Za necelých čtrnáct dní vyberou voliči v členských zemích Unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Přináší je každý víkendový den v 17:30. S europoslankyní a členkou německé parlamentní politické strany Svaz 90 / Zelení Franziskou Kellerovou z frakce Zelení / Evropská svobodná aliance hovořil Lukáš Dolanský.
„Spitzenkandidátka“ Kellerová: Stále ještě nemáme stejnou úroveň mezi západem a východem EU
Kellerová: EU je potřeba modifikovat tak, aby sloužila více lidem (zdroj: ČT24)
Německá europoslankyně Franziska Kellerová byla takzvaným „spitzenkandidátem“ Zelených již před pěti lety. „Tehdy se však téměř neodehrávaly debaty mezi lídry jednotlivých kandidátek a byla tomu věnována menší pozornost než dnes,“ srovnává.
Hlavním cílem její frakce je dle jejích slov posílit Evropskou unii a modifikovat ji tak, aby byla sociální a demokratičtější, „více pro lidi“.
„Myslím si, že Evropská unie je nejúžasnější ideál, který jsme kdy v Evropě měli. Po druhé světové válce, po tom strašlivém krveprolití a ničení, které Německo zapříčinilo zbytku Evropy, se objevila vůle vybudovat společnou Unii. To vedlo k instituci Evropského parlamentu, kde se věci řeší slovy, a ne zbraněmi. To je úžasný výsledek,“ uvedla.
Pozornost si žádá i ochrana klimatu
V dnešní době rychlých a neustálých změn se ale podle ní musí měnit právě i samotná Evropská unie a hlavní body, které si uskupení kdysi vytyčilo – jako mír, prosperita a demokracie – podle ní už dnes nestačí. „Jsou tady také věci jako klimatické změny, bojujeme o zdroje, lidé utíkají ze svých domovů, přesouvají se. Máme sucho, špatnou úrodu, povodně, s tím vším musíme něco udělat,“ upozorňuje.
Například v oblasti prosperity Evropská unie navíc prý své úkoly příliš neplní. „Některé země mají větší užitek z evropské integrace než jiné. V Řecku a Itálii klesají důchody, nezaměstnanost mladých v řadě regionů vzrůstá. Stále ještě nemáme stejnou úroveň mezi Západem a Východem,“ uvedla v rozhovoru.
Úkolem Evropské unie je podle ní zajistit vládu práva a demokracie na území všech jejích členských států. „Demokracie a svoboda, to je něco, co vždy přitahovalo nové členské státy, ale ukazuje se, že samotné přistoupení do Evropské unie vše nevyřeší. Vidíme, jak vypadá například situace v Maďarsku, kde je napadána občanská společnost a nezávislost soudů,“ připomněla.
Pro frakci Zelených je důležité i téma korupce. Podle Kellerové se týká nejen východní Evropy, ale celé EU. Evropská unie podle ní musí zajistit, že se bude bojovat proti korupci na všech úrovních. „Je potřeba prověřit i jednotlivé instituce EU,“ podotkla.
Potíže má v této oblasti podle ní například Rumunsko, ale i Španělsko nebo Česká republika. „Například vy máte premiéra Andreje Babiše (ANO), jeho zemědělské společnosti, které čerpají z evropských fondů, to jistě není správně,“ uvedla Kellerová. Problémem je podle ní například i potenciální konflikt zájmů českého premiéra. „Musí si vyřešit svůj konflikt zájmů – buď se zbavit podnikání, nebo odstoupit z úřadu,“ míní Kellerová.
Předseda vlády Babiš podobnou kritiku dlouhodobě odmítá. Akcie svého holdingu Agrofert vložil kvůli zákonu o střetu zájmů předloni v únoru do svěřenských fondů. Uvádí, že se svými bývalými firmami nemá v současnosti nic společného.
Fenomén nárůstu populismu
Nárůst populismu a pravicového extremismu v Evropě, který se v posledních letech projevuje, je podle Kellerové důsledkem rostoucí sociální nejistoty i zvyku svalování viny na Brusel.
„Když svalujete špatné věci na někoho, kdo stojí mimo sféru vašeho vlivu, tak to vytváří prostor pro pravicový extremismus. Populisti říkají: ‚Musíme se zbavit toho vnějšího vlivu, ať už je to cokoliv.‘ I když vláda spolurozhoduje, i když máte svobodné volby do Evropského parlamentu. To je problém,“ uvedla.
Brexit ukázal, že Evropa je zranitelná, že není tak silná a věčná a že se musíme o její fungování starat. Brexit je velká tragédie. Musíme se poučit a pracovat na jednotnosti Unie.
V Evropě také narůstá pocit sociální nejistoty, lidé už si nejsou jistí, že si udrží svou práci, nevěří, že jejich děti budou mít lepší život než oni a jejich rodiče, jmenuje Kellerová. Navíc lidé musí držet krok i s překotným technologickým vývojem.
Ve stále složitější době pak právě populisté přicházejí s líbivými a jednoduchými řešeními. Posílit tak mohou i v Evropském parlamentu. „Ale já jsem optimistická. Řada lidí totiž říká, že s tímto vývojem není spokojená,“ podotkla Kellerová.
Při posledních eurovolbách byla velkým tématem také migrace. Podle Kellerové je to velký problém. „Lidé ve Středozemním moři každý den umírají a neziskové organizace nemohou efektivně působit,“ říká. Je ale podle ní třeba neomezovat se v diskusi pouze na migraci. „Jsou tu i jiné velké problémy,“ uvedla.
A jak vidí Evropu za pět let? „Jsem optimista. Myslím si, že skutečná změna je možná a že získáme většinu v europarlamentu, abychom zajistili, že Evropa bude pro občany, bude zajišťovat sociální jistototy, aby se další generace měla ještě lépe,“ uvedla závěrem.
Od roku 2009 je poslankyní Evropského parlamentu, zvolena byla za německý Svaz 90 / Zelení ve svých 27 letech. Je šéfkou europarlamentní skupiny Zelení / Evropská svobodná aliance. Volebním lídrem evropských Zelených byla i v roce 2014.
V letech 2007 až 2009 byla mluvčí zemského předsednictva své strany v Braniborsku. Předloni vzbudila rozruch návrhem, aby uprchlíci byli posíláni do jednotlivých zemí po celých skupinách, nikoli jako jednotlivci.
Naznačila, že by mohli být společně přesídleni obyvatelé jedné syrské vesnice. Po ostrých reakcích své vyjádření popřela.
Rovněž kritizovala Česko, Polsko a Maďarsko za jejich odmítání kvót na uprchlíky.
Narodila se 22. listopadu 1981 v Gubenu v bývalé NDR. Na Svobodné univerzitě Berlín vystudovala islámská studia, turkologii a judaistiku, studovala i v Turecku.
Franziska Kellerová