Americký prezident Donald Trump chce vylepšit vzájemné obchodní vztahy s Kanadou. Prohlásil to po jednání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Trump tak reagoval na dotaz novinářů k možným změnám Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), kterou americký prezident považuje za špatnou. Trudeau uvedl, že mnoho Kanaďanů hledí na očekávané změny dohody s obavami, neboť jejich pracovní místa závisejí na propojení americké a kanadské ekonomiky. Oba politici mluvili také o dalších tématech, na která mají opačný názor ‒ například o migraci nebo přístupu k ženám.
Díky úzkým americko-kanadským vztahům existují miliony pracovních míst, denně přejde hranici mezi oběma státy 400 tisíc lidí. Země spolupracují v řadě klíčových oblastí od zpravodajské činnosti až po boj proti globálnímu oteplování. Tři čtvrtiny kanadského vývozu směřují právě do USA a práce zhruba 2,5 milionu Kanaďanů je závislá na obchodu s Američany.
Nyní do Bílého domu nastoupil Trump – konzervativec a nacionalista, tedy pravý opak kanadského premiéra Justina Trudeaua – mladého liberála. „Mám pocit, jako bychom byli v uneseném letadle a musíme se k pilotovi zamčenému v kokpitu chovat co nejrozumněji. Od USA se značně lišíme,“ podotkl John Higginbotham z Carletonské univerzity.
V řadě klíčových témat zastávají Trump a Trudeau opačná stanoviska.
Problém číslo jedna: Trump chce změnit dohodu NAFTA
Trump se netají úmyslem reformovat bezcelní severoamerickou dohodu NAFTA, která se kanadských životních zájmů úzce dotýká. Dohoda spojuje Kanadu, USA a Mexiko ve snaze omezit obchodní a celní bariéry a liberalizovat obchod.
Americký prezident tvrdí, že tato dohoda je pro USA „katastrofou“ a slibuje, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika. Pro zahraniční pracovníky v USA chce „spravedlivější podmínky“.
„Miliony pracovních míst na obou stranách hranice jsou závislé na vztazích a obchodování mezi USA a Kanadou,“ řekl po jednání s Trumpem Trudeau.
„Obchodní vztahy s Kanadou jsou velmi výjimečné. A my je ještě vylepšíme,“ uvedl Trump a dodal, že situace na severní hranici USA je naprosto odlišná od té jižní, mexické. „Po mnoho a mnoho let bylo obchodování (s Mexikem) vůči USA nespravedlivé,“ řekl americký prezident.
Trump během předvolební kampaně opakovaně hovořil o tom, že NAFTA je překonaná a že na dohodu, pokud jde o obchodování s Mexikem, Spojené státy doplácejí.
Trump po nástupu do funkce okamžitě podepsal exekutivní příkaz o odchodu USA z Transpacifického partnerství (TPP), jehož je Kanada součástí. Otazníky se vznáší také nad dvěma dalšími dohodami, jež jsou pro Kanadu stěžejní – dohodu CETA o volném obchodu s EU, kterou loni blokoval regionální parlament belgického Valonska, by měl Evropský parlament ratifikovat 15. února.
Rozhovory o volném obchodu mezi USA a Unií (TTIP) pak Trumpův hlavní obchodní poradce Peter Navarro prohlásil nedávno za mrtvé.
Další bod sváru: Trump staví zdi, Trudeau otevírá dveře
Diametrálně odlišné jsou postoje obou mužů k přistěhovalcům. Nový šéf Bílého domu už vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Zpočátku ji prý budou platit američtí daňoví poplatníci, ale nakonec stavbu „stoprocentně“ uhradí Mexiko.
V kampani také tvrdil, že nechá vyhostit miliony nelegálních imigrantů, které dosud chránil Obamův dekret. Nyní to ale vypadá, že deportace se bude týkat jen osob se záznamem v trestním rejstříku.
