Tajné služby ruské hackery sledovaly. Kongres prý věděl, že útočí na Demokratickou stranu

Americké tajné služby už před rokem sdělili nejvyšším představitelům Kongresu, že na Demokratickou stranu útočí ruští hackeři, jejich cíle ale neprozradili, protože by zločinci mohli zjistit, že je Američané sledují. Agentuře Reuters to řekli tři zdroje obeznámené s kauzou. Jedním z terčů hackerů byla i prezidentská kandidátka Hillary Clintonová.

Americké tajné služby měly odhalit, že se na kybernetickém útoku na Demokratický národní výbor (DNC) podílely dvě ruské špionážní agentury nebo jimi pověřené osoby. Hackeři napadali kromě DNC i s ním spojené organizace a kampaň Clintonové, dostali se přitom k řadě soukromých účtů.

Materiál o sledování Rusů byl zakódován a přístup k němu měla jen malá skupina expertů, píše Reuters. Z veřejných činitelů dostal informace pouze takzvaný „Gang osmi“, kam patří třeba šéfové obou komor Kongresu Mitch McConnell a Paul Ryan, předsedové demokratů v obou komorách Nancy Pelosiová a Harry Reid a čtyři členové branných a bezpečnostních
výborů Kongresu. Pelosiová ve čtvrtek označila aféru za „elektronickou Watergate“ a veřejně obvinila Moskvu.

Vedení Kongresu USA
Zdroj: ČT24

Informace o ruských útocích se dostaly na veřejnost minulý měsíc, kdy Federální úřad pro vyšetřování (FBI) oznámil, že se zabývá útokem na servery stranického ústředí demokratů. O ruském podílu na útoku se ale žádná oficiální zpráva nezmiňuje. Moskva navíc podíl na útoku popřela.

Úřadující šéfka Demokratické strany Donna Brazileová ve čtvrtek oznámila, že vytváří poradní sbor pro kybernetickou bezpečnost, který má „zabránit budoucím útokům a zajistit prvotřídní ochranu serverů Demokratické strany“.

Kauza už stála místo předchůdkyně Brazileové, která byla nucena rezignovat poté, co server WikiLeaks zveřejnil část dat od demokratů, z nichž vyplynulo, že strana v primárkách porušila princip neutrality, když podporovala Clintonovou na úkor jejího soupeře Bernieho Sanderse. Tým Clintonové pak obvinil Rusy, že právě oni předali WikiLeaks materiály, protože by v Bílém domě raději viděli republikána Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 10 mminutami

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 29 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 8 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 10 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...