Sarajevo – „Poklekám a žádám, aby bylo Srbsku odpuštěno za zločiny spáchané ve Srebrenici,“ prohlásil srbský prezident Tomislav Nikolić v rozhovoru pro bosenskou státní televizi BHT. Interview televize odvysílá 7. května, úryvky byly dnes zveřejněny na internetu.
V Srebrenici bosenskosrbské jednotky v červenci 1995 povraždily na 8 000 muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší masakr v Evropě od konce druhé světové války, který Západ a Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) uznávají jako genocidu. Srebrenický masakr oficiálně odsoudil srbský parlament v březnu 2010.
Nikolić, který je označován za populistického nacionalistu, v poslední době podstatně zmírnil svůj protievropský kurz. Ještě loni v červnu po nástupu do funkce vyvolal velký rozruch v Bosně a v západních zemích, když prohlásil, že se v Srebrenici nekonala žádná genocida. Podle úryvků z rozhovoru Nikolić slovo „genocida“ už téměř údajně vyslovil, ale v poslední chvíli se zarazil a použil slovo „zločin“. Omluvy se Muslimové (dnes Bosňáci) dočkali v minulosti i od Nikoličova předchůdce Borise Tadiče, který se s ní obrátil na příbuzné obětí. Ani on ale nehovořil o genocidě.
Masakr ve Srebrenici
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami 11. července 1995 a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Ve válečném vraždění vynikl nejen svým rozsahem, ale i skutečností, že šlo o jednu ze šesti takzvaných bezpečných zón vyhlášených OSN. Diskuse se později vedly i o možném selhání nejen několika stovek nizozemských vojáků sil OSN ve městě i celého velení mírových sil, které útočící přesilu Srbů mohlo podle některých názorů zastavit masivním leteckým bombardováním, ale po váhání a jednom pokusu poté od této možnosti z mnoha důvodů ustoupilo. Osud muslimských mužů ve Srebrenici tak byl zpečetěn, jak se později ukázalo.
