Trumpovu novou migrační vyhlášku žalují státy Havaj, New York, Massachusetts i Washington

5 minut
Právník: Havaj by mohla uspět s argumentem o plošném přístupu ke státům
Zdroj: ČT24

Havaj jako první americký stát žaluje nový migrační dekret Donalda Trumpa. Podle tamního prokurátora je protiústavní. Nové nařízení mimo jiné zakazuje volný vstup obyvatelům šesti zemí – z původního seznamu totiž vypadl Irák. Prezidentský dekret má začít platit od poloviny března. K žalobě na nový výnos se později přidaly i New York, Massachusetts a Washington.

Právníci tohoto ostrovního státu vypracovali 40stránkový dokument v úterý. Žádají v něm federální soudy, aby podobně jako v lednu nařídily pozastavení dekretu. Jejich žádost by se měla projednat 15. března, tedy den před uvedením vyhlášky v platnost.

Havaj chtěla napadnout už první Trumpův migrační dekret, ale nakonec svou žalobu odvolala, protože prezidentovo nařízení mezitím zablokovaly soudní instituce jiných amerických států.

Stát Havaj proti Trumpovu rozhodnutí argumentuje tím, že havajské univerzity budou znevýhodněny, protože budou mít problém získat studenty pro své fakulty. Havajská ekonomika rovněž utrpí poklesem turistického ruchu.

Havaj je v této věci specifická a vždy se chovala nediskriminačně… 20 procent jejích obyvatel se narodilo v cizině, 100 tisíc tu žije bez občanství a také 20 procent pracovní síly se narodilo v zahraničí.
Douglas Chin
Generální prokurátor Havaje

Havajané prý považují dekret založený na rozlišování národnosti za „odporný“. Podle China si ještě dobře pamatují, jak byli Američané japonského původu za druhé světové války posíláni do internačních táborů. Jeden z nich byl i na Havajských ostrovech.

Chin též uvedl, že stát si na pomoc v této kauze najal právnickou firmu, jíž zaplatí z rozpočtu asi 150 tisíc dolarů (zhruba 3,8 milionu korun).

Nový migrační dekret, který Trump podepsal 6. března, zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států občanům šesti většinově muslimských zemí. Týká se jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz či zelených karet budou moci nadále do USA cestovat.

Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. „Exekutivní příkaz znamená, že tisíce lidí v USA a na Havaji, kteří mají příbuzné v šesti zmíněných zemích, ztratí možnost setkat se s nimi na území Spojených států,“ uvádí právní zástupci státu Havaj.

Ministr spravedlnosti Jeff Sessions v pondělí zmínil, že dočasný zákaz je nutným krokem vzhledem k bezpečnosti. „Nemůžeme podlomit naši ochranu tím, že umožníme návštěvníkům vstoupit, když jejich státy nejsou schopné dodat informace k zodpovědnému prověření – či některé aktivně podporují terorismus,“ uvedl ministr.

Původní Trumpův dekret vyvolal v USA chaos a narazil na protesty právních odborníků. Nové znění Bílý dům podle expertů mnohem pečlivěji zformuloval a jeho napadení u soudu bude proto obtížnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery proti převážně rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 5 mminutami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
15:57Aktualizovánopřed 14 mminutami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 1 hhodinou

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
16:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 7 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 8 hhodinami
Načítání...