Summit EU se shodl na společné pozici k dohodě s Tureckem

Prezidenti a premiéři členských zemí EU našli společnou pozici k dohodě s Tureckem o migraci. Po několikahodinovém jednání dostali účastníci summitu k dispozici kompromisní text návrhu, který se ale podle unijních činitelů příliš nelišil od toho, který jim byl předložen původně. Předseda Evropské rady Donald Tusk návrh dohody v pátek  ráno představí tureckému premiérovi Ahmetu Davutogluovi. Ten předem upozornil, že nepodepíše nic, co by z jeho země udělalo vězení pro uprchlíky.

On-line přenos

Summit EU 17/3

  • 1:24

    To je prozatím poslední informace. Jednání v Bruselu budou pokračovat v pátek ráno. Děkujeme za pozornost.

  • 1:17

    Premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že summit Tuskovi "definoval mandát" pro závěrečnou fázi jednání s tureckou stranou.

  • 1:13

    Merkelová nečeká, že jednání s tureckým premiérem bude snadné. Kancléřka potvrdila, že země Unie zatím nestanovily datum, kdy by mělo začít vracení migrantů do Turecka.

„Pracovní večeře skončila,“ oznámil na Twitteru krátce po půlnoci Tuskův mluvčí Preben Aamann.

Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky přibližně od čtvrteční jedenácté hodiny večerní diskutovali o upravené podobě návrhu. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Bohumila Vostala pochází kompromisní návrh od Donalda Tuska.

Změny proti předchozí verzi nejsou ale podle diplomatů zásadní. Zohledňují prý jednání velvyslanců zemí Unie ve středu večer a také „průběžné kontakty s Ankarou“. Dokument se nyní prý zmiňuje například o Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v souvislosti s návraty z Řecka a zdůrazňuje „individuální“ posuzování azylových žádostí.

Nebude-li mít turecký premiér Davutoglu k textu výhrady, sejde se po ranním jednání s Tuskem i se všemi svými evropskými partnery a věc uzavře. V opačném případě ale není vyloučeno další kolo jednání.

Skupinová fotka účastníků summitu EU
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Turci před deseti dny překvapili EU návrhem, že převezmou zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl. 

Unie k tomu plánuje využít 18 000 míst z loni odsouhlaseného programu přesídlování syrských uprchlíků do EU. Také by mělo být možné použít 54 000 míst z plánu přerozdělit uprchlíky mezi členské země.

Pokud systém nebude po dosažení těchto 72 000 míst fungovat, bude podle diplomatů čas na jeho přehodnocení. Obavy panují také z řecké schopnosti velmi rychle začít zvládat výraznou administrativní a justiční zátěž, kterou bude masivní vracení lidí do Turecka znamenat.

Pokud ale vše fungovat bude a uprchlíci do Řecka přijíždět přestanou, měl by pro přesídlení začít být využíván také následný další přesídlovací program, ke kterému by se země EU hlásily dobrovolně. Česko je mezi zeměmi, které odmítají kvůli dohodě s Tureckem zvyšování svých už dohodnutých závazků.

Merkelová po summitu o migraci
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Německá kancléřka Angela Merkelová po dosažení unijní shody upozornila, že následné jednání s tureckým premiérem Davutogluem nebude snadné. „Celkově byla diskusní atmosféra velmi konstruktivní. Všichni byli jednotní v tom, že bychom měli směřovat své úsilí k tomu, abychom dosáhli dohody s Tureckem,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci. Unijní lídři podle ní pověřili Tuska, aby byl v jednáních s Davutogluem neústupný, ale aby rozhovory zároveň vedl s orientací na dosažení výsledku.

Datum začátku vracení běženců zatím není dáno

Merkelová dodala, že termín pro začátek vracení běženců zatím nebyl stanoven. „I když není dohoda na tom, kdy přesně by se mělo začít, rozumíme si v tom, že by to mělo být opravdu rychle,“ řekla. „Samozřejmě víme, že kdyby to trvalo příliš dlouho, vyvolalo by to silný přitažlivý efekt (pro příchod dalších migrantů do Řecka),“ doplnila.

„Snažíme se, aby návrh byl maximálně konkrétní a umožnil nám v dohodě stanovit konkrétní datum, kdy dojde k zahájení návratu všech uprchlíků, kteří se nelegálně dostanou do Řecka, zpátky do Turecka,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.

