Už za týden vyberou voliči v členských zemích Evropské unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Přináší je každý víkendový den v 17:30. Se současnou eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou z Dánska, kterou do čela Evropské komise nominovala Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, hovořil Lukáš Dolanský.
„Spitzenkandidátka“ Vestagerová věří v globálně silnou Evropu. Prostor tu je, říká
Margrethe Vestagerová: EU už toho tolik zvládla. Měla by si víc věřit (zdroj: ČT24)
Pro Marghrete Vestagerovou nebylo těžké přijmout nominaci „spitzenkandidátky“, protože to otevírá prostor pro debatu o všech palčivých tématech současné Evropy. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) má sedm spitzenkandidátů. „Demokracie má dva zdroje legitimity – členské státy a lidový výběr. Na základě toho by se mělo vybrat, kdo bude v našem čele,“ prohlásila Vestagerová s tím, že členské státy, z nichž vzejde Rada, i občané volící europarlament by měli společně na stejné úrovni utvářet Evropu.
Podle ní se po volbách objeví nové tváře s různými ambicemi i motivy a pravděpodobně proběhne řada diskusí za zavřenými dveřmi, které budou hledat nového šéfa Evropské komise. Fakt, že ji samotnou list Financial Times označil za nástupkyni současného předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, nepovažuje za zavazující.
Komise musí pracovat jako celek
Pokud by do čela Komise usedla, považovala by za klíčové ji genderově vyvážit, aby voliči viděli snahu dělat věci jinak. Dalším krokem by byla úloha spolupráce Komise v celku. „Práce s parlamentem a členskými státy je velice úzká a jde o jednu z největších výzev pro Evropu. Definovat, zda dokážeme hledat řešení a odstraňovat rozdíly,“ soudí eurokomisařka z Dánska.
V souvislosti s nárůstem populismu v Evropě si uvědomuje, že řada lidí má pocit, že je nikdo neposlouchá. Lidé mimo velká města nebo v okrajových státech Unie mají mít podle Vestagerové rovněž zastoupení v diskusi třeba o bezpečnosti hranic. Proto je třeba hledat odpovědi a nenechat to na nacionalistech a populistech.
Nedostatek právního státu v Polsku nebo v Maďarsku vnímám jako velký problém, protože téma právního státu je velmi důležité. Zasahuje to do každodenního života, s každým musí být zacházeno stejně. Každý má mít stejnou možnost studovat na univerzitě, ať už jste běžný občan nebo syn rektora. Musíte mít možnost reklamovat vadný produkt, i to znamená vládu práva a právní stát, rovné zacházení.
Je potřeba posilovat diskusi, která podpoří vědomí užitečnosti silné Evropy, protože některá témata nelze řešit z pozice jednoho malého státu. „Když se podívám na svou zemi, Dánsko, lidé by asi nerozuměli tomu, že bychom snad byli schopni sami vyřešit změny klimatu. Nebo jak se stavět k daňovým únikům,“ vysvětluje kandidátka na šéfku Komise. Nacionalisté a populisté se těmto tématům záměrně vyhýbají, ale bez silné evropské spolupráce nevznikne dostatečně silná páka k řešení těchto témat, dodává.
Vestagerovou zaráží, že země jako Polsko, Maďarsko, ale i další státy střední a východní Evropy, mají potíž se zajištěním právního státu. Silný euroskepticismus České republiky až tolik nevnímá.
Se současnou komisařkou Věrou Jourovou má sama velmi dobrý vztah a považuje ji za svou kamarádku a kolegyni. „Vidím na její straně nasazení a nadšení. Myslím, že Česká republika má řadu výhod pramenících ze členství. Nepovažuji Česko za euroskeptické,“ dodává.
Ohledně možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše považuje Margrethe Vestagerová za klíčové dopřát každému výsadu, aby ostatní nepředjímali rozhodnutí v celé věci, než bude učiněno. „Nevíme, jak se bude vyvíjet další vyšetřování a jaký bude nález. Když se podíváme, jak jsme zareagovali na případy Polska a Maďarska, tam se také situace liší. Cíl je jediný – zajistit fungující právní stát, nezávislost soudního systému a tisku. Když se podíváme na situaci v Rumunsku, tam je ohrožen boj proti korupci. Musíme jednat konkrétně podle konkrétních případů,“ má za to Vestagerová.
Ohledně budoucnosti starého kontinentu bude podle ní klíčové postupovat v palčivých otázkách co nejkonkrétněji. Například v otázce bezpečnosti bude prosazovat zřízení pohraniční a pobřežní stráže. Také považuje za důležité zapracovat na tématu klimatické změny, aby se stalo zajímavým i pro firemní sektor. „A je důležité diskutovat o podstatě, co chceme zrealizovat. A ne dávat nějaké nálepky jako 'více' nebo 'méně' Evropy. Co to vůbec je, co to vůbec prakticky znamená?“ klade si otázku.
V blízké budoucnosti by si přála výrazně sebevědomější Evropu v globálním měřítku. Podle ní v současném světě prostor pro sebevědomější Unii je. Evropské společenství už podle ní dokázalo překlenout zničenou Evropu válkou světovou i studenou.
„Vytvořili jsme prosperitu. Ta sice není dokonalá, ale je to nejlepší místo k žití za celou historii. Když si uvědomíme, jaké za sebou máme výsledky a co dokážeme, tak vyřešíme cokoli na seznamu povinností,“ ukončila rozhovor spitzenkandidátka s přáním, aby Unie usilovala o maximální naplnění svého potenciálu.