Summit EU zatím bez dohody: Podle Schulze jsou britské návrhy diskriminační a paralyzovaly by eurozónu

Britský premiér David Cameron na summitu v Bruselu prohlásil, že nepřijme žádnou dohodu o podobě britsko-unijních vztahů, která nebude pro Londýn dost dobrá. Šéf europarlamentu Martin Schulz následně označil Cameronův návrh na osekání dávek přistěhovalcům za diskriminační. Změny unijních smluv odmítá. Kompromis přijatelný pro všechny se zatím najít nepodařilo – většina evropských lídrů přesto věří v dohodu. Brexitu se věnoval i čtvrteční Hyde Park s europoslancem Jiřím Pospíšilem (nestr. za TOP 09). Dotazy jste mohli pokládat ZDE.

„Dnes a zítra nás čeká důležitá práce a bude to tvrdé. Budu bojovat za Británii. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré dohody, přijmu ji. Ale nepřijmu dohodu, která neřeší to, co potřebujeme,“ zdůraznil Cameron. „Je daleko důležitější udělat to správně než dělat cokoliv ve spěchu,“ dodal.

Britský premiér slíbil občanům, že prosadí reformní balíček vztahů Londýn–Brusel před konáním referenda o setrvání země v EU. Hlasovat by se mělo ve čtvrtek 23. června. Podle posledních průzkumů je stále většina Britů pro setrvání v Unii.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody, která dokáže přesvědčit britské občany k podpoře členství Británie v EU, můžeme tento problém vyřešit na dobu života celé generace,“ podotkl Cameron. Státy EU, které chtějí hlubší integraci, by podle něj měly dostat možnost. Ty, které nechtějí, by ale měly mít zaručenou ochranu svých zájmů. „Potřebujeme balíček, který bude důvěryhodný,“ konstatoval britský premiér.

Jako britský občan je celá tato věc ponižující. Britský premiér, pátá největší ekonomika, musí přijít a je donucený žebrat. To se mi vůbec nelíbí.
Nigel Farage (UKIP)
britský nacionalistický europoslanec

Co Británie žádá? zde jsou klíčové body

  • Londýn je proti „těsnější Unii“. Chce dát větší pravomoci národním parlamentům, aby mohly blokovat legislativu EU.
  • Na britské dávky mají mít přistěhovalci nárok až poté, co budou pracovat v zemi čtyři roky. Změnit se mají také přídavky na děti. Ty budou odrážet životní náklady v zemích, kde děti zrovna pobývají, pokud nežijí přímo v Británii.
  • Londýn chce, aby EU výslovně uznala, že euro není jedinou měnou EU, a zajistila, aby země, které nejsou v eurozóně, nebyly znevýhodněné.
  • Británie chce rovněž zbavit EU nadbytečných regulací a volá po rozšíření jednotného trhu.

Německá kancléřka Angela Merkelová už avizovala, že hodlá udělat na summitu vše pro to, aby Británie zůstala součástí osmadvacítky. Optimismem nešetřila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. „Každý si odehraje to svoje drama. No a pak se dohodneme,“ konstatovala politička.

Myslím, že by návrhy mohly být přijaty v noci, pak je to už o referendu. Ale jsem si celkem jistý, že najdeme kompromis. Bude to určitě dlouhá noc.
Martin Schulz
předseda Evropského parlamentu

Tusk: Pokud to bude nutné, budeme jednat i přes víkend

Základem dohody má být právně závazná deklarace šéfů vlád a států, jejíž původní text navrhl předseda summitů Donald Tusk na počátku února. O textu se stále jedná. Tusk připustil, že politici jsou v britské otázce stále „uprostřed velmi složitých a citlivých jednání“.

„Žádný další summit nebude,“ varoval Tusk v rozhovoru pro polskou televizi TVN24. „Jednání budou pokračovat celý víkend, pokud to bude nutné,“ dodal.

