Rangún – I když se jistojistě po dnešních doplňovacích volbách na Barmě režim nezmění, přeci jen by mohlo hlasování naznačit, jak moc vážně to myslí civilní vláda s reformami. Vůbec poprvé se totiž do parlamentu může dostat i mezinárodně známá politička a nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Ta strávila většinu z posledních 20 let v domácím vězení a stala se symbolem boje za svobodu.
Su Ťij má po 22 letech šanci dostat se do parlamentu
V doplňovacích volbách je ve hře 45 křesel z více než tisícovky míst v zákonodárném systému. Volby zaplní 37 neobsazených míst v dolní komoře parlamentu, šest v horní komoře a dvě v regionálních parlamentech. Tato křesla se uvolnila postupem některých poslanců do ministerských a jiných vládních pozic. Uchází se o ně 176 kandidátů ze 17 politických stran. Ve všech volebních okrscích se voleb účastní také největší opoziční strana Národní liga pro demokracii (NLD), v jejímž čele stojí právě bojovnice za svobodu Su Ťij.
I když musela strana podle její šéfky v předvolební kampani čelit nejrůznějším způsobům zastrašování, přeci jen se nakonec voleb účastní. „Museli jsme čelit množství nekalých praktik,“ prohlásila Su Ťij. „Domnívám se, že nemůžeme považovat (toto hlasování) za skutečně svobodné a spravedlivé, pokud vezmeme v potaz to, co se dělo v posledních několika měsících,“ uvedla také.
Několik kandidátů NLD čelilo fyzickému napadení, jeden z jejich strážců musel být dokonce hospitalizovaný. Lize také vandalové ničili volební plakáty. Strana rovněž upozornila na to, že ve volebním obvodu, kde kandiduje Su Ťij, jsou na volebních seznamech stovky lidí, kteří jsou již po smrti, dalších 1 300 oprávněných voličů naopak na seznamech chybělo. I tak je ale Su Ťij i její strana „odhodlána pokračovat, protože to je to, co si lid přeje“. Su Ťij kandiduje ve volebním obvodě Kohmu, který před čtyřmi lety těžce zasáhl cyklon Nargis.
GALERIE
Su Ťij autor: Altaf Qadri, zdroj: AP Photo
Šestašedesátiletá Su Ťij využila předvolební kampaň k tomu, aby prosazovala v Barmě své myšlenky. Ovládla titulní stránky novin po celé zemi, její fotky se objevovaly na tržištích i na plakátech v obchodech. Vražedné předvolební tempo se ale nakonec podepsalo na jejím zdraví. Před týdnem musela přerušit volební kampaň, protože zkolabovala a musela dostat infuzi.
Až do loňského března vládla Barmě vojenská junta. Ta opozici tvrdě potírala. I když režim v uplynulých letech několikrát vyhlásil pluralitní volby, nikdy se nedaly považovat za demokratické. V roce 1990 NLD zvítězila, junta ji ale k moci nepustila a Su Ťij putovala do domácího vězení.
Parlamentní volby v listopadu 2010, které vypsala vojenská vláda jako součást slibu zavést v zemi demokracii, NLD bojkotovala. Důvodem bylo nařízení, že z kandidátek se musí vyřadit všichni, kdo byli ve vězení, což mířilo hlavně proti Su Ťij. Bojkot voleb byl pro juntu automaticky důvodem ke zrušení strany.
Národní liga pro demokracii
Loni v březnu se moci v Barmě ujala civilní vláda v čele s prezidentem Thein Seinem, která začala postupně uplatňovat politické reformy. NLD se mohla znovu zaregistrovat a dokonce se přihlásit do voleb.
Barmská vláda se maximálně snaží ukázat, že má zájem uspořádat spravedlivé volby. Pozvala proto do země nezávislé pozorovatele z Evropské unie, Spojených států a Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).
Podle mnohých je Aun Schan Su Ťij jedinou osobou na barmské politické scéně, která dokáže semknout Barmánce napříč etniky. Jenže druzí zase tvrdí, že je to pouze elitářka z Oxfordu.
Su Ťij během předvolební kampaně
Aun Schan Su Ťij
* 19. 6. 1945, Rangún
Je dcerou generála Aun Schana, který v roce 1947 vyjednal nezávislost Barmy na Británii, v témže roce ho zavraždili jeho odpůrci.
Vystudovala politologii v Dillí a filozofii, politologii a ekonomiku na britské Oxfordské univerzitě. Do Barmy se vrátila až koncem 80. let, aby se postarala o umírající matku. V zemi se tehdy konaly rozsáhlé protesty proti vojenskému režimu a Su Ťij se zapojila do politiky, stala se generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii.
Od roku 1989 strávila s přestávkami 15 let v domácím vězení. Od téhož roku neopustila Barmu. V roce 1991 získala Nobelovu cenu míru. V listopadu 2010 ji vláda propustila z domácího vězení, letos v lednu oznámila, že se NLD zúčastní voleb.
Su Ťij dlouho bojovala za zpřísnění hospodářských sankcí vůči barmskému režimu, nyní ale vyzývá zahraniční mocnosti, aby Barmu podpořily na její cestě k liberalizaci hospodářství.
Rozhovor s Jaromírem Markem (zdroj: ČT24)