Americký prezident Donald Trump na summitu NATO nečekaně vznesl požadavek, aby členské země už do ledna příštího roku zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Po summitu uvedl, že spojenecké země s rychlým zvýšením svých výdajů na obranu souhlasily. Francouzský prezident Macron ale popřel, že by se summit dohodl na něčem jiném, než je dosavadní cíl dvou procent HDP do roku 2024. Také český premiér Andrej Babiš uvedl, že Česká republika po summitu svůj plán týkající se výdajů na obranu nezmění.
Kvůli Trumpově požadavku se na mimořádném jednání v Bruselu sešly špičky aliančních zemí. Trump podle diplomatických zdrojů předtím pohrozil, že pokud do ledna všichni nenavýší své výdaje na obranu na kýžená dvě procenta, „nastane peklo“.
Později upřesnil, že USA si půjdou v obraně vlastní cestou, pokud přinejmenším silné evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie, Itálie a Španělsko, nezačnou do ledna na obranu vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
Po mimořádném jednání Trump uvedl, že Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny. Spojenecké země podle něj souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu. Uvedl také, že USA jsou alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.
Spojenci se podle něj nyní chystají dostat k oněm dvěma procentům rychleji než dříve a půjdou i výš. Ze strany spojenců se nejedná jen o nějaký hypotetický cíl, ale o konkrétní závazek, řekl také. Americký prezident v posledních dnech opakovaně žádal do budoucna zvýšení až na čtyři procenta.
Americký ministr obrany James Mattis po Trumpových výrocích zdůraznil, že Spojené státy NATO nadále plně podporují. „(NATO) je dnes silnější, než bylo včera, dnes je silnější, než bylo před měsícem, dnes je silnější, než bylo před rokem,“ dodal Mattis.
Mattis čelil od novinářů dotazům, jaký mají tedy nyní Spojené státy vůči alianci závazky. „Přesně, jak to prezident popsal: stoprocentně oddáni Severoatlantické alianci,“ řekl ministr obrany.
Macron: Potvrdili jsme cíl dvou procent do roku 2024
Francouzský prezident Emmanuel Macron poté ale urychlené zvyšování výdajů i budoucí navýšení nad dvě procenta popřel. Uvedl jen, že Francie zvýší výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2024, jak předpokládá dosavadní dohoda.
„Včera (ve středu) bylo vydáno prohlášení. Potvrzuje cíl dvou procent do roku 2024. A to je vše,“ řekl prezident Francie s odkazem na dohodu z roku 2014, která zavazuje všechny členské státy zvýšit obranné výdaje na dvě procenta do roku 2024.
Také německý ministr zahraničí Heiko Maas ve středu na kritiku Trumpa ohledně výdajů řekl, že Německo do roku 2024 své výdaje na obranu zvýší ve srovnání s rokem 2014 o 80 procent. „To je číslo, které - myslím - musí být vzato na vědomí,“ uvedl šéf německé diplomacie. Německo vydalo loni na obranu 1,24 procenta HDP.
Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž zemi Trump nejvíce kritizuje, se k lednové lhůtě nevyjádřila, řekla jen, že o požadavku zvýšit co nejdříve armádní výdaje se diskutuje už měsíce. „Dali jsme jasně najevo, že k tomu směrujeme,“ uvedla kancléřka.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga výzva amerického prezidenta Trumpa evropským spojencům v NATO, aby zvýšily rychle své výdaje na obranu, Alianci posílí. „Měli jsme velmi otevřenou diskusi… A ta diskuse NATO posílí. Vytvořil se nový pocit naléhavosti,“ řekl Stoltenberg. Diskuse podle šéfa Aliance ukázala, že Trumpův jasný vzkaz má dopad a že země své úsilí zdvojnásobí.
Babiš: I pro nás platí nadále dvouprocentní hranice do roku 2024
Ani Česko nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl premiér Andrej Babiš.
„My jsme za šest let navýšili výdaje na obranu o 50 %. Pan prezident Trump trval na tom, abychom hned od příštího roku dali všichni 2 % HDP, což je vyloučené, většina také říkala, že se na 2 % dostaneme až v roce 2024. Takže od roku 2013 do roku 2024 navýšíme výdaje na obranu o 150 %,“ uvedl předseda vlády.
