Praha – Vydání Juliana Assange do zámoří by Spojeným státům spíše uškodilo. Tvrdí to bývalý velvyslanec v USA a současný šéf českého konzulátu v Londýně Michael Žantovský. Při případném soudním procesu ohledně spuštění kontroverzního serveru WikiLeaks by prý vyšlo najevo mnohem více informací, které by americké diplomacii nebyly příjemné. Právě v britské metropoli se nyní Assange ukrývá – avšak kvůli zájmu britských úřadů přijal politický azyl na půdě ekvádorského velvyslanectví. Před budovou tak hlídkují policisté a jsou připraveni Australana zatknout na základě rozhodnutí soudu, který nařídil vydat Assange do Švédska kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. Assange se obává, že právě ze severské země mu nejvíce hrozí převoz k soudnímu stíhání ve Spojených státech.
Londýn v těchto dnech zažívá pravou diplomatickou bitvu o jednačtyřicetiletého Australana. Ten získal dočasné zázemí na velvyslanectví Ekvádoru, aby neupadl do rukou britské policie. Právě na konzulární půdě jiného státu mu totiž nebezpečí, alespoň prozatím, nehrozí. Británie ale už zmínila, že na ekvádorské velvyslanectví může uvalit sankce. „I když britské úřady hrozily, že by mohly Ekvádoru odebrat diplomatický status nebo vyhostit velvyslance, nedomnívám se, že by policisté prostě vnikli na ekvádorské velvyslanectví,“ říká Žantovský.
Vzápětí by nicméně následovalo vydání do Švédska. Tamní policie zatím Assange z ničeho neobvinila, vyšetřuje ho však pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě švédské spolupracovnice WikiLeaks. Assange tvrdí, že se ničeho protizákonného nedopustil. Obvinění považuje za politicky motivovanou mstu za činnost serveru WikiLeaks a ve Švédsku by mu prý hrozilo vyhoštění do USA a následný proces. Hrozil by mu prý i trest smrti za to, že server WikiLeaks zveřejnil řadu tajných diplomatických depeší americké vlády. Právě zájem USA o Assange je ale podle Žantovského notně přiživován.
Michael Žantovský, velvyslanec ve Velké Británii:
„Já se vůbec nedomnívám, že Spojené státy chtějí usilovat o vydání pana Assange nebo o převoz na americkou půdu, protože by následoval soudní proces a při něm může vyjít na světlo plno věcí, které by americké diplomacii nebyly příjemné. Myslím, že Spojené státy jsou rády, že Assange není na jejich půdě.“
Pokud by Assange současný konzulární úkryt opustil, bude téměř jistě zatčen. Policie u budovy ambasády totiž stále hlídkuje a Londýn navíc zdůraznil, že Australana nenechá odjet jinam než do Švédska. Celá záležitost se tak zřejmě protáhne. Podle Žantovského by ale Assange měl důvěřovat britskému a švédskému právnímu systému, pokud je o své nevině přesvědčen. „Já osobně bych doporučil panu Assangemu, ať se spolehne na právní systém obou zemí, které jsou systémy demokratického státu, nestranné, nezávislé, a že pokud on se domnívá, že je ve věci sexuálních deliktů nevinný, tak si myslím, že má i dobrou šanci získat rozsudek, který tomu odpovídá,“ dodal český konzul.
Nicolas Maduro, venezuelský ministr zahraničí:
„Pokud má organizace, jako je tato, nějaký smysl, je to právě solidarita mezi jednotlivými členy a ochrana mezinárodního práva. To je ostatně všechno, o co Ekvádor žádá. Chce, aby mezinárodní právo bylo respektováno.“
OAS vyzvala vlády k ukončení sporu
Organizace amerických států (OAS) vyzvala vlády Velké Británie a Ekvádoru, aby v poklidu svůj spor ukončily. Země by podle rezoluce přijaté na zasedání OAS ve Washingtonu měly pokračovat v dialogu a vyhrocenou situaci vyřešit. Generální tajemník OAS José Miguel Insulza už před schůzkou avizoval, že hlavním tématem jednání nebude azyl, ale neporušitelnost státní suverenity na diplomatických zastoupeních v zahraničí. O ní se hovořilo právě kvůli tomu, že Británie zvažovala vstup na půdu ekvádorského velvyslanectví.
