Před necelým měsícem byl v Egyptě slavnostně otevřen rozšířený Suezský průplav. Vláda si od něj slibuje především rychlejší plavbu lodí. Průplav ale zjednodušuje i putování některých živočichů, kteří se dostávají do vod, ve kterých se dříve nevyskytovali. Biologové varují, že mohou vytlačit původní druhy.
Ve východní části Středozemního moře tančí hlubinami obrovská hejna medúz, jejichž přirozený domov je vzdálen tisíce kilometrů daleko. Ke břehům Izraele dopluly přes Suezský průplav až z Indického oceánu.
Biologové z diverzity radost nemají. Žahavci jsou podle nich prvními vlaštovkami mnohem závažnějších problémů. „Máme tu tento koridor, ten sem pouští cizí druhy, které vytlačují a nahrazují ty původní. Je to fauna, která tu nikdy nebyla," říká bioložka Bella Galilová.
Například králíčkovci, ryby, které své jméno dostali kvůli extrémně rychlému rozmnožování. Živí se řasami, které by mohla jejich stáda ve Středozemním moři časem zcela vyhubit. „Habitat je jako pokácený les, nic v něm nemůže existovat a původní druhy proto přijdou o své místo," vysvětluje Galilová.
Rozšíření Suezského průplavu tuhle nerovnováhu výrazně urychlilo. S jeho výstavbou totiž zmizela přirozená bariéra velmi slané vody, která podobným invazím bránila. Volnou cestu tak má i řada jedovatých ryb nebo krabů.
„Pro mě to znamená víc barev pod vodou. Jako podmořský fotograf to vnímám jako dárek," má k mořské migraci jiný postoj Hagai Nativ. Na rozdíl od ekologů, kteří varují, že středomořský svět se s návalem nových živočišných druhů zřejmě nevyrovná.
