Počet lidí žijících v extrémní chudobě letos pravděpodobně poprvé klesne pod deset procent světové populace. Uvedla to Světová banka (SB) v nové zprávě. Za pozitivním vývojem podle ní stojí růst rozvíjejících se tržních ekonomik a také investice do vzdělání, zdravotnictví a sociálního zabezpečení. OSN plánuje vymýtit chudobu do roku 2030, tomu ale podle SB brání mimo jiné zpomalení světové ekonomiky.
Podle OSN počet lidí žijících v extrémní chudobě od roku 1990 klesl o více než polovinu. V letošním roce to bude podle SB 702 milionů lidí, tedy zhruba 9,6 procenta světové populace. Ještě před třemi lety bylo přitom extrémně chudých o 200 milionů víc.
Nejvíc chudých je v subsaharské Africe
V posledních dekádách žilo 95 procent extrémně chudých ve třech regionech – východní Asii a Tichomoří, jižní Asii a subsaharské Africe. Dochází ale k dramatickým změnám – zatímco v roce 1990 tvořilo polovinu chudých obyvatelstvo jižní Asie a 15 procent obyvatelstvo subsaharské Afriky, v roce 2015 je situace téměř opačná.
Rostoucí koncentrace globální chudoby v subsaharské Africe je velmi znepokojující, píše SB ve své zprávě. Zatímco některé africké země zaznamenaly úspěchy v boji s chudobou, region jako celek ve zlepšování podmínek pro život značně zaostává za zbytkem světa. Problém představuje hlavně rychlý růst počtu obyvatel.
Boji s chudobou se daří díky rozvíjejícím se tržním ekonomikám, především té indické, a řadě nejrůznějších investic do vzdělání či zdravotnictví, uvedla SB. „Tyto odhady nám ukazují, že jsme první generací v lidských dějinách, která může ukončit extrémní chudobu,“ uvedl v prohlášení podle agentury Reuters prezident SB Jim Yong Kim.
Konec chudoby? Problém jsou konflikty i slabý růst globální ekonomiky
Vymýcení chudoby do roku 2030, jak plánuje OSN, ale podle SB brání pomalejší růst světové ekonomiky, kolísání trhů, nezaměstnanost mladých či důsledky změn klimatu. Zhruba polovina lidí žijících v extrémní chudobě bude podle banky do roku 2020 pocházet z obtížně dosažitelných oblastí a ze států zasažených konflikty.
„Pozitivní vývoj v posledních dvou desetiletích brzdí globální zpomalení, které se vleče od finanční krize v roce 2008 a začíná vrhat stín na rozvíjející se ekonomiky,“ podotkl hlavní ekonom SB Kaushik Basu, bývalý ekonomický poradce indické vlády. „Výhled hospodářského růstu není pro rozvíjející se ekonomiky v blízké budoucnosti příznivý. To přinese nové výzvy v boji za vymýcení chudoby a snahy postarat se o zranitelné osoby,“ dodal Basu.
SB představila mezinárodní práh chudoby v roce 1990. Tehdy jej stanovila na jeden dolar na den. V roce 2008 jej zvýšila na 1,25 dolaru na den a nyní na 1,90 dolaru na den. Změna podle ní lépe zachycuje rozdíly v nákladech na živobytí napříč zeměmi. Zároveň ale zachovává reálnou kupní sílu, se kterou počítal dřívější standard.
