Praha - Genetická informace neandrtálců, kteří podle dosavadních teorií vyhynuli před 25 tisíci lety, se velmi podobá výbavě téměř každého moderního člověka. Člověk druhu homo sapiens se s neandrtálci mohl křížit. Stopy jejich DNA našel u téměř dvou tisíc lidí z různých částí světa americký antropolog Jeffrey Long a své závěry představil na výročním setkání Americké společnosti antropologů v Albuquerque v Novém Mexiku.
Přesvědčení genetika z univerzity v Novém Mexiku se opírá o studium genomu 1 983 lidí 99 populací z Afriky, Evropy, Asie, Oceánie a Ameriky. Longův tým neporovnával všechny rozdíly, ale zaměřil se na statistiku jednotlivých mutací v 614 místech DNA, kde se nacházejí krátké a opakující se posloupnosti nukleotidů – takzvané mikrosatelity.
Doktorandka Sarah Joyceová vytvořila soubor dat, který umožnil vytvořit část vývojového stromu člověka. Výsledkem bylo zjištění, že naše evoluční větev se dvakrát dotkla dnes již neexistujících větví, které patřily neandrtálcům nebo příslušníkům druhu homo heidelbergensis. Mikrosatelity v naší DNA naznačují, že k mezidruhovému křížení došlo v počátku první vlny migrace moderního člověka z Afriky někdy před 60 tisíci lety v oblasti východního Středomoří a jeho následky si v genech předávají Evropané, Američané i Asijci.
Důkazy pro Longovo tvrzení stále chybějí
Závěry výzkumu stojí proti dřívějším výsledkům, které učinili vědci v Berkeley před čtyřmi lety. Potvrdili, že i když má moderní člověk s neandrtálci stejný genetický profil z asi 99,5 procenta, specifické oblasti v něm spíše vylučují, že by se oba lidské druhy navzájem mísily. K podobným závěrům došel i Švéd Svante Pääbo. V roce 2006 se mu z kosterních pozůstatků 45 tisíc let staré neandrtálky podařilo extrahovat mitochondriální DNA. Ta vzájemné křížení obou druhů sice připouštěla, ale další analýzy jaderné DNA to již nepotvrzovaly.
„To, co udělal Jeffrey Long, není důkaz, že se člověk moudrý mísil a křížil s neandrtálci,“ míní biochemik Václav Pačes. Připomněl, že máme mnoho společných genů například se šimpanzem a s dalšími lidoopy. „Je velmi obtížné zjistit, jestli geny podobné s neandrtálcem jsou pozůstatkem křížení,“ upozornil Pačes. Detailnější výsledky budou podle něj možné, až se genetická informace neandrtálce rozkryje zcela.
Neandrtálci měli mohutnější rysy v obličeji a velká čela. Byli v průměru o 15 cm menší než lidé druhu homo sapiens, ale měli o 20 procent větší mozek, používali nástroje, byli výbornými lovci a mohli mít vyvinutý i svůj jazyk.
