Stoupenec Pegidy nesl šibenici pro Merkelovou, němečtí politici to odsoudili

Pobouření vyvolala v Německu pondělní demonstrace hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), na níž jeden z protestujících nesl šibenici se jmény kancléřky Angely Merkelové a vicekancléře Sigmara Gabriela. Podle německých politiků je to nepřípustné. Státní zastupitelství nyní prověřuje, jestli šlo o trestný čin. Podle nového průzkumu si třetina Němců přeje pád Merkelové kvůli jejímu vstřícnému postoji k běžencům. Více než polovina lidí ale kancléřku podpořila.

Příznivci Pegidy odmítají otevřený přístup německé vlády k uprchlíkům

V Drážďanech protestovalo v pondělí večer asi devět tisíc lidí proti příchodu běženců do Německa a proti vládní azylové politice. Demonstranti stejně jako v minulých týdnech skandovali hesla zaměřená proti Merkelové a proti tisku.

Jeden z protestujících přišel i se šibenicí, z níž vedle oprátky visely nápisy „Rezervováno pro Angelu ,mamku' Merkelovou“ a „Rezervováno pro Sigmara ,smečku' Gabriela“, které odkazovaly na to, jak německý tisk přezdívá kancléřce, a na to, jak vicekancléř v minulosti označil krajně pravicové odpůrce běženců.

Mezi německými politiky vyvolala demonstrace s šibenicí pobouření. „Tohle je nepřípustné! Tohle tedy mají být ti ,znepokojení občané'?“ reagovala na Twitteru sociálnědemokratická ministryně pro rodinu Manuela Schwesigová. Šéf poslanců kancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU Peter Tauber v televizi n-tv označil tento druh protestu za nepřijatelný, podle něj jde za hranice svobody slova.

Demonstrace Pegidy
Zdroj: Jens Meyer/ČTK/AP

„Lynčující dav,“ píší Němci na sociálních sítích

Také další němečtí uživatelé Twitteru protest se šibenicí odsuzují. Mluví přitom o Pegidě jako o „lynčujícím davu“, někteří se ironicky ptají, zda je šibenice tím křesťanským symbolem, který chce Pegida chránit před islamizací.

Pondělní demonstrace Pegidy byla největší od konce ledna, kdy se po rozkolu v jejím vedení začal zájem o hnutí vytrácet. Předák Pegidy Lutz Bachmann na protestním shromáždění obviňoval německou vládu, že svou azylovou politikou vede Evropskou unii do občanské války, a požadoval odmítání všech žadatelů o azyl.

Tatjana Festerlingová, která v létě za Pegidu neúspěšně kandidovala na primátorku Drážďan, dokonce vyzývala, aby se Sasko kvůli vládní azylové politice odtrhlo od Německa.

Hákové kříže na ubytovnách pro uprchlíky řeší policie

Neznámí pachatelé počmárali v noci zařízení pro běžence v Severním Porýní-Vestfálsku hákovými kříži. Incident se stal ve městě Waltrop nedaleko Dortmundu. Na zdi všech čtyř tamních ubytoven pro uprchlíky nastříkali pachatelé červenou barvou hákové kříže a slova „zmizte odsud“. Nacistické symboly se objevily i na vstupních dveřích do ubytoven nebo na chodnících v okolí budov.

Hákové kříže na ubytovnách pro uprchlíky
Zdroj: ČTK/AP/Martin Meissner

Zobrazování nacistických symbolů je v Německu trestné, policie proto zahájila vyšetřování proti neznámému pachateli.

Podle bulvárního listu Bild je to dosud největší případ použití nacistické symboliky proti uprchlíkům v Německu. Ubytovny pro imigranty se letos často stávaly také terčem žhářských útoků.

  • Podle vládní prognózy přijde letos do Německa až 800 tisíc běženců, což je oproti loňsku asi čtyřnásobek. Mnohé odhady ale hovoří o tom, že by do Německa mohlo letos dorazit až 1,5 milionu migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...