Brusel – Podle nevládní organizace Transparency International potřebuje Evropa reformovat pravidla pro lobbing. Rozsáhlý průzkum, ve kterém se organizace zabývala většinou zemí EU a také třemi hlavními bruselskými unijními institucemi, ukázal, že ve srovnání s teoretickou mezinárodní „nejlepší praxí“ je evropský průměr jen 31 procent. Česko má přitom ještě horší pozici - 29 procent.
Půldruhého roku trvající průzkum se zabýval 19 z 28 zemí EU a také Evropskou komisí, europarlamentem a Radou EU. Věnoval se přitom třem hlavním oblastem:
- transparentnosti vztahů mezi lobbisty a zástupci veřejných institucí,
- otázce integrity (spojené například s tím, že vysoce postavený zástupce státu odejde pracovat pro soukromý sektor),
- rovnému přístupu všech občanů k relevantním informacím.
Evropané nevěří svým vládám ani unijním institucím
Místopředsedkyně Transparency International Elena Panfilovová zdůraznila, že výsledný materiál není nutně zprávou o korupci, hodně prý ale souvisí s nízkou důvěrou občanů zemí EU vůči jejich vládám a veřejnému rozhodování. Už v roce 2013 totiž průzkum této nevládní organizace ukázal, že 58 procent evropských občanů je přesvědčeno, že rozhodování jejich vlád zcela či z velké části ovlivňují zájmy několika velkých hráčů.
„Lobbing je zásadní součástí zdravé demokracie. Když ale určité zájmy podpořené penězi a kontakty začnou politickému rozhodování dominovat, demokracii to neprospívá,“ poznamenal dnes evropský ředitel Transparency International Daniel Freund. Upozornil zároveň, že pravidla se napříč Unií výrazně liší.
Mezi sledovanými evropskými zeměmi si nejlépe vedlo Slovinsko, které dosáhlo 55 procent teoretického ideálu. Nejhorší situaci ohledně lobbingu zaznamenal průzkum v Maďarsku a na Kypru. Ze tří institucí EU má Rada - tedy jednání diplomatů členských zemí - jen 19 procent, europarlament 37 procent a Evropská komise 53 procent. Panfilovová dnes ale zároveň zdůraznila, že ideální stoprocentní hodnoty, ale ani úrovně 80 či 90 procent nedosahuje žádná země světa.
Výsledek České republiky, který je pod průměrem EU, je lepší než hodnota dosažená Francií (27 procent) či Německem (23 procent). Panfilovová v této souvislosti připomněla otázku důvěry. EU podle ní žádá od zemí, které mají zájem o sbližování s blokem, vysokou úroveň transparentnosti veřejné správy. A to za situace, kdy mnohé státy osmadvacítky samy podobně vysoké standardy nedodržují.
Podle Transparency International by proto všechny země EU i její instituce měly co nejdříve prosadit široce založenou regulaci lobbingu, která by se týkala jak lobbistů, tak těch, na které jsou jejich snahy zaměřeny. Vzniknout by měly povinné registry s informacemi o tom, čí zájmy lobbisté zastupují, s kým jednají a jak chtějí dosáhnout deklarovaných výsledků.
Významným prvkem by podle organizace bylo prosazení „legislativní stopy“, aby bylo možné sledovat vnější vlivy na konečnou podobu jednotlivých legislativních návrhů. Transparency International také navrhuje povinnou „karanténu“ pro někdejší volené zástupce a státní úředníky předtím, než budou moci nastoupit do funkcí, kde by mohl hrozit střet zájmů. Naopak ti, kdo chtějí veřejné rozhodování ovlivňovat, by podle organizace sami měli zveřejňovat své záměry a výdaje, včetně příspěvků politickým stranám.
