Kábul - Několik otázek a sporných bodů zůstává v klíčové bezpečností dohodě mezi Afghánistánem a Spojenými státy. Dohoda má zajistit další přítomnost amerických vojáků v zemi i po stažení většiny západních jednotek v roce 2014. Američané na uzavření smlouvy spěchají, dříve než koncem listopadu k němu však nedojde. Pokračují i vyjednávání o další podobě působení Severoatlantické aliance v Afghánistánu, nyní o ní jednají ministři členských států Severoatlantické aliance v Bruselu.
Šéf americké diplomacie John Kerry na závěr své návštěvy Kábulu řekl, že zbývá jen jediná nevyřešená otázka, a sice imunita amerických vojáků vůči afghánské justici, kteří by neměli být případně souzeni v Afghánistánu, ale v USA. Mluvčí afghánského prezidenta Hámida Karzaje nicméně tvrdí, že se během Kerryho návštěvy Kábulu o imunitě ani nemluvilo - ale jednalo se o řadě dalších otázek, v nichž se obě země ještě neshodují.
„Dosáhlo se značného pokroku při přípravě dokumentu, ale není hotový,“ řekl. „Když to není hotové, znamená to, že jsou jisté oblasti, v nichž se obě vlády dosud nedohodly.“ O dohodě by měli příští měsíc rozhodnout afghánští kmenoví vůdci, sdružení ve Velké radě (Lója džirga).
Američtí představitelé projevují rostoucí netrpělivost ohledně uzavření dohody, protože na její uplatnění budou potřebovat čas. Washington si zprvu přál dohodu uzavřít ještě v létě, ale již teď je jasné, že dohoda nebude dříve než koncem listopadu. „Prezident už dříve říkal, že nespěcháme podepsat tuto dohodu. Pokud není hotová, mohlo by se pokračovat za další vlády,“ poznamenal mluvčí. „Zůstávají tu (otevřeny) některé klíčové otázky, ale skutečně to nevyžaduje hodně práce,“ dodal s tím, že dohoda by mohla být uzavřena před prezidentskými volbami, naplánovanými na duben příštího roku. Karzaj, který v čele země strávil dvě funkční období, nemůže znovu kandidovat.
USA na dohodu spěchají
Američané ale dali jasně najevo, že nehodlají s dohodou čekat na Karzajova následníka. „Naším cílem je uzavřít to co nejdříve,“ prohlásil nejmenovaný představitel. Washington tvrdí, že na dohodě mají zájem obě strany, nicméně vše padne, pokud američtí vojáci nebudou mít zaručenu imunitu vůči afghánské justici.
Další rozpor spočívá v jednostranných amerických vojenských operacích bez účasti Afghánců, které už dlouho zlobí Karzaje. Tvrdí, že takové akce porušují afghánskou svrchovanost i předchozí dohody a způsobují strašlivé ztráty mezi afghánskými civilisty. Pokud se problém nevyřeší, Kábul podle mluvčího na dohodu nepřistoupí. Afghánci přitom odmítají Američanům povolit i operace prováděné jako odveta za útok.
Rozpory se týkají rovněž způsobů výcviku a vyzbrojování afghánských sil, jakož i počtu základen, které by si USA měly v Afghánistánu ponechat. Kábul také požaduje záruky ochrany před vnější agresí - a to by od USA mohlo vyžadovat útočnou operaci proti jinému spojenci v regionu - Pákistánu.
Ministři obrany členských států NATO v Bruselu jednají o podobě práce aliance v Afghánistánu po roce 2014. Ministři mají na stole zatím jen „operační koncept“ budoucí mise, označované názvem Resolute Support (Rozhodná podpora). Nebojová operace, výrazně menší než končící mise ISAF, počítá s 8 000 až 12 000 vojáky a měla by se soustředit výhradně na výcvik, poradenství a podporu na vyšší úrovni velitelství v Kábulu a dalších čtyřech centrech v různých oblastech Afghánistánu.
„Afghánské síly přebírají iniciativu, ukazují odvahu, sebevědomí a své rostoucí schopnosti,“ prohlásil dnes generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Pod velením NATO působí nyní v rámci mise ISAF v Afghánistánu přibližně 100 000 zahraničních vojáků, většinou Američanů, mezi spojenci jsou také Češi.