Největší emoce ale prezident vzbudil svým dekretem, jímž dočasně pozastavil program na přijímání uprchlíků a zakázal vstup osobám ze sedmi převážně muslimských zemí. Platnost výnosu sice pozastavil federální soud, ale Trump se nechal slyšet, že jde o „národní bezpečnost“ a už chystá další podobný dekret. Americké ministerstvo spravedlnosti chce, aby federální soud prozatím sporný dekret neřešil a počkal na konec řízení u odvolacího soudu.
Kanadský premiér na Trumpův výnos okamžitě reagoval prohlášením, že jeho země uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. „V různorodosti je naše síla,“ zdůraznil. V září 2015 demonstrovaly tisíce Kanaďanů za otevřené hranice a solidaritu s běženci. Od té doby země přijala téměř 40 tisíc syrských uprchlíků.
Po setkání s Trumpem Trudeau uvedl že „Kanada chce nadále zůstat otevřená pro uprchlíky, nehodlá ale podcenit bezpečnost.“ Zároveň poznamenal, že pokud jde o syrské uprchlíky, které severní soused USA přijímá, nebude Kanada Spojené státy nijak poučovat.
„V minulých dnech jsme zaznamenali zprávy o několika desítkách běženců převážně ze Somálska, kteří překročili americko-kanadskou hranici v Minnesotě, kde panují třicetistupňové mrazy. Někteří přišli kvůli omrzlinám o prsty. Měli nejistou budoucnost v USA – obávali se, co bude za Trumpa,“ poznamenal zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Útoků na muslimy v Kanadě ale během posledních let přibývá. „Statisticky se počet útoků na mešity, ženy v šátcích, verbálních útoků během asi tří let zdvojnásobil. Hovoří se o tom, že rasismus se přeměňuje na islamofobní postoj, i když postoj k imigrantům celkově se nijak dramaticky nemění,“ uvedla amerikanistka Magdalena Fiřtová.
Přístup k ženám? Misogyn vs. feminista
Oba politici se značně liší i v přístupu k ženám. Trump během kampaně otevřel například téma potratů, přičemž spekuloval o případných trestech, kdyby interrupce byly v USA do budoucna nezákonné. Vůči známým ženám si nebere servítky. Alicii Machadovou například nazval „miss prasátko“ a „miss uklízečka“. O moderátorce Fox News Megyn Kellyové zase řekl, že na něj útočila, protože měla menstruaci.
Prezidentskou kampaní navíc zahýbala jedenáct let stará nahrávka, na níž Trump popisuje, jak se snažil svádět vdanou ženu a jak se od něho ženy nechají osahávat a líbat, protože je slavný a bohatý. Řada žen pak začala Trumpa zpětně obviňovat ze sexuálního obtěžování.
V roce 2015 Trudeau sestavil kabinet, v němž byl stejný počet žen a mužů. Dlouhodobě zdůrazňuje, že věří v genderovou rovnost, která by podle něj měla být jednou z politických prirorit. „Jsem feminista. Jsem hrdý na to, že jsem feminista,“ napsal loni v září na Twitteru.
Podle něj jde o střet generací a svět ještě musí odvést hodně práce. V programu jeho kabinetu je kupříkladu boj za rovné platy žen a mužů a vyšetřování případů, kdy se ztratily nebo byly zavražděny indiánky.
V Bílém domě se s Trumpem dohodl na zahajení společného projektu na podporu žen ve vysokých funkcích.
Nixonova věštba
Trudeau a Trump toho mají ale i dost společného – oba jsou populární hlavně díky nespokojenosti lidí se zavedeným způsobem vládnutí. Trudeau předloni vsadil na to, že se voliči rozhodnou pro změnu. Oba také pocházejí z privilegovaného prostředí a často využívají sociální sítě jako komunikační prostředek, připomíná Politico.
Že se stane syn bývalého kanadského premiéra Pierra Trudeaua ministerským předsedou, předpověděl ve své době už tehdejší americký prezident Richard Nixon. Během státní návštěvy Ottawy v roce 1972 pozvedl sklenici a řekl: „Rád bych připil na budoucího premiéra – na Justina Pierra Trudeaua.“