Britové to ale vidí jinak. „Na britských ostrovech se mluví o tom, že je na dohodu stále čas a lze ji schválit třeba na mimořádném summitu začátkem března. Převládají ale názory, že se osmadvacítce podaří uspět už nyní,“ podotkl zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Nejproblémovější bod se týká omezení sociálních dávek lidem z jiných zemí Unie, kteří na ostrovech pracují – Cameron chce, aby na ně měli nárok až po čtyřech letech. Takový postup odmítla jako diskriminační řada zemí včetně České republiky. Protinávrhem Bruselu se stala „záchranná brzda“ umožňující v případě enormního tlaku na sociální systém dočasně omezit výplatu některých dávek lidem z ostatních zemí osmadvacítky.

Pokud jde o změnu přídavků na děti, některé země a evropské instituce chtějí, aby platila pouze pro nově příchozí migranty. Rodiče právě narozených dětí by tak pobírali dávky až do jejich dospělosti, což Londýn označil za nepřijatelné.

Klíčovým hráčem bude v tomto případě i český premiér Bohuslav Sobotka. „Visegrádská čtyřka bude největší hráčem zvlášť v otázce dětských příspěvků. To se stalo poslední věcí, o kterou se bojuje. Jestliže V4 je nejdůležitější blok v této věci a on je teď předsedou Visegrádu, tak podle mě má klíčovou roli. Takovou, kterou předtím jako český premiér ještě neměl,“ podotkl šéf bruselské redakce Financial Times Peter Spiegel.

Jednání v Bruselu se účastní i premiér Bohuslav Sobotka
Zdroj: Stephane De Sakutin/Reuters

Britské návrhy tvrdě kritizoval předseda europarlamentu Schulz. Osekání dávek pro migranty označil za ilegální diskriminaci. Podle něj není možné, aby „dva občané EU dělali po určitou dobu stejnou práci, odváděli stejné daně a nedostávali stejné peníze“. Londýnu navrhl, aby změnil systém benefitů.

Schulz odmítl změny smluv EU s tím, že by tak „otevřel Pandořinu skříňku“. Pokud jde o návrhy týkající se eurozóny, Cameronovy požadavky by podle něj mohly vést k její paralýze. Britové, kteří neplatí eurem, například žádají, aby měli možnost požádat o přesun tématu projednávaného ministry financí eurozóny až na úroveň premiérů a prezidentů, tedy na program summitu EU.

Hollande: V sázce je osud celé Evropské unie

V otázkách souvisejících s řízením eurozóny se s Londýnem nedokázala dosud dohodnout ani Paříž. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je v sázce osud celé Unie. „Žádná země nesmí mít právo veta,“ zdůraznil.

Program jednání

18. února

16:00: Lídři EU se sejdou v sídle Evropské rady v Bruselu.

16:45: První pracovní sezení na téma reformy požadované Londýnem.

19:00: Pracovní večeře k migrační krizi.

Na základě toho, co slyšeli v „kolečku“ vystoupení premiérů a prezidentů pak budou diplomaté a „šerpové“, tedy vyslanci politiků, hledat pro všechny přijatelný kompromis v otázce dohody s Británií. Podle nejmenovaného představitele EU na to budou mít celou noc.

Paralelně se mají konat dvoustranné schůzky evropských politiků, kteří se pokusí odstranit nejkomplikovanější problémy. Předpokládá se, že tato série jednání bude pokračovat i v pátek ráno.

19. února

11:00: Diskuse evropských lídrů bude pokračovat u „brunche“. K dispozici by měli mít text vzešlý ze série nočních jednání.

V případě dohody se Cameron co nejrychleji vrátí do Británie, aby svolal mimořádné zasedání kabinetu. Vyjádřit se budou moci i ministři, kteří žádají odchod z EU. Cameron by pak mohl oznámit datum referenda.

17. března

Příští plánovaný summit EU. Cameron by zde mohl mít další šanci na dohodu. Mluví se také o mimořádném summitu ke konci února.

23. června

Nejpravděpodobnější datum konání britského referenda. Hlasovat se má nejpozději do konce roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Los Angeles se rychle šíří další požár

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci 20 tisíc lidí. Oheň zachvátil přes 20 čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Informují o tom tiskové agentury.
před 21 mminutami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 9 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 10 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 12 hhodinami
Načítání...