Stockholm – Dnešní švédské parlamentní volby zřejmě ukončí osmiletou vládu středopravé koalice v čele s premiérem Fredrikem Reinfeldtem. Přestože se země pod jeho vedením lépe než kterýkoli jiný stát Evropské unie vypořádala s finanční krizí, průzkumy veřejného mínění naznačují, že obyvatelé jsou připraveni dát znovu důvěru sociálnědemokratickému modelu, který tamní politice dominoval dlouhá desetiletí. O obsazení 349 křesel jednokomorového Riksdagu rozhoduje sedm milionů oprávněných voličů. Volební místnosti se otevřely v 8:00 a zavírají se ve 20:00. Hned poté by měly být známy odhady, konečné výsledky budou zveřejněny na serveru val.se.
Švédové Reinfeldtovi vyčítají především fakt, že svou politikou privatizace státních společností, snižování daní a současně i sociálních dávek odchýlil Švédsko daleko od idejí sociálního státu. Podle kritiků to vedlo mimo jiné k výraznému zvětšení propasti mezi bohatými a chudými i ke zhoršení kvality vzdělávacích zařízení, zdravotní péče nebo domovů pro seniory.
Podle agentury Ipsos mají Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, Zelení a Levicová strana podporu 46,4 procenta dotázaných, vládní koalici čtyř stran podpořilo 39,6 procenta respondentů. Rozdíl ale během posledních dvou týdnů klesal. Průzkum společnosti Demoskop slibuje dnešní opozici 46,1 procenta hlasů, zatímco stávající vládní koalici 38,5 procenta.
Ať už hlasování skončí vítězstvím vládních, či opozičních stran, lze předpokládat, že výsledek bude velmi těsný a pravice ani levice nebude schopna vytvořit stabilní vládu, varují analytici. Švédsko, které se pravidelně umísťuje v popředí žebříčků životní úrovně a prosperity, by tak mohlo upadnout do politické nejistoty.
Do parlamentu by se mohlo dostat až devět různých politických uskupení. Oslabení kdysi mocných sociálních demokratů - kteří vládli Švédsku dohromady 65 z celkových 78 let v období mezi roky 1932 a 2010 - přineslo vzestup dříve okrajových stran. Nejvíce diskutované je posílení populistické, protiimigrační strany Švédští demokraté, která má kořeny v neonacistickém hnutí. Strana, jež by mohla získat až deset procent hlasů voličů, a stát se tak třetím nejsilnějším uskupením, se sice v poslední době snaží distancovat od své extremistické minulosti, jedna z jejích kandidátek pro místní volby ale byla na snímcích publikovaných minulý týden zachycena se svastikou na oblečení. Podobně jako ve většině Evropy není ani ve Švédsku s krajní pravicí ochotna spolupracovat žádná hlavní politická strana, a tak vytvoření většinové vlády bude problematické.
Pozornost poutá i Feministická iniciativa, která se v květnu jako vůbec první feministická strana dostala do Evropského parlamentu a nyní má naději překonat čtyřprocentní práh pro vstup do švédského zákonodárného sboru.
Sociální demokraté pod vedením poměrně neznámého Stefana Löfvena již naznačili, že pokud se jim nepodaří získat většinu, nezřekli by se spolupráce s jednou ze tří menších středopravých stran: Lidovou stranou - Liberály, Stranou středu či Křesťanskodemokratickou stranou, jež v současnosti vládnou spolu s Reinfeldtovou Umírněnou koaliční stranou. Takový krok by ve švédské politice znamenal ukončení tradičního rozdělení na levici a pravici.
