Srebrenica (Bosna a Hercegovina) - Třinácté výročí největšího masakru civilního obyvatelstva v Evropě od druhé světové války si dnes připomíná bosenská Srebrenica. Ti, kdo krveprolití přežili, dnes na hřbitově Potočari pohřbí ostatky 307 nově identifikovaných obětí, které dosud ležely v masovém hrobě. Celkový počet pohřbených tak stoupne na 3124, dalších zhruba 5000 obětí stále ještě čeká na identifikaci.
Srbští vojáci pod velením generála Ratka Mladiče obsadili tuto muslimskou enklávu na srbském území 11. července 1995 a zavraždili tu osm tisíc bosenských Muslimů. Těch zde tehdy žilo 45 tisíc, polovina z nich byli uprchlíci. Nizozemské jednotky OSN, které měly tuto takzvanou bezpečnou zónu chránit, řádění srbských jednotek nezabránily. Podle dobových svědectví byly velmi slabě vyzbrojeny. Masakr ve Srebrenici Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil za genocidu.
Hlavní strůjce genocidy, Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, se dosud nepodařilo dopadnout. Neúspěchem skončila i snaha obětí žalovat OSN u nizozemského soudu. Ten včera prohlásil, že není kompetentní takové spory rozhodovat, protože orgány OSN díky své imunitě nemohou podléhat žádným národním soudům.
Podle žaloby Srebrenických matek, které zastupují asi 6 000 lidí, co masakr přežili, a také deset vdov, které v Srebrenici ztratily manžely, jsou OSN a Nizozemsko za masakr spoluodpovědné. Obhájci obětí uvedli, že se proti rozhodnutí městského soudu v Haagu odvolají. Kauza by se mohla nyní dostat k Evropskému soudu pro lidská práva při Radě Evropy.
Letos je vzpomínkový ceremoniál v Srebrenici poznamenán obavami z protimuslimských násilností poté, co ICTY počátkem července zprostil v odvolacím řízení všech obvinění bývalého velitele bosenskomuslimských jednotek ve Srebrenici Nasera Oriče. Za nepřímý podíl na vraždění a mučení zajatých Srbů za války (1992-1995) byl přitom v roce 2006 odsouzen ke dvěma letům vězení. Konečný verdikt tribunálu vyvolal v Srbsku ostrou kritiku.
