Donald Trump dotahuje v celostátní popularitě svou soupeřku Hillary Clintonovou, když se během posledního týdne rozdíl mezi nimi snížil ze čtyř na dvě procenta. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění televize NBC News, jehož výsledky zveřejnil server Politico. Pravděpodobného republikánského kandidáta by volilo 45 procent dotázaných a demokratku Clintonovou 47 procent.
Větší rozdíl je podle průzkumu mezi Trumpem a vermontským senátorem Berniem Sandersem, který ovšem už šanci na nominaci za Demokratickou stranu prakticky nemá. Kdyby se Sanders v kampani k listopadovým volbám s Trumpem utkal, vyslovilo by se pro něj 52 procent voličů, zatímco pro newyorského magnáta 40 procent.
Výsledky průzkumu byly zveřejněny týden před primárkami v pěti amerických státech, které v obou stranách proces nominace prakticky uzavřou. Nejostřeji sledované bude hlasování v Kalifornii, která jako nejlidnatější americký stát vysílá na závěrečné konference demokratů a republikánů největší počet delegátů.
Proces nominace je sice v podstatě rozhodnut, s napětím se nicméně bude sledovat výsledek Clintonové. „Ztráta v Kalifornii by její boj za nominaci ukončila chmurně a posílila by obavy, že bude slabou kandidátkou. I kdyby vyhrála, náskok před Sandersem může být menší, než se očekává,“ napsal americký server The Hill.
Důvěra Američanů v systém výběru prezidentských kandidátů se snižuje
Američané ztrácejí důvěru v systém, jímž demokraté a republikáni vybírají svého kandidáta do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu, o němž informovala agentura AP. Raději by viděli otevřenou soutěž přístupnou všem a bez institutu takzvaných superdelegátů, kteří se mohou rozhodovat bez ohledu na výsledky hlasování.
Mezi republikány nemá vůbec žádnou důvěru v proces primárek 44 procent dotázaných, mezi demokraty 38 procent. Čtyři dotazovaní z deseti navíc prohlásili, že mají jen částečnou důvěru. Velkou důvěru má jen 17 procent republikánů a 21 procent demokratů.
Zájem na změně volebního systému má demokratický kandidát Bernie Sanders, který sice svou soupeřku Hillary Clintonovou porazil ve dvaceti amerických státech, šanci na nominaci ale nemá. Doufá jen, že se mu debatu o reformě primárek podaří vyvolat. V tomto ohledu má spojence v Donaldu Trumpovi, který nominační pravidla označil za „zmanipulovaná“.
Pravidla demokratů i republikánů jsou poměrně složitá a stát od státu se často liší. Sporné je zejména postavení superdelegátů, stranických funkcionářů a vysoce postavených politiků, kteří mají zejména v Demokratické straně na průběh primárek nemalý vliv.
Se statusem superdelegátů podle průzkumu nesouhlasí 53 procent Američanů, mezi demokraty je to 46 procent. Obě politické strany podle agentury AP uvažují o změnách, debata může ale začít až v příštím, prvním povolebním roce.
