Střelec z El Pasa se k činu přiznal. Řekl, že cílem jeho útoku byli Mexičané

Střelec z amerického El Pasa Patrick Crusius, který v sobotu zabil 22 lidí, přiznal vinu. Cílem útoku byli podle jeho slov Mexičané. V pátek to oznámili američtí vyšetřovatelé. Masakr v nákupním centru v El Pasu je vyšetřován jako možný zločin z nenávisti.

Podle policie byl Crusius zadržen krátce po střelbě necelý kilometr od místa činu. Se zdviženýma rukama se vzdal policistům na křižovatce, kde zastavil jeho vůz. Kam měl namířeno, není známo. „Já jsem ten střelec,“ prohlásil podle detektiva Adriana Garcii při zadržení. Při výslechu odpovídal na dotazy vyšetřovatelů a řekl jim, že při útoku mířil na Mexičany.

Z dvaadvaceti jeho obětí bylo osm mexických občanů a mnozí další měli hispánská jména, napsala agentura AP. Crusius střílel v nákupním centru, v němž bylo v té době asi tři tisíce lidí.

Jednadvacetiletý vrah je dáván do souvislosti s anonymním manifestem, který se před střelbou objevil na internetu a v němž se hovoří o „hispánské invazi do Texasu“ a o plánu rozdělit Ameriku na území podle ras. Do El Pasa, města se silnou hispánskou komunitou, cestoval deset hodin z dallaského předměstí Allen, kde bydlel. S sebou si vzal útočnou pušku AK-47 a několik zásobníků.

Podle amerických médií je Crusius nezaměstnaný a nemá žádný příjem ani majetek. Nejspíš nebyl součástí organizované skupiny plánující další útoky. Kromě útoku z nenávisti má být obžalovaný z vraždy, ve vazbě je bez práva propuštění na kauci. Hrozí mu trest smrti, který budou podle listu The Washington Post prokurátoři žádat. 

Trump: Při reformě je třeba poslouchat „zdravý rozum“ a názory střelecké asociace

Masakr v El Pasu a následná střelba v Daytonu, během nichž přišlo o život dohromady jedenatřicet lidí, vyvolal debatu o zpřísnění liberálních zákonů o kontrole držení zbraní.  

Americký prezident Donald Trump v pátek na Twitteru upozornil, že při zpřísňování zbrojní legislativy je třeba přihlížet k názorům Národní asociace držitelů zbraní (NRA). „Hovořil jsem s NRA i jinými a jejich velmi zásadní názory mohou být plně zastoupeny a respektovány,“ napsal Trump. Dodal, že „zbraně by se neměly dostat do rukou psychicky nemocných nebo vyšinutých lidí“. 

Podle Trumpa o „rozumnější“ kontrole držitelů zbraní debatuje vedení obou kongresových komor. Zatímco demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů už na jaře dva zákony o přísnější regulaci schválila, Senát, kde mají většinu republikáni, se zatím debatě na toto téma spíš vyhýbal.

Americký prezident se označil za nejvěrnějšího stoupence druhého ústavního dodatku, který právo Američanů na držení zbraní zaručuje. „Všichni ale musíme společně pracovat pro dobro a bezpečnost naší země. Věci dané zdravým rozumem lze vykonat pro dobro každého!“ upozornil šéf Bílého domu.

Americká média připomínají, že od roku 2017, kdy Trump nastoupil do prezidentského úřadu, došlo k masovým vraždám v texaském kostele, na rockovém koncertu v Las Vegas a na středních školách na Floridě a v Texasu. Prezident váhavě podporuje přísnější kontrolu při prodeji a držení zbraní, úplný zákaz prodeje útočných zbraní ale jeho podporu nemá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 18 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 19 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 22 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 57 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...