Teroristické útoky z 11. září 2001 vyústily v několik válečných konfliktů a také v politiku, která proměnila západní společnost, když došlo k výraznému posílení bezpečnostních aparátů. V Hyde Parku to uvedl analytik Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd. USA sice ochránily své území, když bojiště přenesly za pomocí mnoha kontroverzních argumentů na Blízký východ, problémem dnešního západního světa ovšem je, že radikální islamisté přenášejí bojiště zpátky k nám, vysvětluje analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.
Svět po 11. září: Válka v Iráku přinesla fenomén Islámského státu
Americký prezident George Bush vyhlásil po 11. září válku proti terorismu. Ta ale v sobě nesla určitou neukončenost od samého počátku: „Protože cíle, který jí vytkl prezident Bush, což bylo naprosté vymýcení globálního terorismu, nebylo možné dosáhnout v nějakém dohledném časovém horizontu,“ vysvětloval Ondřej Ditrych. Výsledkem podle něj sice bylo oslabení Al-Kájdy, jenže v dnešní době čelíme dramatickému nárůstu fenoménu Islámského státu.
A jeho počátky lze hledat ve válce v Iráku, kam USA vpadly pod záminkou zbraní hromadného ničení, které se ale později nenašly: „Nedávno to řekl i prezident Obama - iráckou válkou jsme se dostali až k fenoménu Islámského státu. Na druhou stranu, zpětně se to vždy hodnotí snáze, než v tu danou chvíli,“ uvedl Břetislav Tureček.
Když politici hasí krizi a nemyslí na důsledky
Podle něj je obecnějším problémem to, že se politici vždy snaží hasit aktuální problém, a riziko, že to časem povede k nějakým novým krizím, se v danou chvíli odsouvá stranou: „Dnes to slyšíme i na české scéně, když se bavíme s politiky, jestli není riskantní posílat zbraně a munici na Blízký východ k boji proti Islámskému státu. Oni otevřeně říkají: bez rizika to není, ale my se zabýváme tou současnou krizí a tou je IS, což je větší problém než riziko, že ty zbraně někdy někdo může použít proti nám.“
Hyde Park: Proměny terorismu od 11. září 2001 (zdroj: ČT24)
Tureček v této souvislosti připomínal i slova Zbigniewa Brzezinského, což byl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera, a bývá mu přičítána podpora muslimských mudžahedínů proti Sovětskému svazu v Afghánistánu. „Brzezinski byl v roce 1998 dotázán, zda nevidí problém v radikalizaci islámských džihádistů a on odpověděl: co je pár zradikalizovaných islamistů proti tomu ohromnému výdobytku, že jsme rozvrátili sovětskou říši zla a osvobodili střední Evropu. To říkal před útoky Al-Kájdy na americké ambasády v Keni a Tanzánii a tři roky před 11. zářím,“ připomíná Tureček.
Terorismus nepramení z islámu
„V 80. letech to byli Američané, kteří podněcovali džihád, a nikomu to tehdy v západním světě nevadilo, protože se to hodilo proti SSSR. Za I. světové války zase džihád podporovaly v Osmanské říši Rakousko-Uhersko a Německo proti Britům. Samozřejmě že v islámu lze najít řadu prvků, které je možné využít k mobilizaci násilného chování. To jsou ale věci, které cynicky zneužije kdokoliv,“ konstatuje analytik z Metropolitní univerzity.
Zároveň varuje před kladením rovnítka mezi islám a terorismus: „Před 30 lety na Blízkém východě také žili muslimové, a přesto byl hnací silou většiny teroristických útoků levicový nacionalismus. V čele tehdejších palestinských teroristických skupin stáli palestinští křesťané podporovaní SSSR. Po rozpadu bipolárního světa jsme se dostali do situace, kdy hnací silou na Blízkém východě – což je rozvrácený region – je skutečně politický islám. Ale vrátím-li se o 20 let zpátky, tak kdo páral břicha těhotným ženám na Balkáně - to byli pravoslavní a katolíci,“ upozorňuje Tureček.
obrázek
Pro Islámský stát jsou hlavním zdrojem příjmů daně
„Islámský stát je koncept, který se oddělil od Al-Kájdy už v minulé dekádě v Iráku, nyní se opět oživil na území Sýrie. V současnosti zastřešuje v podstatě polovinu území obou těchto států a má pod svou mocí osm milionů lidí. Ale vidím tam zásadní rozdíl: vzpomeňme, jak Al-Kájda útočila, byly to promyšlené útoky, ale neměly hlubší myšlenku než poškodit západ, to znamená zabít co nejvíce lidí v USA, na Bali nebo v Londýně.
Islámský stát má jiný mechanismus získávání moci – to znamená vybudovat a udržet souvislé území, muslimské území, a v podstatě tam vybudovat státní struktury. Nahradit ty dosavadní, které se zhroutily. „IS opravdu funguje jako stát: vybírají daně a cla a obchoduje se s nimi,“ vysvětluje Břetislav Tureček. Ondřej Ditrych pak dodává, že dříve byl IS financován ze soukromých darů přicházejících ze zemí Perského zálivu a také získával příjmy z ropy. „Ale teď získává největší část příjmů z daní, ovšem také z pokoutného prodeje památek.“