Brusel - Ministři vnitra zemí Evropské unie se opět nedohodli na přerozdělení 40 000 žadatelů o azyl, kteří se nyní nachází v Itálii a Řecku. Podle českého zástupce na schůzce Milana Chovance se země v součtu nabídly rozebrat si za dva roky pouze 32 000 lidí. Lucemburské předsednictví nyní podle něj bude ještě dál vyjednávat se zeměmi, které nabídly méně, než se od nich čekalo. Česko nabízí, že v nadcházejících dvou letech přijme 1500 běženců.
„Nedosáhlo se celkového čísla. To číslo je nižší zhruba o osm tisíc,“ oznámil Chovanec po bruselské schůzce. Připomněl, že státy EU naopak slíbily, že přijmou asi o dva tisíce lidí s právem na mezinárodní ochranu z uprchlických táborů mimo EU více než původně předpokládaných 20 000.
Země se svými sliby na dobrovolné přemístění žadatelů o azyl z Itálie a Řecka dostaly k číslu 32 256. V programu na přemístění uprchlíků z táborů mimo EU je číslo 22 504, přispěly ovšem také země mimo EU, které jsou v schengenském prostoru, tedy Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose je jasné, že země EU musí dostát svým závazkům deklarovaným na summitu EU v červnu.
Chybějících osm tisíc míst v programu bude lucemburské předsednictví hledat do konce roku u zemí, jako je Polsko, Španělsko či Slovensko, od nichž se čekal vyšší příspěvek. Například Slovensko nabídlo, že se postará o 200 běženců.
Maďarsko, které nenabídlo nic, je přitom ve velmi specifické situaci, protože tato země má sama s nelegální migrací velké problémy a zachytává tisíce lidí. Proto má Chovanec také pochopení pro plot, který nyní maďarské úřady budují na hranici se Srbskem.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn naznačil, že pro některé státy bude jednodušší najít řešení až v období po volbách. Například ve Španělsku jsou parlamentní volby naplánovány na konec roku. Dnes nabídnutá čísla Asselborn označil v některých případech za zklamání a někdy až „trapná“. „Mrzí mne, že se to nestalo už dnes, ale je to významný krok dopředu,“ poznamenal eurokomisař. Chápe prý vnitropolitickou situaci v různých členských zemích, solidarita by ale neměla být jen prázdným slovem. Dobrovolný přístup je podle Avramopulose těžké prosadit a v minulosti vždy selhal.
Emily Haberová, náměstkyně německého ministerstva vnitra: „Uprchlická vlna se nyní dotýká pouze pěti až deseti států, zatímco mnoho dalších, kolem dvaceti z 28, si myslí, že se jich to netýká. To je něco, co se bude muset změnit.“
Český ministr vnitra ale připomněl, že nynější „hra s čísly“ neřeší základní problém migrace. Diskutovat je podle něj třeba o efektivní návratové politice, o záchytných místech, kde budou migranti pečlivě registrováni a podobně. ČR by chtělo mít na těchto registračních místech své zástupce, Itálii se to nelíbí. „To je ta debata, která je ještě na pořadu dne,“ poznamenal Chovanec.
Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 000 osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. Unijní země se ale zároveň dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česko následně na neformálním ministerském jednání počátkem měsíce nabídlo 1100 míst, například Německo až 9000, Francie přes 6700. Několik dalších zemí ale s žádným příslibem nepřišlo a lucemburské předsednictví EU od té doby o věci intenzivně vyjednává.
Nynější počty uprchlíků jsou jen kapka v moři, obává se Chovanec
Výsledek dnešní schůzky, který nenaplnil úkol ze summitu EU, není podle Chovance selháním České republiky ani Evropské unie. „Těch 60 000 migrantů může být kapkou v moři, pokud Evropa nezačne svá opatření prosazovat efektivněji,“ zdůraznil český ministr. Připomněl, že 60 procent žadatelů o azyl nárok na mezinárodní ochranu nemá, ale jen 39 procent se daří vracet tam, odkud přišli.
Český ministr přitom předpokládá, že v případě fungujícího systému registrace v Itálii a v Řecku je Praha připravena přijmout prvních několik stovek migrantů už na konci letošního roku. Většina z českého příspěvku, asi 800 lidí, by dorazila v roce příštím a program by skončil na podzim roku 2017.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo letos do Evropy podle odhadů 150 tisíc migrantů, většina z nich do Itálie a Řecka. Ve Středozemním moři pak od letošního ledna přišlo o život 1900 uprchlíků, což je dvojnásobné množství než za stejné období v loňském roce. Do Řecka zatím od začátku letošního roku dorazilo více než 77 tisíc uprchlíků, z toho 60 procent tvoří Syřané, další migranti pocházejí z Afghánistánu, Iráku, Eritreje a Somálska.
Součástí plánů EU na řešení nynější migrační krize je také posílení způsobů, jak žádosti o azyl vyřizovat co nejrychleji a jak co nejrychleji neúspěšné žadatele vracet do míst, odkud přišli. Napomoci tomu má také konference se zeměmi, odkud lidé často na nebezpečnou cestu do Evropy vyrážejí. Konat se má v listopadu na Maltě.
