Trest smrti. Tak zní ortel nad čtyřmi indickými násilníky

Dillí - Indický soud vyměřil nejtvrdší tresty čtyřem pachatelům skupinového znásilnění studentky. Za brutální trestný čin dostali všichni trest smrti. Muži třiadvacetiletou ženu napadli loni v prosinci v autobusu v metropoli Dillí, zemřela o dva týdny později. Incident otřásl indickou společností a vyvolal diskuzi o postavení žen v zemi. V Indii je totiž v průměru každých 21 minut hlášeno nové znásilnění.

Šestice útočníků loni v prosinci vlákala mladou ženu i s jejím přítelem do autobusu. Ženu skoro hodinu v jedoucím vozidle brutálně znásilňovali, muže krutě zbili a pak oba nahé vyhodili na silnici. Studentka po dvou týdnech utrpěným zraněním podlehla.

Předseda soudu Jogeš Khanna při vynesení rozsudku uvedl, že „v době, kdy počet zločinů spáchaných na ženách stoupá, soudy nemohou přivírat oči nad takovýmito hrůznými činy“. Na základě indických zákonů by muži měli být popraveni oběšením. Rozsudek ale musí ještě schválit soud vyšší instance. Odsouzení rovněž mají možnost se proti rozsudku odvolat k nejvyššímu soudu a požádat o milost prezidenta.

A. P. Bonami, právník dvou z odsouzených mužů:

„Jsme připravení jít k nejvyššímu soudu. Pokud ale dojde k tomu, že se v Dillí v následujících dvou měsících neobjeví žádné další případy znásilnění, tak se práva na odvolání vzdáme.“

Verdikt soudu vyvolal potlesk v malé soudní síni i před soudní budovou. Jeden z odsouzených, dvacetiletý kondiční trenér Vinaj Šarma, který jako jediný z útočníků dokončil střední školu, se po vyřčení rozsudku zhroutil a propukl v pláč. „Tímto rozsudkem se dostane alespoň nějaká spravedlnost té dívce i její rodině. Trest by také díky soudu mohl sloužit jako odstrašující případ pro podobně ohavné činy. Rozsudek opravdu vítám,“ konstatoval indický ministr vnitra Shilkumar Shinde.

Indové demonstrují za přísnější tresty za znásilnění
Zdroj: Rajesh Kumar Singh/ČTK/AP

Obhájci tvrdí, že byli muži mučeni

Podle žalobců je kvůli brutální povaze trestného činu jediným přiměřeným řešením trest smrti. Obhájci tvrdí, že jejich klienti byli během procesu mučeni a některá jejich doznání - později stažená - vznikla na základě donucení.

Proces se táhl sedm měsíců. Kvůli povaze zločinu proběhl z větší míry za zavřenými dveřmi. Značně ho zdramatizovala smrt pátého z obžalovaných, který byl v březnu nalezen oběšený ve své cele. Údajně spáchal sebevraždu. Už v srpnu dillíský soud uložil tři roky vězení šestému pachateli znásilnění, kterému bylo v době činu 17 let. Šlo o maximální možný trest,
který kvůli věku obžalovaného připouštěl zákon.

Otec oběti:

"Chceme pachatelům vzkázat, že by se měli vžít do naší situace. Pak by také požadovali trest smrti. Nenechali naši dceru žít, prokázali neskutečnou brutalitu, kterou nejde odpustit.

Indická policie eskortuje muže obviněného ze znásilnění reportérky
Zdroj: ČTK/AP/Rafiq Maqbool

Tragédie dodala indickým ženám odvahu

Prosincová tragédie vyvolala celonárodní diskusi o zacházení s ženami ve druhé nejlidnatější zemi světa a vedla k tomu, že oběti násilí začaly dostávat odvahu příkoří hlásit úřadům. O nových i starších případech znásilňování také indická média poměrně často referují.

„Můžeme oslavovat tento konkrétní rozsudek. Ale úplná změna (ve společnosti), to už je běh na dlouhou trať,“ poznamenala prominentní právnička a zastánkyně práv indických žen Rebecca Johnová. Vyzvala také, aby se věnovala vzpomínka všem ostatním případům znásilnění, jimž se nedostalo takové mediální pozornosti.

Nové přísné zákony v březnu umožnily v Indii trest smrti v případech brutálního skupinového znásilnění. V zemi jde ale o výjimečné případy, kdy je tento nejvyšší trest udělen.

V Indii jsou každoročně odsouzeny k trestu smrti desítky lidí, ale popraveni byli za uplynulých 17 let jen tři zločinci. Uvedla to agentura Reuters.

Podle výnosu indického nejvyššího soudu z počátku 80. let může být trest smrti uložen jen v těch „nejvýjimečnějších případech“. Realita je ale trochu jiná - indičtí soudci totiž každý rok udělí v průměru 130 trestů smrti. V poslední době byli nicméně jedinými popravenými usvědčení teroristé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...