Lausanne - Vesmírem putují odpadky, předmětů s poloměrem víc než 10 centimetrů může být asi 16 tisíc. Menších kusů jsou odhadem už stovky milionů. Situace začíná být neúnosná. Plán, jak odpad likvidovat, mají švýcarští vědci. Chystají prototyp vesmírné popelnice.
Vědcům je jasné, že zanedbat množení vesmírného odpadu by se lidstvu rozhodně nevyplatilo. „Ve vesmíru létá obrovská spousta objektů. Nemají pevně danou trajektorii a často se navzájem srazí. Přitom se rozpadnou na kusy, a tak vznikají další a další odpadky. Abychom tedy předešli takovému množení odpadu, měli bychom se časem zaměřit na větší předměty,“ varuje profesor vesmírných technologií z Curychu Claude Nicollier.
Vysloužilý švýcarský satelit Cube neřízeně obíhá kolem Země. Na délku měří jen 10 centimetrů a váží necelý kilogram. Jenže při střetu s vesmírnou stanicí nebo funkční družicí by se změnil v ničivou zbraň.
Cube dřív zkoumal především noční záření procházející zemskou atmosférou a pomáhal vyvíjet technologii pro další lety. Teď se pohybuje rychlostí kolem 28 kilometrů v hodině a ve výšce od 630 do 750 kilometrů nad zemským povrchem. Švýcarští vědci si ho vybrali ke svým testům prototypu vesmírného popelářského vozu. Záchranné plavidlo nazvané Čistý vesmír 1 má být přitom sotva dvakrát větší než samotný odpadek.
"Současný plán zní vyvinout záchytný systém založený na přirozeném mechanismu, kdy Čistý vesmír 1 uvidí pomocí kamer nepřítele, vysune robotické drapáky, chytí kořist a ovine kolem ní chapadla, která se přizpůsobí tvaru a velikosti oběti. Pak objekt rychle přesune na palubu a odcestuje s ním do atmosféry, tam ho vypustí a on shoří," vysvětluje Volker Gass, ředitel Švýcarského vesmírného centra.
Zaneřáděný vesmír
Kaskádovitý efekt množení „kosmického smetí“ na oběžné dráze může vést ke katastrofickému scénáři, který předestřel už v roce 1978 fyzik NASA Donald Kessler. Podle jím pojmenovaného syndromu dojdeme do bodu, kdy nebudou lety do vesmíru možné bez toho, aby nedošlo ke srážce s nějakým kusem kosmického odpadu.
Nový sběrač odpadu požene nový druh ultra-kompaktního motoru, který v Lausanne konstruují speciálně pro vesmírné cesty. Zabrat vývojářům dávají také robotické paže. Termín, kdy by mohl Čistý vesmír odstartovat k prvnímu letu, je naplánovaný na rok 2016.
Švýcaři varují, že podobně náročný projekt nemůže zvládnout jedno výzkumné pracoviště a volají po spolupráci všech agentur včetně NASA. Američané jsou v současnosti jediní, kdo umí odpad monitorovat, alespoň pokud jde o kusy větší než 10 centimetrů.
