Summit EU se shodl na společné pozici k dohodě s Tureckem

Prezidenti a premiéři členských zemí EU našli společnou pozici k dohodě s Tureckem o migraci. Po několikahodinovém jednání dostali účastníci summitu k dispozici kompromisní text návrhu, který se ale podle unijních činitelů příliš nelišil od toho, který jim byl předložen původně. Předseda Evropské rady Donald Tusk návrh dohody v pátek  ráno představí tureckému premiérovi Ahmetu Davutogluovi. Ten předem upozornil, že nepodepíše nic, co by z jeho země udělalo vězení pro uprchlíky.

On-line přenos

Summit EU 17/3

  • 1:24

    To je prozatím poslední informace. Jednání v Bruselu budou pokračovat v pátek ráno. Děkujeme za pozornost.

  • 1:17

    Premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že summit Tuskovi "definoval mandát" pro závěrečnou fázi jednání s tureckou stranou.

  • 1:13

    Merkelová nečeká, že jednání s tureckým premiérem bude snadné. Kancléřka potvrdila, že země Unie zatím nestanovily datum, kdy by mělo začít vracení migrantů do Turecka.

„Pracovní večeře skončila,“ oznámil na Twitteru krátce po půlnoci Tuskův mluvčí Preben Aamann.

Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky přibližně od čtvrteční jedenácté hodiny večerní diskutovali o upravené podobě návrhu. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Bohumila Vostala pochází kompromisní návrh od Donalda Tuska.

Změny proti předchozí verzi nejsou ale podle diplomatů zásadní. Zohledňují prý jednání velvyslanců zemí Unie ve středu večer a také „průběžné kontakty s Ankarou“. Dokument se nyní prý zmiňuje například o Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v souvislosti s návraty z Řecka a zdůrazňuje „individuální“ posuzování azylových žádostí.

Nebude-li mít turecký premiér Davutoglu k textu výhrady, sejde se po ranním jednání s Tuskem i se všemi svými evropskými partnery a věc uzavře. V opačném případě ale není vyloučeno další kolo jednání.

Skupinová fotka účastníků summitu EU
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Turci před deseti dny překvapili EU návrhem, že převezmou zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl. 

Unie k tomu plánuje využít 18 000 míst z loni odsouhlaseného programu přesídlování syrských uprchlíků do EU. Také by mělo být možné použít 54 000 míst z plánu přerozdělit uprchlíky mezi členské země.

Pokud systém nebude po dosažení těchto 72 000 míst fungovat, bude podle diplomatů čas na jeho přehodnocení. Obavy panují také z řecké schopnosti velmi rychle začít zvládat výraznou administrativní a justiční zátěž, kterou bude masivní vracení lidí do Turecka znamenat.

Pokud ale vše fungovat bude a uprchlíci do Řecka přijíždět přestanou, měl by pro přesídlení začít být využíván také následný další přesídlovací program, ke kterému by se země EU hlásily dobrovolně. Česko je mezi zeměmi, které odmítají kvůli dohodě s Tureckem zvyšování svých už dohodnutých závazků.

Merkelová po summitu o migraci
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Německá kancléřka Angela Merkelová po dosažení unijní shody upozornila, že následné jednání s tureckým premiérem Davutogluem nebude snadné. „Celkově byla diskusní atmosféra velmi konstruktivní. Všichni byli jednotní v tom, že bychom měli směřovat své úsilí k tomu, abychom dosáhli dohody s Tureckem,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci. Unijní lídři podle ní pověřili Tuska, aby byl v jednáních s Davutogluem neústupný, ale aby rozhovory zároveň vedl s orientací na dosažení výsledku.

Datum začátku vracení běženců zatím není dáno

Merkelová dodala, že termín pro začátek vracení běženců zatím nebyl stanoven. „I když není dohoda na tom, kdy přesně by se mělo začít, rozumíme si v tom, že by to mělo být opravdu rychle,“ řekla. „Samozřejmě víme, že kdyby to trvalo příliš dlouho, vyvolalo by to silný přitažlivý efekt (pro příchod dalších migrantů do Řecka),“ doplnila.

„Snažíme se, aby návrh byl maximálně konkrétní a umožnil nám v dohodě stanovit konkrétní datum, kdy dojde k zahájení návratu všech uprchlíků, kteří se nelegálně dostanou do Řecka, zpátky do Turecka,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.

Kypr je připraven dohodu vetovat

S plánem turecká strana spojila některé další požadavky a kyperské odmítání zmínek o možnosti otevřít nové kapitoly vlekoucích se přístupových rozhovorů EU s Ankarou může dohodu ohrozit. Kyperský prezident agentuře Reuters potvrdil, že bude dohodu vetovat, „pokud to bude nutné.“

Turci žádají rovněž rychlejší bezvízový styk s Unií a více peněz na podporu syrských uprchlíků přímo v Turecku. 

Davutoglu před odletem z Ankary varoval, že nepřistoupí na nic, co by z jeho země udělalo „vězení pro uprchlíky pod otevřeným nebem“. Vidí  prý určité potíže ve splnění podmínek dohody ze strany EU, věří ale v pozitivní výsledek rozhovorů. „Doufáme, že nalezneme dobrý výsledek pro Turecko, Unii i migranty,“ prohlásil.

Summit jednal i o hospodářství a Savčenkové

Před společnou pracovní večeří měli účastníci summitu na programu také ekonomické otázky. „Summit přijal závěry k ekonomice, klimatu, energetice,“ uvedl na Twitteru mluvčí Donalda Tuska Preben Aamann.

Unijní představitelé vyzvali Evropskou komisi, aby splnila své závazky k ochraně pracovních míst v ocelářství, která jsou ohrožena globální nadměrnou kapacitou. Zároveň požádali komisi o podporu pro chovatele prasat a producenty mléčných výrobků, které postihl současný propad cen. Uvítali také připravovaný návrh zvýšení flexibility při stanovení sazeb daně z přidané hodnoty, který by umožnil snížit daň u hygienických potřeb na nulu.

Summit rovněž zdůraznil potřebu plně funkčního společného energetického trhu. O tom mluvil už před schůzkou slovenský premiér Robert Fico, podle něhož by měly být jednotnému energetickému trhu podřízeny i připravované projekty. Slovensko spolu s ČR a dalšími sedmi státy nesouhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který by mohl v budoucnu dodávat ruský plyn po dnu Baltského moře do Německa.

Ve schválené části závěrů summitu není zmínka o ukrajinské pilotce Nadije Savčenkové, kterou prosazovalo Česko. Proti návrhu na společný unijní požadavek na propuštění Ukrajinky se postavila Francie a Německo. Savčenková je vězněna v Rusku a hrozí jí 23 let vězení, obžalována je z vraždy a z překročení ruských hranic. Ukrajinka vinu odmítá, na protest proti svému věznění vyhlásila předminulý týden hladovku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 2 hhodinami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 7 hhodinami
Načítání...