Švédský politický pat našel rozuzlení. Premiérem zůstane sociální demokrat Löfven

Nahrávám video

Švédský parlament schválil do funkce předsedy vlády na další volební období dosavadního premiéra a šéfa sociálních demokratů Stefana Löfvena. Nová menšinová vláda vznikne více než čtyři měsíce po parlamentních volbách, které skončily vyrovnaným výsledkem. Nový menšinový kabinet tvořený Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou a stranou Zelených bude představen v pondělí. Jak uvedl list The Local, bude se jednat o jednu z nejslabších vlád v zemi za posledních 70 let.

Löfvenovi se podařilo v uplynulých dnech uzavřít dohodu s několika stranami napříč politickým spektrem, jejichž společným cílem je zabránit protiimigrační straně Švédští demokraté prosazovat svou politiku, napsala agentura Reuters.

Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, si od minulých voleb výrazně polepšili a v 349členném parlamentu získali 62 míst.

Dosud opoziční Strana středu a rovněž opoziční Liberálové Löfvenovi před hlasováním slíbili, že nebudou bránit jeho plánu na vznik kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Stejně se nakonec rozhodla i exkomunistická Levicová strana, s jejíž podporou doposud Löfven vládl.

Kandidát na premiéra ve Švédsku potřebuje, aby proti němu nehlasovala většina poslanců, tedy 175 členů zákonodárného sboru. Podle švédského listu Aftonbladet podpořilo Löfvena 115 poslanců, 153 bylo proti a 77 se hlasování zdrželo.

Ústupky pravici

Löfven byl nucen k četným ústupkům, včetně slibu snížení daně z příjmu, deregulace pracovního trhu a nájemného. Tato opatření převzatá z volebního programu středopravých stran ho pravděpodobně budou stát sympatie mnoha tradičních sociálnědemokratických voličů, podotkla agentura Reuters.

„Dohoda mezi koalicí a dvěma středopravými stranami obsahuje znepokojující prvky pro levé křídlo, zvlášť pak v podobě daňové politiky, která hrozí prohloubením nerovností ve švédské společnosti,“ uvedl podle listu The Local politolog z univerzity v Göteborgu Ulf Bjereld, který je spojen se sociálními demokraty.

V parlamentních volbách 9. září zvítězil rozdílem jediného mandátu středolevý blok v čele se sociálními demokraty, kteří spolupracovali s Levicovou stranou a Zelenými, nad středopravou aliancí vedenou Umírněnou koaliční stranou. Kromě Umírněné koaliční strany zahrnovala středopravá aliance ještě Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.

Středolevý blok a středopravá aliance se od zářijového hlasování snažily hledat způsoby, jak vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté. Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty spolupracovat nebudou.

Na třetí pokus

O návrhu, aby Löfven pokračoval ve funkci ministerského předsedy, švédský zákonodárný sbor již jednou dříve hlasoval. V polovině prosince ale tuto možnost poslanci zamítli, stejně jako předtím v listopadu nepodpořili šéfa středopravé Umírněné koaliční strany Ulfa Kristerssona.

Nyní se tedy jednalo o třetí a zároveň předposlední pokus najít premiéra. Předseda parlamentu Andreas Norlén může předložit poslancům k hlasování kandidáta na šéfa vlády celkem čtyřikrát, poté jsou vypsány nové volby.

Narodil se v roce 1957 ve Stockholmu, jako desetiměsíčního ho rodiče odložili do dětského domova, později byl adoptován. Se svou biologickou matkou i vlastním bratrem se poprvé setkal ve svých 22 letech, svého předčasně zesnulého vlastního otce nikdy neviděl.

V dětství hrál hokej, po studiu na střední škole si udělal svářečský kurz a začal také studovat sociální vědy na univerzitě v Umea. Studia nedokončil. Po službě ve švédském letectvu začal v roce 1979 pracovat jako svářeč ve zbrojařské firmě Hägglunds, kde působil až do roku 1995. Ve firmě se začal také angažovat jako odborář a poznal zde svou ženu Ullu.

V odborech dosáhl až na post šéfa odborového svazu IF Metall. V čele této druhé největší odborové organizace ve Švédsku stál v letech 2006 až 2012. V roce 2006 byl také zvolen do výkonného výboru Švédské sociálnědemokratické strany (SAP). V lednu 2012 stanul v čele této partaje, kterou dovedl k vítězství v parlamentních volbách v září 2014. Od té doby zastává post premiéra země.

Stefan Löfven
Zdroj: Reuters/TT News Agency/Erik Simander

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 59 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled