Summit v Singapuru je první důležitý krok k míru, míní jihokorejský velvyslanec v ČR

10 minut
Události, komentáře: Jihokorejský velvyslanec v ČR k summitu v Singapuru
Zdroj: ČT24

Setkání lídrů KLDR a USA je podle jihokorejského ambasadora v ČR Mun Sung-hjona důležitým prvním krokem na cestě k míru. Věří, že za deset let najdou obě země rozděleného poloostrova vzájemnou důvěru a začnou spolupracovat. Velvyslanec v Údálostech, komentářích exkluzivně komentoval výsledky singapurského summitu.

„Summit je velice důležitým prvním krokem. Když se podíváme na historii Korejského poloostrova, tak od konce války v roce 1953 nedůvěra mezi Severní a Jižní Koreou opravdu velmi často zabránila tomu, aby se naše vztahy rozvinuly dál. To se týká i vztahů mezi Severní Koreou a Spojenými státy,“ prohlásil Mun Sung-hjon.

Ten přípomínal i zásluhy jihokorejského prezidenta Mun Če-ina: „Je důležité, že se summit v Singapuru uskutečnil díky pomoci jihokorejského prezidenta Muna.“ Ten podle velvyslance velice často komunikoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a kromě toho byl i v poměrně úzkém kontaktu se severokorejskou stranou.

Výsledek setkání lídrů USA a KLDR by mělo být v jihokorejském národním zájmu. „Nemyslím si, že bychom měli být nervózní ze summitu nebo ze sbližování Severní Koreje s USA. Spojené státy jsou naším spojencem,“ komentoval setkání prezidentů v Singapuru Mun Sung-hjon.

Mun Sung-hjon
Zdroj: ČT24

Po summitu v Singapuru sice vyšlo najevo, že by Spojené státy měly pozastavit společná americká a jihokorejský vojenská cvičení. Ovšem ohrožení bezpečnosti své země se velvyslanec neobává a nepředpokládá, že by vojenské jednotky USA měly z Jižní Koreje odcházet.

Mun Sung-hjon podle svých slov chápe, že chce Donald Trump přestat s vojenskými hrami, avšak čelní představitelé Jižní Koreje zatím neví, co si pod tím americký prezident představuje. „To budeme muset rozklíčovat,“ prohlásil Mun Sung-hjon.

Jižní Korea si od summitu hodně slibovala

Jihokorejský velvyslanec připomněl, že jeho země si od summitu hodně slibovala a měla velká očekávání. Nyní podle něj bude důležité, jakým způsobem se zahájí mírový proces a jak si země rovnoběžkou rozděleného poloostrova začnou věřit, aby se mohly dopracovat k udržitelnému míru.

Podle Mun Sung-hjona i dalších politiků je výsledná deklarace singapurského summitu všeobecná a na setkání lídrů USA a KLDR nezazaznělo nic konkrétního. Přesto jihokorejský ambasador vidí summit pozitivně a považuje ho za začátek mírové cesty. 

Mun Sung-hjon věří, že lidé v obou dvou Koreách budou moci spolu volně komunikovat, budou se moci navštěvovat bez jakýchkoliv limitů. „Tohle je ideální situace, o které můžu snít, že bychom se tam mohli za 10 let dostat,“ řekl velvyslanec s tím, že by si přál, aby byl poloostrov mírovější a státy dokázaly spolupracovat na společné prosperitě.

Severní Korea má velmi dobré vyjednavače

Mun Sung-hjon měl na starosti přípravu protokolu na summit obou Korejí v Pchjongjangu v roce 2007. Severokorejskou metropoli dosud navštívil dvakrát. Podle jeho zkušeností disponuje Severní Korea opravdu skvělými vyjednavači, kteří naslouchali jihokorejským požadavkům. 

„Například podle mezinárodního protokolu, když naše hlava státu navštěvuje cizí zemi, má být vystavena jihokorejská vlajka, což Severokorejci v našem případě nejprve odmítli. Ale nakonec to dokázali splnit,“ vzpomínal Mun Sung-hjon. Podle něj jihokorejská vlajka tehdy nakonec visela, protože o tom rozhodl někdo na vyšších místech. Vyjednavači na nižší úrovni se vystavení symbolu svých jižních sousedů hodně bránili.

Vůdci KLDR si potrpí na podpisové pero

Severokorejci jsou podle Mun Sung-hjona opravdu citliví na to, co jejich vůdce říká. Například na summitu v roce 2007, kterého se účastnil jako ředitel protokolu, si tehdejší hlava KLDR Kim Čong-il potrpěla na podpisové pero.

„Když jsme summit připravovali, tak Severokorejci byli opravdu velice, velice opatrní, pokud šlo například o pero, kterým měl vůdce podepisovat dokument. Kontaktovali nás před summitem a přišli za námi ještě před schůzkou. Několikrát ho otírali, což pro mě bylo tenkrát trošku zvláštní,“ vyprávěl velvyslanec.

Při sledování summitu v Singapuru si všiml, že se tam kolem podpisového pera odehrávalo úplně totéž. Zase ošetřování byla věnovaná velká pozornost. Nakonec mladší Kimova sestra vytáhla svoje vlastní pero. „Pořád si říkám, o co vlastně šlo. Co je příčinou a co stojí za těmito aktivitami. Myslím si, že jde o důležitý aspekt chování Severokorejců,“ uvedl Mun Sung-hjon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 17 mminutami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 20 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 2 hhodinami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...