Švédský politický pat našel rozuzlení. Premiérem zůstane sociální demokrat Löfven

Nahrávám video
Löfven obhájil post švédského premiéra
Zdroj: ČT24

Švédský parlament schválil do funkce předsedy vlády na další volební období dosavadního premiéra a šéfa sociálních demokratů Stefana Löfvena. Nová menšinová vláda vznikne více než čtyři měsíce po parlamentních volbách, které skončily vyrovnaným výsledkem. Nový menšinový kabinet tvořený Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou a stranou Zelených bude představen v pondělí. Jak uvedl list The Local, bude se jednat o jednu z nejslabších vlád v zemi za posledních 70 let.

Löfvenovi se podařilo v uplynulých dnech uzavřít dohodu s několika stranami napříč politickým spektrem, jejichž společným cílem je zabránit protiimigrační straně Švédští demokraté prosazovat svou politiku, napsala agentura Reuters.

Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, si od minulých voleb výrazně polepšili a v 349členném parlamentu získali 62 míst.

Dosud opoziční Strana středu a rovněž opoziční Liberálové Löfvenovi před hlasováním slíbili, že nebudou bránit jeho plánu na vznik kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Stejně se nakonec rozhodla i exkomunistická Levicová strana, s jejíž podporou doposud Löfven vládl.

Kandidát na premiéra ve Švédsku potřebuje, aby proti němu nehlasovala většina poslanců, tedy 175 členů zákonodárného sboru. Podle švédského listu Aftonbladet podpořilo Löfvena 115 poslanců, 153 bylo proti a 77 se hlasování zdrželo.

Ústupky pravici

Löfven byl nucen k četným ústupkům, včetně slibu snížení daně z příjmu, deregulace pracovního trhu a nájemného. Tato opatření převzatá z volebního programu středopravých stran ho pravděpodobně budou stát sympatie mnoha tradičních sociálnědemokratických voličů, podotkla agentura Reuters.

„Dohoda mezi koalicí a dvěma středopravými stranami obsahuje znepokojující prvky pro levé křídlo, zvlášť pak v podobě daňové politiky, která hrozí prohloubením nerovností ve švédské společnosti,“ uvedl podle listu The Local politolog z univerzity v Göteborgu Ulf Bjereld, který je spojen se sociálními demokraty.

V parlamentních volbách 9. září zvítězil rozdílem jediného mandátu středolevý blok v čele se sociálními demokraty, kteří spolupracovali s Levicovou stranou a Zelenými, nad středopravou aliancí vedenou Umírněnou koaliční stranou. Kromě Umírněné koaliční strany zahrnovala středopravá aliance ještě Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.

Středolevý blok a středopravá aliance se od zářijového hlasování snažily hledat způsoby, jak vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté. Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty spolupracovat nebudou.

Na třetí pokus

O návrhu, aby Löfven pokračoval ve funkci ministerského předsedy, švédský zákonodárný sbor již jednou dříve hlasoval. V polovině prosince ale tuto možnost poslanci zamítli, stejně jako předtím v listopadu nepodpořili šéfa středopravé Umírněné koaliční strany Ulfa Kristerssona.

Nyní se tedy jednalo o třetí a zároveň předposlední pokus najít premiéra. Předseda parlamentu Andreas Norlén může předložit poslancům k hlasování kandidáta na šéfa vlády celkem čtyřikrát, poté jsou vypsány nové volby.

Narodil se v roce 1957 ve Stockholmu, jako desetiměsíčního ho rodiče odložili do dětského domova, později byl adoptován. Se svou biologickou matkou i vlastním bratrem se poprvé setkal ve svých 22 letech, svého předčasně zesnulého vlastního otce nikdy neviděl.

V dětství hrál hokej, po studiu na střední škole si udělal svářečský kurz a začal také studovat sociální vědy na univerzitě v Umea. Studia nedokončil. Po službě ve švédském letectvu začal v roce 1979 pracovat jako svářeč ve zbrojařské firmě Hägglunds, kde působil až do roku 1995. Ve firmě se začal také angažovat jako odborář a poznal zde svou ženu Ullu.

V odborech dosáhl až na post šéfa odborového svazu IF Metall. V čele této druhé největší odborové organizace ve Švédsku stál v letech 2006 až 2012. V roce 2006 byl také zvolen do výkonného výboru Švédské sociálnědemokratické strany (SAP). V lednu 2012 stanul v čele této partaje, kterou dovedl k vítězství v parlamentních volbách v září 2014. Od té doby zastává post premiéra země.

Stefan Löfven
Zdroj: Reuters/TT News Agency/Erik Simander

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 20 mminutami

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 39 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...