Varšava - Na vojenském hřbitově ve Varšavě se konal pohřeb komunistického vůdce Wojciecha Jaruzelského. Generál, který tvrdě potlačil protivládní hnutí v roce 1981, spočinul vedle obětí komunismu. Proti státnímu pohřbu demonstrovaly v ulicích polské metropole stovky lidí. Mše se účastnil mimo jiné prezident Bronislaw Komorowski a exprezidenti Lech Walesa a Aleksander Kwasniewski.
Mši v katedrále polské armády sloužil biskup Jan Guzdek, který hned v první části odpověděl řadě kritiků zpochybňujících smysl církevního obřadu pro člověka, jenž většinu života proti náboženství vystupoval. Podle biskupa požádal Jaruzelski v posledních týdnech života o zpověď a jeho rodina si přála mši, což katolická církev nechtěla odmítnout. Po smrti již člověk náleží pouze Bohu, řekl Guzdek.
Ve druhé části mše promluvil Komorowski, který prohlásil, že Jaruzelski si státní pocty zaslouží; současný prezident se ale zmínil i o rozporuplném rozměru osobnosti svého historického předchůdce v úřadě. Generál měl podle něj podíl na tom, že Polsko přijalo reformy vedoucí k přechodu k demokracii. Byl rovněž zasloužilý frontový voják, který se podílel na boji proti hitlerovskému Německu, zdůraznil Komorowski. „Jako člověk z pokolení (odborářského hnutí) Solidarity se loučím s jedním z posledních symbolů doby, která mnohým přinesla tragický osud,“ dotkl se prezident i tvrdých zásahů proti odborářům, které pro mnohé oponenty Jaruzelského vlády včetně Walesy znamenaly věznění.
Šrámů na Jaruzelského pověsti je celá řada. V roce 1968 jako polský ministr obrany posílal vojáky do ČSSR. O dva roky později tvrdě potlačil dělnické bouře v polské Gdyni a v roce 1981 – po vzniku odborového hnutí Solidarita – zavedl v Polsku stanné právo. Podle jedněch šlo o ambice mladého generála, podle jiných o snahu ubránit Polsko před sovětskou invazí a větším krveprolitím. Jaruzelski později povolil v Polsku jednání s opozicí a na jaře 1989 i první svobodné volby. Ani legenda hnutí Solidarita Lech Walesa ho proto v rozhovoru pro ČT nechce nazývat zločincem. „Já jsem si vybral opoziční roli a v ní jsem zvítězil. To, že nejsme dodnes schopni správně pojmenovat činy Jaruzelského, je jiná věc. Že ho nedokázaly prokuratura a soudy odsoudit? To musí udělat ony, to není role pro mě,“ říká Walesa.
Petruška Šustrová, publicistka a překladatelka
„Moskva už neměla po Afghánistánu sílu intervenovat v nějaké zemi. Maďarsko a Československo jim přineslo ve studené válce velkou ostudu. Proto dali Sověté rádi přednost tomu, aby zasáhl generál Jaruzelski. On vždycky potlačoval hnutí odporu. Zarazilo mě, že jsou v Polsku lidé, kteří Jaruzelského hájí a hlásí se k němu s tím, že byl čestný muž, který zabránil ruské intervenci.“
Pieta za posledního komunistického prezidenta Polska přivedla před katedrálu desítky generálových odpůrců, kteří prostřednictvím transparentů protestovali proti „poctám zrádcům“. Došlo i na slovní potyčky se skupinou příznivců Jaruzelského. Mše se na rozdíl od prezidenta Komorowského či exprezidentů Walesy a Kwasniewského nezúčastnil premiér Donald Tusk, který má podle vlastních slov k Jaruzelského historické roli kritický postoj.
Stovky lidí mávaly portréty obětí hornického povstání
Ostatky posledního komunistického prezidenta Polska, který zemřel v neděli po dlouhé nemoci ve věku 90 let, přinesli na vojenský hřbitov Powonzki vojáci ve slavnostních uniformách. Smuteční hudbu vojenské kapely ale místy přehlušoval křik a pískot stovek lidí, které policisté drželi ve vzdálenosti několika metrů od pohřebního průvodu. Na transparentech odpůrců státních poct pro komunistického generála stála hesla jako „Powonzki nejsou pro zrádce!“ či „Hanba armádě!“ Někteří nesli portréty obětí krvavě potlačeného hornického povstání.
Proslovu nad hrobem se ujal Kwaśniewski. „Loučíme se s jedním z nejvýjimečnějších polských politiků, s člověkem skromným a oddaným zájmům Polska,“ řekl. Po 14. hodině byla urna uložena do země a lidé začali pokojně hřbitov opouštět. Příznivci Jaruzelského zaplnili jeho hrob květinami.
Rozhodnutí pochovat Jaruzelského na místě, kde spočinuly ostatky válečných hrdinů a obětí komunismu, vyvolalo řadu odmítavých reakcí. Vystoupil proti němu například Lukasz Kamiński, předseda polského Institutu paměti národa zabývajícího se zkoumáním zločinů komunismu. Dnes uspořádala veřejný protest skupina demonstrantů, kteří svou akci pojali jako tryznu za generála. Symbolicky mu vzdali hold u památníku sovětských vojáků na méně významném varšavském hřbitově, kam položili rakev s rudou hvězdou. Právě zde by podle nich měl být Jaruzelski pohřben.
