Trump oznámil nový protiimigrační dekret. Z černé listiny vypustil Irák

4 minuty
Donald Trump podepsal druhý prezidentský dekret proti imigraci
Zdroj: ČT24

Prezident Donald Trump podepsal nový imigrační výnos. Oproti lednové verzi ze seznamu sedmi „zakázaných zemí“ vypadnul Irák. Ze zbývajících, tedy Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska mají mít lidé zapovězen vstup do USA na 90 dní. Zákaz se týká jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Oproti původnímu dekretu, který americké soudy v únoru zablokovaly, dostali též výjimku držitelé trvalých pracovních povolení známých jako zelené karty.

Nová vyhláška má být náhradou za lednový protiimigrační dekret, jehož platnost zablokovaly soudy. Změnou proti původnímu dekretu je právě vyjmutí Iráku ze seznamu států, kterých se zákaz vstupu bude týkat. Podle médií je důvodem vyškrtnutí Bagdádu jeho klíčová role v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.

„Irák je významným spojencem v boji proti ISIS,“ zdůvodnil změnu ministr zahraničí Rex Tillerson, který použil jednu ze zkratek teroristické organizace Islámský stát. Americké úřady podle něho zajistí spolu s iráckou vládou opatření, která zabrání cestovat do USA „lidem s kriminálními či teroristickými úmysly“.

18 minut
Podle Tillersona je Irák významným spojencem v boji proti IS
Zdroj: ČT24

Bagdád ocenil krok Bílého domu

Irák již vydal oficiální prohlášení, ve kterém vyslovil úlevu nad tím, že se ho Washington rozhodl neponechat na seznamu. „Takové rozhodnutí je krokem správným směrem, upevňuje strategické spojenectví mezi Bagdádem a Washingtonem v řadě oblastí a také ve válce proti terorismu,“ citoval Reuters prohlášení iráckého ministerstva zahraničí.

Prezidentský vrtulník míří k Bílému domu
Zdroj: Reuters

Zatímco dřívější dekret zakazoval vstup všem občanům vybraných států, nyní se to má týkat jen těch, kteří nejsou držiteli zelených karet. Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že vstup do USA bude umožněn i všem držitelům amerických víz.

Změna se bude týkat i syrských uprchlíků, na jejichž přijímání původní dekret uvalil časově neomezené embargo. Nově podle AP mají americké úřady k syrským běžencům přistupovat jako ke všem ostatním uprchlíkům, na které se bude vztahovat 120denní pozastavení azylových a uprchlických programů.

Trump by rád hlavně vzdělané migranty

Prezident Trump v minulých dnech také poprvé připustil komplexní přistěhovaleckou reformu s tím, že by chtěl, aby i do USA mířili hlavně vzdělaní migranti. Americké úřady navíc zvažují, že v případě nelegálního překročení hranice rozdělí matky od dětí.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Cílem zamýšleného opatření je zamezit ženám, aby s dětmi nedovolené přechody absolvovaly. Zmíněný návrh předpokládá, že ženy by po zadržení vyčkaly na výsledek azylového řízení v detenčním středisku, jejich děti by byly předány do ústavní péče.

V současné době jsou rodiny, které přišly do USA nelegálně, obyčejně po zadržení obratem propouštěny a během azylového i deportačního řízení zůstávají na svobodě. Prezident Donald Trump tuto praxi kritizoval a vyzval k jejímu zrušení.

Republikáni v Kongresu tvrdí, že ženy se na mnohdy nebezpečnou cestu přes hranice s dětmi vydávají, neboť počítají s tím, že budou po případném zadržení rychle propuštěny a že deportační řízení potrvá roky.

Mexicko-americká hranice
Zdroj: Reuters

Nejistota i u rodin, které už v Americe žijí

O nic snazší pozici nemusí mít ani imigranti bez dokumentů, kteří už v Americe žijí. Právě je mohou postihnout širší deportace než dosud. „Vláda dosud tvrdila, že nemá příliš zájem na deportaci člověka, který tu pobýval mnoho let a má děti s americkým občanstvím. A nový dekret říká: všichni jsou stejnou prioritou,“ uvedla výkonná ředitelka poradny CHIRLA Angelica Salasová.

Obavy enormně zvyšují zájem o právní poradenství, v posledních týdnech jde na jihozápadě USA o nárůst v řádu několika tisíc procent. Ve Spojených státech žije na 5 milionů dětí (většina z nich s americkým občanstvím), jejichž alespoň jeden rodič pobývá v zemi nelegálně.

Kontrola mexických imigrantů
Zdroj: Reuters

Dosud není například ani jasné, zda se Bílý dům vydá cestou plošných nebo výběrových deportací. Prezident Trump dokonce naznačil možnost reformy s vidinou legalizace pobytu ‒ tedy oproti kampani obrat o 180 stupňů. V Kongresu pak mluvil hlavně o tom, že chce přilákat vzdělané cizince. Za podobný přístup k migrantům pochválil jmenovitě Kanadu a Austrálii.

Během předvolební kampaně i krátce po nástupu do Bílého domu se Trump ostře vymezoval vůči imigrantům, kteří jsou v USA bez povolení k pobytu. Postupně ale začal zdůrazňovat, že chce ze země deportovat hlavně cizinecké zločince.

Platnost Trumpova nařízení po sérii žalob pozastavil soud. Podle některých amerických médií z něj chce Bílý dům vypustit spornou pasáž o úplném zákazu vstupu syrských uprchlíků do země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 38 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...