Summit v Singapuru je první důležitý krok k míru, míní jihokorejský velvyslanec v ČR

Nahrávám video

Setkání lídrů KLDR a USA je podle jihokorejského ambasadora v ČR Mun Sung-hjona důležitým prvním krokem na cestě k míru. Věří, že za deset let najdou obě země rozděleného poloostrova vzájemnou důvěru a začnou spolupracovat. Velvyslanec v Údálostech, komentářích exkluzivně komentoval výsledky singapurského summitu.

„Summit je velice důležitým prvním krokem. Když se podíváme na historii Korejského poloostrova, tak od konce války v roce 1953 nedůvěra mezi Severní a Jižní Koreou opravdu velmi často zabránila tomu, aby se naše vztahy rozvinuly dál. To se týká i vztahů mezi Severní Koreou a Spojenými státy,“ prohlásil Mun Sung-hjon.

Ten přípomínal i zásluhy jihokorejského prezidenta Mun Če-ina: „Je důležité, že se summit v Singapuru uskutečnil díky pomoci jihokorejského prezidenta Muna.“ Ten podle velvyslance velice často komunikoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a kromě toho byl i v poměrně úzkém kontaktu se severokorejskou stranou.

Výsledek setkání lídrů USA a KLDR by mělo být v jihokorejském národním zájmu. „Nemyslím si, že bychom měli být nervózní ze summitu nebo ze sbližování Severní Koreje s USA. Spojené státy jsou naším spojencem,“ komentoval setkání prezidentů v Singapuru Mun Sung-hjon.

Mun Sung-hjon
Zdroj: ČT24

Po summitu v Singapuru sice vyšlo najevo, že by Spojené státy měly pozastavit společná americká a jihokorejský vojenská cvičení. Ovšem ohrožení bezpečnosti své země se velvyslanec neobává a nepředpokládá, že by vojenské jednotky USA měly z Jižní Koreje odcházet.

Mun Sung-hjon podle svých slov chápe, že chce Donald Trump přestat s vojenskými hrami, avšak čelní představitelé Jižní Koreje zatím neví, co si pod tím americký prezident představuje. „To budeme muset rozklíčovat,“ prohlásil Mun Sung-hjon.

Jižní Korea si od summitu hodně slibovala

Jihokorejský velvyslanec připomněl, že jeho země si od summitu hodně slibovala a měla velká očekávání. Nyní podle něj bude důležité, jakým způsobem se zahájí mírový proces a jak si země rovnoběžkou rozděleného poloostrova začnou věřit, aby se mohly dopracovat k udržitelnému míru.

Podle Mun Sung-hjona i dalších politiků je výsledná deklarace singapurského summitu všeobecná a na setkání lídrů USA a KLDR nezazaznělo nic konkrétního. Přesto jihokorejský ambasador vidí summit pozitivně a považuje ho za začátek mírové cesty. 

Mun Sung-hjon věří, že lidé v obou dvou Koreách budou moci spolu volně komunikovat, budou se moci navštěvovat bez jakýchkoliv limitů. „Tohle je ideální situace, o které můžu snít, že bychom se tam mohli za 10 let dostat,“ řekl velvyslanec s tím, že by si přál, aby byl poloostrov mírovější a státy dokázaly spolupracovat na společné prosperitě.

Severní Korea má velmi dobré vyjednavače

Mun Sung-hjon měl na starosti přípravu protokolu na summit obou Korejí v Pchjongjangu v roce 2007. Severokorejskou metropoli dosud navštívil dvakrát. Podle jeho zkušeností disponuje Severní Korea opravdu skvělými vyjednavači, kteří naslouchali jihokorejským požadavkům. 

„Například podle mezinárodního protokolu, když naše hlava státu navštěvuje cizí zemi, má být vystavena jihokorejská vlajka, což Severokorejci v našem případě nejprve odmítli. Ale nakonec to dokázali splnit,“ vzpomínal Mun Sung-hjon. Podle něj jihokorejská vlajka tehdy nakonec visela, protože o tom rozhodl někdo na vyšších místech. Vyjednavači na nižší úrovni se vystavení symbolu svých jižních sousedů hodně bránili.

Vůdci KLDR si potrpí na podpisové pero

Severokorejci jsou podle Mun Sung-hjona opravdu citliví na to, co jejich vůdce říká. Například na summitu v roce 2007, kterého se účastnil jako ředitel protokolu, si tehdejší hlava KLDR Kim Čong-il potrpěla na podpisové pero.

„Když jsme summit připravovali, tak Severokorejci byli opravdu velice, velice opatrní, pokud šlo například o pero, kterým měl vůdce podepisovat dokument. Kontaktovali nás před summitem a přišli za námi ještě před schůzkou. Několikrát ho otírali, což pro mě bylo tenkrát trošku zvláštní,“ vyprávěl velvyslanec.

Při sledování summitu v Singapuru si všiml, že se tam kolem podpisového pera odehrávalo úplně totéž. Zase ošetřování byla věnovaná velká pozornost. Nakonec mladší Kimova sestra vytáhla svoje vlastní pero. „Pořád si říkám, o co vlastně šlo. Co je příčinou a co stojí za těmito aktivitami. Myslím si, že jde o důležitý aspekt chování Severokorejců,“ uvedl Mun Sung-hjon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se jí pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 2 mminutami

VideoÚnava i lhostejnost. Jak před volbami Izraelci vnímají pokračující válku v Gaze?

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.
před 12 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 21 mminutami

V Evropském parlamentu je socha nahého Trumpa

V budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byla v úterý odhalena pozlacená socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Satirické dílo dánského umělce Jense Galschiöta nazvané Oranžový mor zobrazuje zcela nahého obézního Trumpa sedícího na ramenou menšího, štíhlejšího muže. Umělce do prostor parlamentu, kde se tento týden koná plenární schůze, pozval dánský europoslanec Per Clausen z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Socha v parlamentu zůstane do čtvrtka.
před 40 mminutami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil osm lidí

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem a zranil osm lidí, informují polská média. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela.
před 59 mminutami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech desítky obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 14 lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.