Transplantace kostní dřeně zachraňuje i děti

Praha - Transplantace kostní dřeně je už běžná metoda, která dává šanci na uzdravení při léčbě hematologických onemocnění, jako jsou těžké typy leukemie, lymfomy, některé druhy anémií, a také v případě imunitních a metabolických poruch. V Česku, kde takto ročně onemocní stovky lidí, byla taková operace u dospělého provedena v roce 1986. Dne 28. listopadu 1989 pak lékaři poprvé transplantovali kostní dřeň dítěti. U zrodu transplantačního programu stál profesor Jan Starý.

Transplantační program u dětí zahájili v roce 1989 lékaři v pražské Fakultní nemocnici v Motole (FNM). Profesor Jan Starý, nynější přednosta motolské kliniky dětské hematologie a onkologie, se hned v začátcích snažil vybudovat síť spolupracovníků z dětských pracovišť v rámci celé republiky, kteří by podchytili pacienty indikované k transplantaci, již měli vhodné sourozence k darování kostní dřeně. Transplantace od nepříbuzenského dárce byla v té době ještě považována za experimentální metodu. V Motole s nimi začali o osm let později a jejich počet trvale narůstá.

Od pionýrských dob, kdy začínali s jedním lůžkem, mají dnes v Motole lékaři a především dětští pacienti k dispozici nejmoderněji vybavenou transplantační jednotku s deseti plně filtro-ventilovanými pokoji, kterou otevřeli v březnu 2003. Náročný léčebný zákrok tu ročně podstoupí na 50 dětí z celé republiky. Transplantací je více než pacientů, protože některé děti musejí být transplantovány opakovaně. V současnosti se vyléčí na 70 až 80 procent nemocných (v počátcích se pohybovala úspěšnost zákroku kolem 45 procent), k čemuž přispívá pokrok medicíny. Nyní lze téměř pro každého pacienta najít brzy vhodného dárce.

1 minuta
Reportáž Barbory Peterové
Zdroj: ČT24

Od roku 1998 probíhají transplantace i v Brně

Druhým centrem, kde se transplantace kostní dřeně a kmenových buněk krvetvorby u dětí provádějí, je od roku 1998 klinika dětské onkologie v Brně. V roce 2006 tu otevřeli moderní novou transplantační jednotku se šesti navzájem izolovanými lůžky intenzivní a resuscitační péče. Ročně tu transplantují kostní dřeň deseti až patnácti dětem. Specializují se tu na autologní transplantace, u kterých se pacientovi vrací jeho vlastní dřeň.

Historie transplantací kostní dřeně v Česku, respektive v Československu sahá do 60. let, kdy se o ni pokusili lékaři v Ústřední vojenské nemocnici a také v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Zlom nastal s objevením HLA systému (vyšetření na tkáňové nebo také transplantační znaky). První transplantaci kostní dřeně s využitím kompatibility v HLA systému provedli v roce 1976 v Hradci Králové. Pražský ÚHKT se do dějin této léčby zapsal v roce 1986 první alogenní transplantací (od cizího dárce) a také první transplantací kostní dřeně od nepříbuzného dárce v Československu v roce 1991. V současné době se transplantace krvetvorné tkáně vedle Prahy, Brna a Plzně provádějí také v Hradci Králové a v Olomouci.

  • Dárce kostní dřeně autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Odběr kostní dřeně zdroj: cs.wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...