Tragédie ve Wisconsinu: Šok, strach a zármutek

Milwaukee (USA)/Dillí – Sikhové žijící ve Spojených státech vyjádřili šok a strach po střelbě v chrámu ve Wisconsinu, kde v neděli zahynulo sedm lidí včetně útočníka. Někteří členové komunity nemohli uvěřit tomu, co se stalo. Jiní se naopak podobných útoků obávali již od 11. září 2001. Policie posílila hlídky u ostatních sikhských chrámů v okolí. Přesto ale tvrdí, že střelec jednal sám. Jde o bývalého vojáka Wadea Michaela Page, který v americké armádě strávil kolem šesti let. Důvod jeho útoku zatím není známý. Zármutek nad událostí vyjádřil americký prezident Barack Obama, zároveň slíbil maximální podporu vyšetřování. Útok přišly dva týdny poté, co zemřelo 12 lidí po útoku fanatického střelce v kině v Coloradu.

Americké úřady oznámily totožnost čtyřicetiletého atentátníka. Jde o bývalého vojáka Wadea Michaela Page, který v americké armádě strávil kolem šesti let. Důvod jeho útoku zatím není známý; mohl mít rasové či etnické motivy. Policie usuzuje, že útok byl aktem „vnitrostátního terorismu“, tedy činem zosnovaným uvnitř USA. Bývalý voják neměl vazby na žádnou extremistickou skupinu. V americké armádě působil od dubna 1992 do října 1998. Sloužil v jednotce, která měla na starost psychologické operace, a to nejprve na základně Fort Bliss v Texasu a později na základně Fort Bragg v Severní Karolíně. Z armády byl propuštěn bez poct kvůli blíže neurčenému prohřešku. Podle NBC News byl Page zpěvákem a kytaristou neonacistické skupiny End Apathy.

Wade Michael Page, atentátník z Wisconsinu
Zdroj: ČT24

„Hluboce šokován a zarmoucen“ je útokem i indický premiér Manmóhan Singh, který sám je sikh. „Zvláště bolestné je to, že tento čin neodůvodněného násilí byl zaměřen proti náboženskému terči,“ dodal v prohlášení Singh. „Doufáme, že úřady pomohou postiženým rodinám a zajistí, aby se podobné násilné činy v budoucnu neopakovaly.“ 

Preneet Kaurová, indická ministryně zahraničí

„Prezident Obama řekl, že sikhové jsou nedílnou součástí americké multietnické společnosti, vyzývám proto Američany, aby rychle zakročili.“

Sikhové v Americe tvrdí, že jejich obec byla zranitelná již od útoků z 11. září - řada Američanů si totiž sikhy plete s muslimy. „Měli jsme strach, že se něco takového může stát. Jenom jsme nečekali, že to bude tak velké,“ tvrdí předseda sikhské rady v USA.

Právě 11.září 2001 znamenalo pro víc než půl milionu amerických Sikhů konec bezstarostnosti. Přestože vyznávají hodnoty jako pracovitost a služba pro druhé, turban a vousy je v očích většiny házejí do jednoho pytle s nebezpečnými islamisty. Sikhové totiž, podobně jako muslimové, nosí turbany, proto se již v minulosti omylem stali terčem útoku, který byl původně směřován proti muslimské komunitě. „Právě turban nás automaticky označuje jako podezřelé teroristy,“ tvrdí americká filmařka, která zaznamenala útoky na sikhy. 

Pravděpodobně šlo o omyl

„Jak se zatím zdá, tak střelba vznikla v pomýlené hlavě nějakého amerického rasisty. S velkou pravděpodobností si spletl vyznavače náboženství sikhů s muslimy,“ říká indolog Zdeněk Štipl.

Sikhismus je přísně monoteistické náboženství, které vzniklo na přelomu 15. a 16. století v Pándžábu (Indie), kde je dodnes centrum sikhů. Vírou v jediného boha, všemocného stvořitele, se sikhismus inspiroval v muslimském náboženství - jde o sjednocení všech hinduistických bohů a Alláha. Hlavním rysem sikhistického učení je rovnost všech lidí, která vede ke zrušení kastovního systému, což bylo příčinou vydělení sikhismu z hinduismu. 

V 60. letech 20. století vypukl v Pándžábu boj za nezávislost na Indii, proto je sikhismus v současnosti spojován s terorismem, neboť dva sikhští osobní strážci, kteří sympatizovali se separatistickým hnutím, v roce 1984 zavraždili indickou premiérku Indíru Gándhíovou. 

Sikhismus má asi 14 milionů vyznavačů, nejvíce v Indii, kde se k němu hlásí 2 procenta Indů, a po hinduismu a islámu je tak sikhismus třetím nejpočetnějším náboženstvím Indie.

Sikhové nejsou Taliban. „Nikdy jsme nic špatného nikomu neudělali.“

V září 2001 byl v Arizoně zastřelen majitel benzinové pumpy, útočník tak prý chtěl pomstít muslimy z 11. září. Sikhové v Americe se bojí, protože mezi lidmi je tolik nepravdivých informací a mnozí si pletou sikhy a příslušníky hnutí Taliban. Proto se takové incidenty jako ten v září 2001 v Arizoně může obrátit i proti nim. Nicméně členové postižené komunity si nikdy nemysleli, že by něco podobného mohlo postihnout i je samotné. „Nikdy jsme nic špatného nikomu neudělali,“ říkají. 

Chrám se nachází v Oak Creek asi dvacet minut cesty podél Michiganského jezera jižně od Milwaukee. Střelec zaútočil na věřící, kterých byla v době střelby v chrámu asi stovka - vesměs indického původu. Uvnitř chrámu byli zabiti čtyři lidé, tři další včetně útočníka před ním. Několik dalších lidí utrpělo zranění a nejméně tři včetně jednoho policisty jsou v kritickém stavu v nemocnici. „Vyšetřujeme to jako domácí incident teroristického typu. Pomůže FBI, která má vhodné prostředky,“ komentoval vyšetřování šéf místní policie. Mezi útočníkem a chrámem není podle policie žádné spojení.

Oběti útoku si večer přímo na místě tragédie připomnělo několik set lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...