Stockholm - Švédsko ode dneška uznává Palestinu jako stát. Ministryně zahraničí Margot Wallströmová to napsala v listu Dagens Nyheter s tím, že vláda premiéra Stefana Löfvena oficiálně posvětí tento krok na dnešním zasedání. Löfvenův kabinet o záměru uznat Palestinu informoval již začátkem října. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. O počinu Stockholmu byl informován rovněž Izrael. Česká republika podle mluvčího ministerstva zahraničí Davida Frouse Palestinu jako stát neuznává.
„Dnes vláda rozhoduje o uznání Palestiny jako státu. Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ napsala Wallströmová v listu. Svůj osobní postoj prezentovala už před několika týdny na Twitteru.
Recognising Palestine: Important step towards a two-state solution. Both sides must be respected.
Švédská ministryně zahraničí také sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce tím také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak Izraeli.
Wallströmová připomněla, že Evropská unie v roce 2009 ohlásila připravenost uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. „Jsme teď připraveni ujmout se vedoucí role a myslíme, že to ukáže cestu ostatním,“ prohlásila švédská ministryně. Vláda se podle ní domnívá, že mezinárodní kritéria pro uznání státu Palestina jsou již splněna, a to i když palestinské úřady nemají plně pod kontrolou dané území a země nemá pevně stanovené hranice.
Švédsko podle listu Dagens Nyheter v minulosti uznalo dva státy - Chorvatsko v roce 1992 a Kosovo v roce 2008 - přestože neměly faktickou kontrolu nad částmi území.
„Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ citoval dnes Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná.
- Palestinci chtějí mít stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, tedy na území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu v roce 1967. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda o hranici ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma. Mírové rozhovory jsou znovu přerušeny a palestinské vedení hrozí, že bude usilovat o členství v mezinárodních institucích.
Izrael upozornil švédskou administrativu, že její krok posílí extremisty
Židovský stát se k plánovanému aktu švédské vlády vyjádřil prostřednictvím ministra zahraničních věcí Avigdora Libermana. Ten se nechal slyšet, že rozhodnutí přinese mnohem více škody než užitku a povede k posílení extremistů a nereálných požadavků nárokovaných palestinskou stranou. „Švédové by si měli uvědomit, že vztahy na Blízkém východě jsou mnohem komplikovanější než si doma sestavit nábytek z Ikey,“ podotkl Liberman, jehož slova citoval deník The Jerusalem Post.
Napětí v Jeruzalémě v těcho dnech stoupá. Izrael dočasně zavřel komplex mešity al-Aksá na Chrámové hoře. Rozhodl se tak poté, co palestinský útočník nedaleko postřelil známého aktivistu Jehudu Glicka.
Skandinávští sousedé o podobném kroku zatím neuvažují
Zda dnešní švédské stanovisko přinese vlnu podobných rozhodnutí v rámci EU, se v tuto chvíli nezdá příliš pravděpodobné. Dánsko se k uznání Palestiny zatím nechystá. „Sice také podporujeme řešení ve formě dvou států, ale zvolili jsme jiný směr a budeme se ho držet,“ uvedla dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová. Norsko se zachová podobně. Potvrdila to šéfka vlády Erna Solberrgová, podle jejíhož vyjádření je nejprve zapotřebí, aby bylo dosaženo mírové dohody mezi Izraelem a Palestinou.
V otázce palestinské státnosti nepanuje mezi členy Evropské unie jednota. Zřetelně se to ukázalo v listopadu 2012 při hlasování v OSN o statusu Palestiny coby nečlenského pozorovatelského státu. Pro návrh se tehdy vedle Švédska vyslovily též Rakousko, Belgie, Dánsko, Kypr, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Španělsko. Ostatní země se hlasování zdržely - s jedinou výjimkou, jíž byla Česká republika, která byla proti návrhu.
