Spojené státy Afghánistán neopustí, protože případný odchod americké armády by vyklidil pole teroristům. Svou přítomnost v zemi chtějí naopak posílit. Na vojenské základně Fort Meyer poblíž Washingtonu to oznámil prezident Donald Trump, když zde představil novou strategii pro Afghánistán a jižní Asii.
Trump: Pokračujeme v boji. Odchod z Afghánistánu by otevřel dveře teroristům
Afghánistán neopustíme, oznámil Trump (zdroj: ČT24)
Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Talibanu, který poskytoval útočiště teroristům z organizace Al-Káida. Američané však v zemi zůstali i poté a spolu s místní armádou nadále vedou tažení proti islamistům z hnutí Taliban.
Republikánský prezident nyní v projevu přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy po šestnáctiletých bojích z Afghánistánu co nejrychleji stáhly. „Sdílím frustraci amerického lidu,“ podotkl s tím, že jeho spoluobčané už jsou vyčerpaní z „války bez vítězství“; od nástupu do Bílého domu ovšem podle svých slov změnil názor.
„Nakonec zvítězíme,“ ubezpečil auditorium s tím, že důsledky případného odchodu Američanů by byly „předvídatelné a nepřijatelné“; v zemi by podle Trumpa a jeho stratégů vzniklo vakuum, které by „okamžitě vyplnili“ teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy.
Můj původní instinkt mi říkal, že se máme rychle stáhnout – a já se rád řídím instinktem. Ale celý život jsem slýchal, že když sedíte v Oválné pracovně, rozhodujete se jinak. Důsledky rychlého odchodu jsou předvídatelné a nepřijatelné. Urychlené stažení by vytvořilo vakuum, které by teroristé včetně Islámského státu a Al-Káidy okamžitě vyplnili. Stejně jako před 11. zářím.
Za zájem Washingtonu ve vztahu k Afghánistánu a Pákistánu přitom prezident v první řadě považuje zajistit, aby se region nestal útočištěm pro teroristy ohrožující Ameriku; hlavním cílem tak má být ochrana amerických zájmů a „zabíjení teroristů“, kterým se podle Trumpa také nesmí dostat do rukou jaderné zbraně. Vzdálené země se „podle svého obrazu“ Spojené státy naopak už snažit přestavovat nebudou.
Posílíme svou přítomnost, oznámil Bílý dům
Bílý dům chce zároveň v Afghánistánu posílit svou přítomnost. V době vrcholného nasazení v roce 2011 působilo v zemi asi sto tisíc amerických vojáků, v současnosti mají USA v Afghánistánu přibližně 8400 žen a mužů ve zbrani. Americká média před projevem spekulovala, že by jich mohly přibýt až další čtyři tisíce, Trump ale konkrétní počty odmítl komentovat.
„Nebudeme hovořit o počtech našich vojáků nebo o plánech dalších vojenských aktivit,“ prohlásil. „Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu,“ dodal. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a moci tak vyčkávat.
Kromě zhruba 8400 amerických vojáků v zemi působí také pět tisíc dalších vojáků NATO včetně českých a krátce po Trumpově řeči oznámil americký ministr obrany James Mattis, že několik spojenců v Alianci přislíbilo, že svou vojenskou přítomnost navýší stejně jako USA. Konkrétní počty ovšem neupřesnil ani šéf Pentagonu.
„Donald Trump prohlásil, že nechce nepřátelům odkrývat karty,“ doplnil ze Spojených států americký zpravodaj ČT Martin Řezníček. „Od jeho poradců ze zákulisí víme, že číslo by se mělo pohybovat kolem čtyř tisíc amerických vojáků. Co se týče jejich mandátu, pravděpodobně to bude na dosavadním půdorysu – část bude pomáhat americké armádě a policii s výcvikem a další část by měla být připravena na ad hoc protiteroristické operace.“
Vize: Spolupráce s částí Talibanu, angažmá Indie
Slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, podle Trumpa ovšem není „bianko šekem“ pro afghánskou vládu, která v posledních letech s ubývající podporou Západu ztrácí nad některými částmi země kontrolu právě na úkor talibanců.
Trump zdůraznil, že Afghánci musí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy své země. Zároveň nevyloučil, že by součástí politického řešení krize v Afghánistánu mohla být i část Talibanu.
Více zapojit by se podle Trumpa měl také Pákistán, který si od něj vysloužil během projevu kritiku kvůli údajnému ukrývání teroristů. Země, jež sousedí s Afghánistánem, je podle něj útočištěm „agentů chaosu“. Podle amerického zpravodaje ČT Řezníčka tím Trump v zásadě navazuje na linii předchozí administrativy, protože výhrady k Pákistánu zaznívaly už od Baracka Obamy a za jeho vlády také v Kataru proběhl pokus zprostředkovat jednání s Talibanem.
Studio ČT24 s bývalým náčelníkem generálního štábu AČR Jiřím Šedivým (zdroj: ČT24)
Aktuální šéf Bílého domu do své afghánské koncepce ovšem hodlá zapojit i Indii, která by podle Trumpa mohla zemi pomoct s hospodářským rozvojem. To by z diplomatického hlediska mohlo vyvinout tlak jak na Pákistán, tak na Čínu, protože obě země vnímají Dillí jako svého regionálního rivala.
Afghánský prezident i NATO Trumpovu iniciativu vítají
Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil Trumpovu „novou strategii“ pro válku v Afghánistánu. „NATO má v současnosti v Afghánistánu přes 12 tisíc vojáků (z toho jsou dvě třetiny Američané). V posledních týdnech více než 15 zemí slíbilo vyslat další vojáky pro naši misi,“ řekl.
Také afghánský prezident Ašraf Ghaní přivítal Trumpův plán, který slibuje vojenské posily a neobsahuje žádnou lhůtu pro stažení zbývajících vojáků. „Jsem vděčný prezidentu Trumpovi i americkému lidu za toto potvrzení podpory… v našem společném boji proti terorismu v regionu,“ řekl Ghaní.
Nejmenovaný zdroj z ruského ministerstva zahraničí naopak podle agentury Interfax uvedl, že nová Trumpova strategie sotva povede v Afghánistánu k zásadním pozitivním změnám.
Taliban v reakci na projev pohrozil dalším odporem proti Američanům. „Pokud se Spojené státy nestáhnou z Afghánistánu, stane se naše země novým pohřebištěm pro tuto velmoc,“ uvedl Taliban v prohlášení. Jeho mluvčí rovněž řekl, že „dokud bude byť jen jeden americký voják“ v Afghánistánu, islamističtí povstalci budou pokračovat v džihádu (svaté válce) proti USA.