Trump: Za masové vraždy může nenávist a choroby, nikoli zbraně

Nahrávám video
Trumpův projev k víkendovým útokům v USA
Zdroj: ČT24

Po víkendových útocích v USA, při nichž střelci v Texasu a v Ohiu zabili 30 lidí a pět desítek dalších zranili, se v zemi opět ozývá volání po zpřísnění zákonů o držení zbraní. Část demokratických politiků i umělců kritizují prezidenta Donalda Trumpa za nedostatečné úsilí o kontrolu ozbrojování obyvatel. Někteří ho i obvinili, že svou protiimigrační politikou podporuje rasismus. Policie prověřuje, zda útok v El Pasu nebyl rasisticky či protiimigrantsky motivován. Podle Trumpa nemá nenávist v USA místo.

„Chci vyjádřit upřímnou soustrast lidem z texaského El Pasa a z Daytonu v Ohiu. Nenávist nemá v naší zemi místo. Musíme to zastavit. Tohle se děje dlouhá léta,“ řekl Trump po jednání se zástupci FBI.

„Je to ale také otázka duševního zdraví, když se podíváte na oba dva ty případy. Jedná se o duševní nemoc. Oba střelci jsou opravdu vážně mentálně nemocní,“ dodal prezident. Na Twitteru označil útok za „akt zbabělosti“.

Bílý dům odmítá, že by Trump k nenávisti přispíval

„Je otevřený a zapřisáhlý rasista, který podporuje rasismus,“ uvedl v neděli na adresu Trumpa demokratický uchazeč o prezidentskou kandidaturu a bývalý kongresman za okrsek El Paso Beto O'Rourke.

„Náš prezident nejen nedokáže čelit těmto vnitrostátním teroristům a odzbrojit je, ale navíc zesiluje a omlouvá jejich nenávist,“ uvedl další demokrat a uchazeč o prezidentský post Pete Buttigieg.

Podle demokratického senátora (a rovněž zájemce o Bílý dům) Bernieho Sanderse rétorika současného prezidenta „vytváří klima povzbuzující násilné extremisty“.

U střelce, který zabíjel v El Pasu na hranicích s Mexikem, totiž mohl být motivem odpor k migrantům. Na sociálních sítích se objevil před střelbou manifest, který údajně napsal útočník z El Pasa a v němž se hovoří o nutnosti reagovat na „hispánskou invazi do Texasu“. Policie autorství příspěvku prověřuje. Mezi již jednadvaceti oběťmi střelce je sedm Mexičanů.

Personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney výše zmíněnou kritiku na adresu prezidenta odmítl. Sám pak útoky, stejně jako Trump, označil za činy „duševně nemocných“ jednotlivců. „Není vůbec přínosné snažit se z toho dělat politický problém, toto je sociální problém, a tak se na něj musíme dívat,“ řekl Mulvaney televizi ABC.

Nahrávám video
Spojené státy po dvou útocích střelců
Zdroj: ČT24

Trumpův demokratický předchůdce v úřadě Barack Obama kritizoval projevy nenávisti a netolerance. „Měli bychom rázně odmítnout slova vycházející z úst kteréhokoli z našich vůdců, která sytí atmosféru strachu a nenávisti nebo činí z rasistických postojů cosi normálního,“ uvedl Obama. „Žádný jiný vyspělý národ netoleruje takovou míru násilí páchaného střelnými zbraněmi jako my,“ dodal a navrhl zpřísnění předpisů o nabývání a držení zbraní. O podobnou věc se snažil už během svého osmiletého působení v úřadě, kvůli odporu Kongresu však neuspěl.

Zákony o držení zbraní kritizují i umělci

Trump po nástupu do úřadu v lednu 2017 udělal z protiimigrantské politiky jedno ze svých hlavních témat. Už v předvolební kampani kritizoval mexické migranty, které označil za násilníky a zločince. Obvinění z rasismu si Trump vysloužil i minulý měsíc výroky na adresu několika demokratických poslankyň, včetně černošky a političek z portorickými a africkými kořeny. Sněmovna v rezoluci označila jeho slova za rasistická.

Americké zákony o držení zbraní i Trumpa kritizovala po víkendových útocích například barbadoská zpěvačka Rihanna, která žije v USA. „Představte si svět, kde je snazší získat (samopal) AK-47 než vízum!“ napsala mimo jiné. „Dokud nezměníme zákony o držení zbraní, tohle se bude dít stále,“ komentovala střelecké útoky na Twitteru americká zpěvačka Cyndi Lauperová. 

Americký herec a moderátor Andy Richter kritizoval šéfa republikánů v Senátu Mitche McConnella, který útoky označil za šokující. „Proč jste šokován? Tohle je přesně to, co jste zejména a konkrétně vy umožnil. Kvůli vašim zbabělým sobeckým zájmů se tyto masakry stále dějí,“ uvedl Richter.

Trump chce spojit zbraňový zákon s imigrační reformou

Několik demokratických senátorů, včetně Sanderse, vyzvalo McConnella, aby přerušil senátní prázdniny, aby se mohl projednávat zákon o kontrole zbraní. Návrh zákona o přísnějších prověrkách zájemců o koupi zbraně v únoru schválila Sněmovna reprezentantů, ale nikoli druhá komora Kongresu. Šéfka Sněmovny Nancy Pelosiová i další si ovšem myslí, že pokud Senát zákon přijme, bude ho Trump vetovat.

Prezident později během pondělí vyzval americké zákonodárce, aby schválili zpřísnění legislativy pro nakupování zbraní jednotlivci. Zároveň však kongresmanům doporučil, aby to spojili s imigrační reformou. Kromě toho uvedl, že k nárůstu hněvu v americké společnosti v předchozích letech přispěly i „falešné zprávy“, které podle něj šíří některá média. „Zpravodajství musí začít být čestné, vyvážené a nezaujaté, jinak se tyto hrozné problémy ještě zhorší!“ uvedl. 

K radikalizaci lidí a podněcování „ohavných zločinů“ podle něj přispívají internet a sociální média, stejně jako násilné videohry. Tuto „kulturu násilí“ je třeba zastavit nebo omezit, řekl prezident bez dalších podrobností či návrhů.

V projevu v Bílém domě uvedl, že je zapotřebí reformovat zákony o duševním zdraví, aby bylo možné rozpoznat psychicky narušené osoby. Lidem, kteří se provinili zločiny z nenávisti a masovými vraždami, by podle Trumpa měly soudy ukládat trest smrti.

Americké federální soudy ukládají tresty smrti velice zřídka, poprava navíc většinou odsouzence nečeká. Poslední hrdelní trest uložený federálním soudem byl v USA vykonán před 16 lety. Vězeňská služba to zdůvodňovala pochybnostmi o chemikáliích ve smrtící injekci, které údajně způsobují odsouzeným utrpení. Ministerstvo spravedlnosti ale koncem července analýzu ukončilo s tím, že popravy je možné vykonávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...