Teherán ovládli Rouháního reformisté, vyberou i příštího nejvyššího vůdce?

Reformisté íránského prezidenta Hasana Rouháního možná budou mít převahu ve Shromáždění znalců – orgánu, který vybírá nejvyššího vůdce. Podle konečných výsledků obsadí patnáct ze šestnácti míst určených pro Teherán. Rouháního spojenci bodovali i ve volbách do parlamentu – získali všech 30 křesel vyhrazených zástupcům metropole. Mimo hlavní město se ale dařilo také konzervativcům.

Páteční hlasování považovali analytici za první signál, zda Íránci souhlasí s politikou prezidenta Rouháního, který loni v červenci uzavřel dohodu se světovými mocnostmi. Teherán se v ní zavázal, že do budoucna nebude usilovat o výrobu nukleární zbraně.

Podle konečných výsledků přišli o své prominentní pozice předseda Shromáždění znalců Mohammad Jazdí, stejně jako Mohammad Taqí Mesbáh-Jazdí – mentor bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Udržel se pouze jediný zastánce tvrdé linie – Ahmad Džannatí, který skončil až šestnáctý.

Právě Džannatí vede Radu dohlížitelů – nevolený duchovní orgán, který před volbami vyřadil naprostou většinu reformně orientovaných kandidátů. Ti reagovali netradičním vytvořením koalice a apelovali na voliče, aby taktizovali. Konzervativci je následně obvinili ze spiknutí se Západem, pomocí něhož se prý snaží zabránit zvolení zastánců tvrdé linie.

Íránský prezident Hasan Rouhání
Zdroj: ČTK/AP/Christophe Ena

Rouháního spojenci získali v parlamentu většinu

Spojenci íránského prezidenta z tábora reformistů a umírněných získali v 290členném parlamentu 85 křesel. Umírnění konzervativci, kteří na rozdíl od stoupenců tvrdé linie nebyli proti uzavření mezinárodní dohody o omezení jaderného programu, mají 73 křesel, což tomuto táboru dává celkovou převahu. Velkým povzbuzením jsou pro reformisty zejména výsledky z Teheránu, kde získali všech 30 křesel vyhrazených zástupcům metropole. V minulých volbách v hlavním městě měli jen dva mandáty.

Konzervativci, kteří v dosavadním parlamentu měli 112 zákonodárců, naproti tomu o velkou část podpory přišli a mají nově jen 68 poslanců. V parlamentu bude i pět zástupců národnostních menšin a o 59 mandátech se rozhodne ve druhém kole v dubnu. Ve druhém kole se bude rozhodovat o těch kandidátech, kteří nyní nezískali dostatek hlasů.

Podle Rouháního výsledky hlasování ukázaly, že Íránci si přejí ukončení mezinárodní izolace. Dohodu o íránském jádru totiž následovalo zrušení sankcí vůči Íránu, kam se postupně vrací zahraniční investoři. „Soupeření je u konce, je čas otevřít novou kapitolu v íránském hospodářském rozvoji založeném na našich schopnostech doma, ale i mezinárodních příležitostech,“ zdůraznil prezident.

Ajatolláh Chameneí po volbách prohlásil, že šedesátiprocentní účast ukázala světu „úžasnou tvář náboženské demokracie“. Nejvyšší vůdce, který bojuje s rakovinou, ale varoval před „cizím vměšováním“ a nabádal Íránce k ostražitosti.

Íránský ministr tajných služeb v neděli oznámil, že bezpečnostní síly zmařily před volbami hned dva teroristické útoky. Teroristickou buňku prý zlikvidovaly v pohraniční oblasti na jihovýchodě země. Při zásahu byla nalezena dvě improvizovaná výbušná zařízení i munice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 34 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...