Kypr je připraven dohodu vetovat

S plánem turecká strana spojila některé další požadavky a kyperské odmítání zmínek o možnosti otevřít nové kapitoly vlekoucích se přístupových rozhovorů EU s Ankarou může dohodu ohrozit. Kyperský prezident agentuře Reuters potvrdil, že bude dohodu vetovat, „pokud to bude nutné.“

Turci žádají rovněž rychlejší bezvízový styk s Unií a více peněz na podporu syrských uprchlíků přímo v Turecku. 

Davutoglu před odletem z Ankary varoval, že nepřistoupí na nic, co by z jeho země udělalo „vězení pro uprchlíky pod otevřeným nebem“. Vidí  prý určité potíže ve splnění podmínek dohody ze strany EU, věří ale v pozitivní výsledek rozhovorů. „Doufáme, že nalezneme dobrý výsledek pro Turecko, Unii i migranty,“ prohlásil.

Summit jednal i o hospodářství a Savčenkové

Před společnou pracovní večeří měli účastníci summitu na programu také ekonomické otázky. „Summit přijal závěry k ekonomice, klimatu, energetice,“ uvedl na Twitteru mluvčí Donalda Tuska Preben Aamann.

Unijní představitelé vyzvali Evropskou komisi, aby splnila své závazky k ochraně pracovních míst v ocelářství, která jsou ohrožena globální nadměrnou kapacitou. Zároveň požádali komisi o podporu pro chovatele prasat a producenty mléčných výrobků, které postihl současný propad cen. Uvítali také připravovaný návrh zvýšení flexibility při stanovení sazeb daně z přidané hodnoty, který by umožnil snížit daň u hygienických potřeb na nulu.

Summit rovněž zdůraznil potřebu plně funkčního společného energetického trhu. O tom mluvil už před schůzkou slovenský premiér Robert Fico, podle něhož by měly být jednotnému energetickému trhu podřízeny i připravované projekty. Slovensko spolu s ČR a dalšími sedmi státy nesouhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který by mohl v budoucnu dodávat ruský plyn po dnu Baltského moře do Německa.

Ve schválené části závěrů summitu není zmínka o ukrajinské pilotce Nadije Savčenkové, kterou prosazovalo Česko. Proti návrhu na společný unijní požadavek na propuštění Ukrajinky se postavila Francie a Německo. Savčenková je vězněna v Rusku a hrozí jí 23 let vězení, obžalována je z vraždy a z překročení ruských hranic. Ukrajinka vinu odmítá, na protest proti svému věznění vyhlásila předminulý týden hladovku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 1 mminutou

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 54 mminutami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se mimořádně těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 1 hhodinou

V Sumské oblasti propukly nové boje u hranic s Ruskem

V severoukrajinské Sumské oblasti propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Dodal, že kontrola nad různými částmi oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami. Ukrajinské úřady dále hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. Moskva v noci proti ukrajinskému území vyslala devadesát dronů a dvě balistické střely, informuje ukrajinské letectvo.
před 3 hhodinami

Zbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů, varuje studie

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.
před 3 hhodinami

„Velký hnědý medvěd na východě“ žene Dány do řad domobrany

Ruská hrozba vede ke zvýšenému zájmu o bezpečnost v celé Evropě. Na připravenost obyvatelstva dbají zejména pobaltské a skandinávské země. V Dánsku se do tamní domobrany hlásí nejvíc lidí od konce studené války. „Hlavní motivací pro vstup byl ‚velký hnědý medvěd na východě‘. Také jsem byl dřív v armádě a chybí mi i ten pocit kamarádství,“ popsal člen domobrany Daniel. Aktivních dobrovolníků má tento ozbrojený sbor na třináct tisíc, v záloze pak třicet tisíc dalších. Oproti českým aktivním zálohám nemusejí mít vojenský výcvik všichni. Domobrana má také námořní a leteckou složku.
před 6 hhodinami

Gruzínská policie zadržela dalšího opozičního předáka

Gruzínská policie zadržela opozičního předáka Niku Meliu, oznámila podle agentury Reuters jeho Koalice za změnu. Jedná se o druhé zadržení představitele gruzínské opozice za o něco málo více než týden. Oba politici přitom kritizovali vládu za to, že podle nich zemi přibližuje k Rusku.
před 6 hhodinami

BIS: Čínští hackeři zjišťovali identitu lidí z české diplomacie

Za útokem čínských hackerů na e-maily a databáze tuzemské diplomacie mohla být snaha identifikovat konkrétní lidi z resortu, řekli České televizi zástupci BIS. Česko nyní posiluje opatření proti podobným útokům. Evropa a Spojené státy prověřují i bezpečnost čínských solárních panelů. Dánové v nich totiž našli elektronická zařízení, která můžou představovat bezpečnostní riziko.
před 6 hhodinami
Načítání...