Moskva – Kreml přiznal, že má v blízkosti hranic s Ukrajinou víc vojáků než obvykle. Podle mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova jde o preventivní opatření, které souvisí s nestabilitou na Ukrajině. Moskva předtím přítomnost vojáků vysvětlovala „rutinním cvičením“. Podle Severoatlantické aliance čekají u hranic desetitisíce ruských vojáků. Na východě Ukrajiny mezitím separatisté dál okupují vládní budovy. Z nejnovějšího průzkumu přitom vyplynulo, že většina obyvatel Doněcké oblasti je proti připojení k Rusku. Na druhou stranu ale považuje kyjevskou vládu za nelegitimní.
Podle Aliance se počet ruských vojáků u hranic s Ukrajinou v uplynulých dnech nijak výrazně nezměnil. Dosud NATO hovořilo až o 40 tisících ozbrojených Rusů. Aliance proto preventivně posiluje ochranu členských zemí v regionu. „My… máme své síly u hranic s Ukrajinou. Některé z těchto složek jsou na místě trvale, jiné slouží jako posila v kontextu toho, co se na Ukrajině děje,“ sdělil Peskov televizní stanici Rossija 1. „Odpusťte mi, ale Ukrajina je země, kde byl vojenský převrat. Každá země samozřejmě přijme zvláštní bezpečnostní opatření, aby si zajistila bezpečnost,“ uvedl mluvčí k postupu Ruské federace.
Peskov zdůraznil, že jako suverénní stát si může Rusko rozmístit vojáky na svém území bez jakýchkoli omezení. Zároveň popřel, že by se Moskva snažila zasahovat do akcí separatistů na ukrajinském území. „Rusko asi muselo reagovat na ta fakta, která předložily Spojené státy a NATO. USA ukázaly satelitní snímky a dokázaly všem, že Rusko nejedná čestně. Snaží se tak ospravedlnit působení vojáků nedaleko hranic. Moskva zřejmě vyčkává, jak se bude vyvíjet situace na východě Ukrajiny,“ okomentoval nové ruské tvrzení spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just.
Že by ale na Ukrajině působili ruští agenti či vojáci, odmítl před pár dny i sám šéf Kremlu Vladimir Putin. Zpětně ale přiznal, že Rusové působili mezi neoznačenými ozbrojenci na Krymu. „Síly místní domobrany samozřejmě kryli naši vojáci a postupovali velmi rozumným, ale rozhodným a profesionálním způsobem,“ konstatoval prezident. Prezident v televizní debatě řekl, že doufá, že „nebude muset“ využít práva nasadit vojska na východě Ukrajiny, což mu už dříve horní komora ruského parlamentu povolila. Rusko ale prý musí udělat vše pro to, aby práva lidí na východní Ukrajině nebyla ohrožena.
Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk
„Existuje jen jediná osoba na světě, která věří tomu, že na východě Ukrajiny nejsou ruští vojáci. Jméno té osoby zní Vladimir Vladimirovič Putin. Znovu vyprávěl tu pohádku o tom, že to nejsou jeho agenti, které tam poslal a kteří na Ukrajině vytvářejí teroristickou síť. My o tom ale máme nezvratné důkazy.“
Chytili jsme desítky ruských agentů, hlásí ukrajinská rozvědka
Ukrajinská rozvědka (SBU) před pár dny oznámila, že už odhalila čtyřicet ruských agentů, kteří působili na území Ukrajiny. Na východě země působí podle SBU stejní příslušníci zvláštních ruských sil jako na anektovaném Krymu. Rozvědka navíc uvedla, že ruské speciální síly jako záminku pro invazi chystají zabít až 200 Ukrajinců. Přípravu ruského vpádu podle ní měla financovat nejmenovaná ruská banka.
Napětí na východě Ukrajiny měla snížit dohoda z Ženevy. Účastníci schůzky, tedy ministři zahraničí Ukrajiny, USA, Unie a Ruska, se shodli na nezbytnosti mírového řešení krize. Dohodli se na nutnosti odzbrojení všech nelegálně ozbrojených stran konfliktu. Vráceny by měly být všechny obsazené vládní budovy. V nejbližší době by rovněž mělo dojít k decentralizaci Ukrajiny a posílení pravomocí regionů.
Proruští aktivisté dál drží své „dobyté“ pozice
Separatisté na východě Ukrajiny ale dohodu odmítli a vyzvali prozatímní vládu k demisi. Vládní budovy odmítají opustit, dokud nebude vyklizeno kyjevské náměstí Majdan. Zatím nepomohla ani amnestie nabízená vládou v Kyjevě.
Napjatou situaci přijela do Doněcku řešit i bývalá premiérka Julija Tymošenková. Kompromis podle ní je možný. „Měli bychom vést dialog s představiteli z východu i západu země na různých úrovních. Mezitím bychom měli najít obecnou shodu, která by odrážela přání obou stran,“ prohlásila kandidátka na prezidentku s tím, že schůzka u „kulatého stolu“ by měla proběhnout po Velikonocích.
Průzkum: Obyvatelé Doněcké oblasti většinou k Rusku nechtějí
Většina obyvatel Doněcké oblasti na východě Ukrajiny nesouhlasí s připojením regionu k Rusku. Průzkum provedl v uplynulých dnech Mezinárodní sociologický institut v Kyjevě a zúčastnilo se ho 3 232 dotazovaných v osmi regionech na východě Ukrajiny. 52,2 procenta z nich uvedlo, že je proti připojení oblasti k Rusku, 27,5 procenta je pro a 17,3 procenta dotazovaných bylo nerozhodnutých.
Pro decentralizaci oblasti se v průzkumu vyslovilo 41,1 procenta dotazovaných, 38,7 procenta jich bylo pro federální uspořádání Ukrajiny tak, jak to navrhuje Moskva, a 10,6 procenta chce zachovat současný stav.
Průzkum rovněž ukázal, že lidé na východě z velké většiny neuznávají nynější ukrajinské vedení. 74 procent respondentů uvedlo, že považuje současného úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova za nelegitimního, 72,1 procent má za nelegitimní vládu vedenou Arsenijem Jaceňukem.
Kyjev o Velikonocích mírní boj proti „teroristům“ na východě země
Ukrajinský ministr zahraničí mezitím oznámil, že se během Velikonoc pozastaví protiteroristická operace na východě země. Ta zatím dosáhla jen minimálních úspěchů. Zahraniční odborníci tvrdí, že byla zmatená a špatně koordinovaná.
Ukrajina zároveň o Velikonocích zmírnila přísná omezení pro cesty mnohých ruských občanů na ukrajinské území. Restrikce se od čtvrtka týkaly mužských držitelů ruských pasů ve věku od 16 do 60 let, kteří necestovali s rodinou nebo s dětmi. Ukrajinské úřady se obávaly, že z řad ruských cestujících se mohou rekrutovat účastnící radikálních proruských akcí na východě země.
