Před 15 lety vniklo 40 čečenských ozbrojenců do moskevského divadla Dubrovka a zajalo 850 rukojmí. Požadovali ukončení války v Čečensku a propuštění zajatců. Vyjednávání se účastnila i později zavražděná novinářka Anna Politkovská. Po 56 hodinách zasáhly speciální síly za použití nervového plynu. Zemřelo 130 civilistů a všichni teroristé. Pozůstalí dodnes marně žádají o větší odškodnění.
Stovky rukojmích, záhadný vražedný plyn. Před 15 lety obsadili Čečenci moskevské divadlo Dubrovka
Do Kulturního domu v Dubrovce vnikly čtyři desítky ozbrojenců ve středu 23. října 2002 v 21:05 místního času, kdy tam diváci naslouchali muzikálu Nord-Ost. Kromě silných bomb měli teroristi i střelné zbraně. Komando dalo ruské vládě na splnění svých požadavků týden. Kromě jiného žádali stažení ruských jednotek z Čečenska.
Osud stovek návštěvníků oblíbeného muzikálu sledoval celý národ se zatajeným dechem. Hned první den únosci propustili na 200 lidí – muslimů, Gruzínců, dětí a těhotných žen. Následující den zástupci Červeného kříže a několik osobností, které si povstalci vybrali, zahájili vyjednávání.
Mezi vyjednavači byli politici, novináři i zpěvák
Napjatých rozhovorů se zúčastnili mimo jiné zpěvák a poslanec Josif Kobzon, opoziční politici Boris Němcov, Irina Chakamadová, Grigorij Javlinskij a také Anna Politkovská, novinářka známá svými kritickými reportážemi z Čečenska, která byla v roce 2006 zavražděna.
Odpoledne byla zastřelena jedna žena, která se pokusila utéct, několika rukojmím se nicméně uprchnout podařilo.
Třetí den událostí (26. října) šéf FSB Nikolaj Patrušev oznámil, že v případě propuštění všech rukojmích budou ušetřeny životy teroristů, kteří ale pohrozili popravami od 04:00 moskevského času následující den, pokud vláda nesplní jejich požadavky. Pokračovalo vyjednávání a rukojmí dostali poprvé vodu, potraviny a hygienické potřeby.
Po 56 hodinách od útoku podnikly 26. října v půl šesté ráno místního času jednotky ministerstva vnitra a speciální jednotky akci na záchranu rukojmích. Do divadla byl vpuštěn v té době neznámý nervový plyn, který měl uspat všechny – zajatce i teroristy.
Deset dětských obětí
Výsledkem bylo sice zabití všech teroristů, ale také smrt 130 zadržovaných návštěvníků muzikálu i zaměstnanců divadla včetně herců. Pět z rukojmích bylo usmrceno střelnou zbraní. Mezi mrtvými návštěvníky muzikálu a herci bylo devět cizinců a deset dětí.
Až čtyři dny po operaci tehdejší ministr zdravotnictví Jurij Ševčenko oficiálně oznámil, že při akci byl použit prostředek na bázi fentanylu. Podle obhájců pozůstalých zapříčinil neznámý původ použité látky úmrtí tolika lidí, protože lékaři nebyli schopni podávat protilátky.
Svět poprvé šokovaly „černé vdovy“
Na straně teroristů, které vedl čečenský polní velitel Movsar Barajev, byla bilance 40 mrtvých, mezi kterými bylo i několik žen. Veřejnost tehdy poprvé šokovaly „černé vdovy“, oddíl sebevražedných atentátnic, jejichž manželé nebo příbuzní zahynuli v bojích proti ruským jednotkám.
K odpovědnosti za útok se po týdnu přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev, který byl zabit v roce 2006. Celkem se na akci podílely tři teroristické skupiny, z nichž nejznámější byly Zahrada spravedlivých (Rijadus Salichijn) a Islámský pluk zvláštního určení (IPON).
Vůdce teroristů Barajev byl jedním z nového pokolení čečenských polních velitelů a kromě nezávislosti Čečenska se také údajně mstil za smrt svého strýce Arbiho Barajeva, kterého zabila ruská armáda v červnu 2001.
- K útoku v Dubrovce došlo během druhé čečenské války, která je v pozdější fázi známa jako válka v severním Kavkazu. Zahájena byla Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska.
- Oficiálním ruským popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské obytné domy, při kterých zahynulo přes 300 lidí, a ze kterých Rusko vinilo čečenské separatisty. Kampaň z velké míry zvrátila výsledek první čečenské války, ve které nabyl region de facto nezávislosti jako Čečenská republika Ičkeria.
- Rusko dobylo Groznyj a nastolilo přímou vládu nad Čečenskem. V květnu 2000 jmenovalo promoskevskou vládu. Čečenci se kromě Dubrovky pokusili dosáhnout naplnění svých požadavků i útokem na školu v Beslanu – při masakru v září 2004 zemřely stovky lidí.
Oficiální vyšetřování útoku vyznělo do ztracena, protože podle odtajněných dokumentů vyšetřovatelé odmítli trestní odpovědnost za smrt lidí jak u teroristů, tak u příslušníků bezpečnostních složek a lékařů. Na osm let byl pouze odsouzen Zaurbek Talchigov za to, že volal vůdci teroristů Barajevovi na mobilní telefon. Údajně mu sděloval, kde stojí obrněná technika.
Letos v březnu byl odsouzen k 19 letům vězení Čečenec Chasan Zakajev, který byl zadržen v prosinci 2014. Zakajev podle vyšetřovatelů útok na Dubrovku pomáhal plánovat a také obstaral zbraně a trhaviny. Čečenec zprvu veškerou vinu popíral, později se částečně přiznal s tím, že mu zaplatili 400 dolarů (asi 10 tisíc korun) za přepravu zbraní a munice, o nichž si myslel, že jsou určeny k prodeji na černém trhu.
Záhadný plyn, jehož následky pociťují přeživší dodnes
Pozůstalí po obětech podali několik neúspěšných žalob a žádostí o odškodnění. Koncem roku 2011 Evropský soud pro lidská práva uložil Rusku, aby za porušení práva na život odškodnilo 64 stěžovatelů sumami sahajícími v přepočtu od 220 tisíc do 1,65 milionu korun.
Zákrok dodnes vyvolává otázky, především kvůli použití plynu, který měl ochromit útočníky, ale zřejmě zavinil i smrt většiny obětí. Vinou plynu dodnes trpí přeživší rukojmí řadou neduhů.
Stále se také neví, kdo velel osvobozovací operaci, jaký plyn byl přesně použit, kdo to nařídil, ani jak byla poskytnuta první pomoc raněným. Podle Politkovské se jednalo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly ruské zvláštní služby i vedení země.
S odškodněním částečně vypomohla jen moskevská radnice. Členové výboru Nord-Ost, který sdružil oběti a příbuzné obětí, také zveřejnili výsledky vlastního šetření, podle kterého zemřelo na Dubrovce až 200 rukojmích. Divadlo bylo otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci v lednu 2003. Oběti připomíná pomník před jeho branami.