Svaz vyhnanců udělil Merkelové plaketu za zásluhy o vysídlence

Berlín - Německý Svaz vyhnanců (BdV) udělil německé kancléřce Angele Merkelové zlatou čestnou plaketu za zásluhy. Ocenil tak její roli při založení nadace Útěk, vyhnání, usmíření a při zavedení památného dne, který bude od příštího roku vždy 20. června připomínat německé poválečné vysídlence.

Nahrávám video
Svaz vyhnanců udělil Merkelové plaketu za zásluhy o vysídlence
Zdroj: ČT24

„Předsednictvo BdV se jednomyslně shodlo na tom, abychom letos ocenili kancléřku Angelu Merkelovou zcela mimořádným způsobem. Vytvořili jsme proto nový speciální stupeň čestné plakety Svazu vyhnanců, a to zlatý, abychom tak mohli zásluhy kancléřky zvlášť vyzdvihnout,“ řekla při předávání plakety předsedkyně BdV Erika Steinbachová.

Zdůraznila podíl Merkelové na vytvoření celoněmeckého památného dne připomínajícího vysídlence. „Jen několik dní staré rozhodnutí vlády zajistilo naplnění dlouholetého přání našeho svazu,“ uvedla Steinbachová. Ocenila přitom, že památný den připadá na mezinárodní den uprchlíků. „V kontextu bezpočtu vyhánění, k nimž ve světě dochází, je zřejmé, že i vyhnání Němců bylo bezpráví,“ řekla Steinbachová. Podle ní politici nesmějí dopustit, aby se podobný čin někdy opakoval.

Merkelová: Je naší povinností připomínat si vinu. A nezapomínat na vyhnance

Merkelová při převzetí plakety připomněla německou vinu za vypuknutí druhé světové války i válečné zločiny nacistů. „Německem vyvolaná válka a zločiny národního socialismu byly příčinou milionů úmrtí a nezměrného utrpení mnoha národů,“ řekla. „My Němci na to nesmíme nikdy zapomenout. Je naší trvalou historickou povinností si tuto vinu připomínat,“ poznamenala.

Podle kancléřky by se ale kvůli této historické německé vině nemělo zapomínat na Němce vysídlené v závěru druhé světové války nebo po jejím skončení. „Na 14 milionů Němců bylo vyhnáno ze svých domovů nebo muselo utéct. Musíme si jejich osud připomínat a udržet vzpomínky na jejich utrpení živé,“ řekla Merkelová.

„Vzpomínáme také na vlast, kterou vyhnanci museli opustit. Je to vzpomínka na více než sedmisetletou historii německého osídlení ve Slezsku, ve východním Prusku, v Pomořansku. Vzpomínka na to, že Němci po staletí v těchto oblastech pomáhali vytvořit místní kulturu,“ uvedla dále kancléřka.

Svaz vyhnanců ocenil Merkelovou
Zdroj: ČT24/ČTK/DPA

I k připomenutí této skutečnosti by podle ní měl sloužit památný den připomínající vysídlence. „I ti Němci, kteří nemají rodinné kořeny východně od Odry, by měli vědět, že Vratislav, Královec (Kaliningrad) a Štětín kdysi byly německými městy,“ řekla Merkelová. „A také tady byli Němci z Prahy nebo z Chebu, kteří byli pevnou součástí německé kultury,“ připomněla kancléřka i silnou předválečnou menšinu v bývalém Československu.

Německá kancléřka také poděkovala Steinbachové, která letos v listopadu skončí v čele BdV, za její šestnáctileté působení v čele svazu. „Vždy jste se sebevědomě a jasnými slovy zasazovala o práva vyhnaných. To vám přineslo uznání, ale i mnoho kritiky a mnoho osobních útoků, přesto jste s tím nepřestala,“ řekla Merkelová na adresu Steinbachové. „Myslím, že nejdůležitějšího cíle svého snažení jste dosáhla. Na osud vyhnaných Němců se v Německu nezapomene,“ uzavřela kancléřka.

BdV je zastřešující organizací německých vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy. Stojí mimo jiné za vytvořením nadace Centrum proti vyhánění, která připravuje památník všem obětím nuceného vysídlování ve 20. století. Nadace rovněž každoročně uděluje Cenu Franze Werfela za lidská práva; mezi jejími nositeli je i český režisér David Vondráček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 3 hhodinami
Načítání...