Zhruba 14 milionům lidí v jižní Africe hrozí hlad kvůli suchu, které zhoršuje klimatický fenomén El Niňo. Oznámili to zástupci Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN. Nejhůře postiženou zemí je podle nich Malawi, kde může nedostatkem jídla trpět až 2,8 milionu lidí, tedy 16 procent populace.
Dalšími rizikovými státy jsou ostrovní Madagaskar, kde je hladem ohroženo až 1,9 milionu lidí, a Zimbabwe (1,5 milionu lidí). „V některých oblastech prší málo nebo vůbec, šance na pěstování obilovin tak rychle mizí a v některých zemích již zmizela úplně. Vyhlídky jsou alarmující,“ píše se ve sdělení WFP.
- Klimatický jev El Niňo je často spojován s vysokými srážkami v některých oblastech Země a vytrvalým suchem v jiných regionech. V Africe se El Niňo většinou projevuje tak, že na jih kontinentu přinese sucho a na východ deště.
„Jedním ze zvláště znepokojivých příznaků (potravinové) zranitelnosti jižní Afriky je alarmující počet chronicky podvyživených lidí. Zpomalený růst u dětí na Madagaskaru, v Malawi, Mosambiku a Zambii je jedním z nejhorších na světě,“ uvádí WFP.
Jihoafrická republika se potýká s největším suchem za desetiletí
Sucho postihlo většinu jižní Afriky, včetně kukuřičného pásma v Jihoafrické republice, která je nejrozvinutější ekonomikou kontinentu a zároveň největším producentem kukuřice. Jihoafrická republika čelí největšímu suchu za desítky let, rok 2015 pro ni byl nejsušším od počátku meteorologických záznamů v roce 1904.
Jihoafrické úřady letos očekávají špatnou úrodu a předpokládají, že země bude muset dovézt až šest milionů tun kukuřice. To je zhruba polovina její spotřeby, uvedla agentura Reuters. V zemích, jako je Malawi, pěstují kukuřici malí farmáři často jen pro potřeby své rodiny. Většina z nich je závislá na dešťových srážkách, protože zavlažovací systémy si nemohou dovolit.
Co je El Niňo?
El Niňo se objevuje v atmosféře a oceánu v oblasti tropického Pacifiku. Jeho základním rysem je zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu a s tím související výrazné oteplení vod podél rovníku ve východní polovině Pacifiku. Tato událost nastávala obvykle kolem Vánoc, proto byla rybáři nazvána El Niňo Jesus (Ježíšek).
Jev, který se opakuje v intervalu dvou až sedm let, se projevuje i v atmosféře, a to hlavně změnami tlaku a cirkulací vzduchu. Při silných epizodách ovlivňuje atmosféru prakticky na celé Zemi. Energie El Niňa se počítá na desítky tisíc jaderných bomb. Nejhorší dopady měl v roce 1997 až 1998. „Jenom třeba na pobřeží Peru a Chile bylo smeteno 300 tisíc domů, celkově zahynulo 23 tisíc lidí. V Kalifornii napadlo pět metrů sněhu,“ uvedl geolog a klimatolog Václav Cílek.
Americká kosmická agentura NASA na konci loňského roku varovala, že důsledky současného El Niňa mohou být stejně drtivé jako v roce 1998. Ne všude ovšem tehdejší působení El Niňa působilo katastroficky. Do Atacamské pouště v Chile se třeba po letech vrátil život.