ČR dávala v roce 2013 na obranu 42 miliard korun, tehdy to byla 1,03 procenta HDP. V roce 2019 to má být 65,6 miliardy a 1,17 procenta HDP. Nárůst o více než 20 miliard korun při současné expanzi ekonomiky znamená při vyjádření v procentech hodnotu rozdílnou jen o 0,14 procentního bodu.
Možnou rychlejší cestu k dvouprocentní hranici obranných výdajů Babiš vyloučil s tím, že by to znamenalo výrazný růst rozpočtového deficitu.
Podobně jako český premiér podle Babiše v diskusi s Trumpem reagovali také představitelé dalších evropských zemí Aliance. Připomínali, že americké obranné výdaje se netýkají jen Evropy, ale i Pacifiku a dalších oblastí, a upozorňovali například na angažmá svých zemí v Afghánistánu, kde evropští vojáci působí po boku těch amerických.
Premiér malého Lucemburska Xavier Bettel podle Babiše zase poznamenal, že jeho vláda zvýšila obranné výdaje dokonce o sto procent. Při 850 vojácích v lucemburské uniformě skočily výdaje na obranu malého velkovévodství z 0,3 na 0,6 HDP.
Trump spojuje výdaje na obranu s obchodem
USA dlouhodobě tlačí na evropské země a Kanadu, aby navýšily své obranné výdaje. Trump už ráno na sociální síti Twitter zopakoval svou představu, že spojenci by na obranu měli perspektivně vydávat dokonce čtyři procenta HDP. Tímto požadavkem překvapil spojence v alianci už ve středu odpoledne.
Ve čtvrtek ráno na Twitteru i tuto svou výtku zopakoval a spojil s gradujícím obchodním sporem mezi USA a Evropou ohledně celních opatření. „USA platí desítky miliard dolarů, příliš moc dotují Evropu a obrovsky prodělávají na obchodu,“ napsal.
Trump odmítá, aby USA byly „kasičkou“ NATO a bránily Evropu před Ruskem, se kterým ovšem zároveň evropské země čile obchodují. V této logice ve středu americký prezident ostře kritizoval především Německo, které podle něj platí „miliardy a miliardy“ Rusku za zemní plyn.
Po konci summitu Trump uvedl, že existence NATO pomáhá Evropě více, než pomáhá Spojeným státům, i když je pro USA také velmi potřebné.
Trump: Nechci, aby byl Putin hrozbou pro Evropu
Americký prezident mluvil po summitu také o své chystané schůzce s ruským prezidentem Putinem, která se má uskutečnit v pondělí v Helsinkách.
Putin je pro něj jako reprezentant Ruské federace konkurentem. Trump to řekl s tím, že si nepřeje, aby byl Putin pro Evropu bezpečnostní hrozbou. Právě od toho podle něj existuje Severoatlantická aliance.
Trump také vypočetl několik témat, která hodlá s Putinem probrat na blížící se schůzce v Helsinkách. Nechybí mezi nimi kontrola jaderných zbraní, vojenská cvičení na Baltu, dění na Ukrajině či syrská krize, ale prý také otázka ruského vměšování do amerických prezidentských voleb, které Trumpa vynesly do jeho současného úřadu.
„Možná to zase popře. Všechno, co můžu udělat já, je říkat: Dělali jste to? Tak už to nedělejte. A on to může popřít,“ poznamenal. Nevyloučil také, že by se s Putinem mohli stát v budoucnu přáteli. „Není můj nepřítel. Je to můj přítel? Ne, na to ho neznám dostatečně, potkal jsem ho jenom párkrát,“ podotkl.
Trump také řekl, že pokud by byl v úřadě on a ne jeho předchůdce Barack Obama, Rusko by nikdy neanektovalo ukrajinský Krym. Tento krok Moskvy je jedním z důvodů nynějších velmi chladných vztahů mezi Západem a Ruskem. „Co bude s Krymem dál, to vám nepovím. Šťastný z toho nejsem, ale bylo to za Baracka Obamy, ne za Trumpa,“ podotkl.
„Doufám, že budeme moci s Ruskem vycházet, myslím, že se nám to nejspíš může podařit,“ dodal americký prezident.
