Těžké dny kancléřky. V Heidelbergu dostala rajčetem, v Sasku ji vypískali

Německá kancléřka Angela Merkelová zažila ve středu patrně nejhorší den předvolební kampaně, když ji v saském Torgau a braniborském Finsterwalde její odpůrci vypískali. Během obou zastávek svého předvolebního turné ale kancléřka projevy dokončila. Merkelová je často terčem projevů odporu kvůli své otevřené imigrační politice.

Už před příchodem kancléřky na náměstí v polabském Torgau vyřvávali podle DPA stoupenci krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Během celého jejího projevu pak bučeli.

Pro kancléřčinu Křesťanskodemokratickou stranu (CDU) byla středa jedním z nejkrušnějších vystoupení na dosavadním turné před volbami, které budou 24. září. Merkelová ve svém zhruba půlhodinovém proslovu hovořila mimo jiné o daňové politice, boji proti terorismu a šancích na vzdělání.

Šéfka CDU a německé vlády se prý nenechala rozhodit ani výkřiky jako „zrádkyně národa“ nebo „vypadni“.

Merkelová: Můžete být vděční, že můžete protestovat

Červená karta pro kancléřku
Zdroj: Reuters

Hned na začátku projevu se Merkelová nepřímo obrátila na protestující. V jiných zemích by prý byli lidé rádi, kdyby mohli demonstrovat za tak demokratických podmínek. „A proto můžeme být vděční, že dnes v Německu máme demokracii a svobodné volby. Jiné národy o tom jen sní,“ prohlásila.

Podle odhadů se v Torgau sešlo několik stovek odpůrců Merkelové. Dohromady tam byly nahlášeny tři demonstrace proti CDU. AfD sem dokonce svezla své přívržence autobusem.

V braniborském Finsterwalde pak byla přijata hlasitým pískotem, který provázel celý projev. „Merkelová musí pryč,“ křičeli narušitelé předvolební akce s transparenty jako „Uzavřete hranice“ nebo „Banánová republika“.

Dva muži ve věku 36 a 39 let podle policie hajlovali a nyní je proti nim vedeno vyšetřování, stejně jako proti dalším dvěma mužům, kteří se do ostatních účastníků shromáždění pustili pěstmi.

Zároveň ale Merkelové tleskaly stovky jejích příznivců, když vcházela na řečnickou tribunu.

V Heidelbergu přiletěla na Merkelovou rajčata
Zdroj: ČTK/AP/Uwe Anspach

Na předvolebním mítinku v Heidelbergu na západě země zase na Merkelovou v úterý přiletěla z publika dvě rajčata.

Angela Merkelová se bude v nadcházejících volbách ucházet o čtvrtý kancléřský mandát. Hlasování podle průzkumů veřejného mínění i přes zmíněné projevy nesouhlasu jasně vyhraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...