Moskva/Kyjev – Večernímu setkání nejvyšších představitelů Ruska, Francie a Německa v Moskvě předcházela řada spekulací ruských i ukrajinských komentátorů. Podle médií je ve hře zmrazení konfliktu podle podněsterského scénáře, povolání mírových sil OSN či „čečenská varianta“ pacifikace Donbasu s příslibem masivní finanční pomoci separatistům.
Nynější iniciativa německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda je dalším pokusem o ukončení separatistického povstání na východě Ukrajiny. Včera oba jednali s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem v Kyjevě, dnes je očekává ruský prezident Vladimir Putin. Odpoledne již Merkelová s Hollandem přiletěli do Moskvy.
O výsledku čtvrtečního jednání v Kyjevě, stejně jako o obsahu dnešních moskevských rozhovorů, je jen málo informací. Podle ruských médií evropští státníci vezou do Ruska nový mírový plán, který bere v úvahu předchozí Putinovy návrhy na příměří a stažení těžké výzbroje. Informaci o tom, že Berlín a Paříž jsou ochotny legalizovat nedávné územní zisky vzbouřenců, německé ministerstvo zahraničí popírá.
Zakonzervovat jako v Podněstří?
Co ale francouzský prezident a německá kancléřka v Moskvě konkrétně navrhnou, neví podle Putinova poradce Jurije Ušakova ani Kreml. V médiích se dnes otevřeně připouští možnost zmrazení konfliktu podle takzvaného podněsterského scénáře, tedy zakonzervování nynějšího poměru sil v Donbasu s příslibem zastavení bojů.
Podle ruských novinářů hodlá takovou variantu navrhnout Merkelová s Hollandem, podle ukrajinských novinářů tlačí na podobné „cynické“ řešení Moskva. Donbas by získal „neurčitý status na neurčitou dobu“, píše list Moskovskij komsomolec. Pro Evropu by prý takové řešení bylo nejjednodušší, vzbouřenci ale údajně budou proti.
Pro příchod mírových sil jsou povstalci
Další možností je povolání mírových sil, které se údajně už v newyorském sídle OSN neoficiálně připravuje. Neurčitě takovou možnost ve čtvrtek připustil mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič, dnes příchod mírových sil navrhl vyjednavač doněckých povstalců Denis Pušilin. Podle jeho názoru by v misi měli být vojáci z Ruska a z dalších členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Mluvčí generálního tajemníka OSN Farhán Hak ve čtvrtek prohlásil, že o případném povolání mírových sil na Ukrajinu by musela rozhodnout Rada bezpečnosti a oficiální žádost by musela podat Ukrajina. „Ani jedna z těchto podmínek zatím splněna není,“ řekl mluvčí agentuře TASS. Oficiálně se prý o takové variantě nejedná, neoficiální rozhovory se ale vedou.
Zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas: „Putin se včera večer nečekaně sešel s bezpečnostní radou státu. Nevyšly žádné informace. Je možné, že tam byla přijata nějaká strategie, budeme muset počkat do odpoledních hodin, kdy dojde na rozdíl od Kyjeva k brífinku, na kterém aktéři oznámí výsledky rozhovorů.“
Zpravodaj ČT v Paříži Petr Zavadil: „Podle informací, které přinesl francouzský tisk, nestojí za touto nejnovější iniciativou Paříž a Berlín, ale Moskva a přímo Vladimir Putin, kterého údajně znepokojuje, že se do ukrajinské krize opět pokoušejí vložit Spojené státy.“
Podle ruských médií se dnes možná Putin vrátí ke svému dřívějšímu návrhu na pacifikaci donbaských vzbouřenců širokou autonomií a masivní finanční pomocí. Podle listu Moskovskij komsomolec by si Kyjev mohl koupit Donbas za peníze a příslib autonomie stejně, jako to po dvou ničivých čečenských válkách udělal se vzpurnou kavkazskou provincií. Návrh prý nejdřív evropské státníky šokoval, přestože „v takovém scénáři je rozumné jádro bez ohledu na autorství,“ píše moskevský deník.
Merkelová si není jistá, zda dojde k posunu v jednání
Před dnešním odletem do Moskvy Merkelová připustila, že si není jista, zda se podaří dosáhnout průlomu v jednání. „Je naprosto otevřené, zda v těchto jednáních uspějeme a dosáhneme příměří,“ řekla novinářům. „Nevíme, zda se toho podaří dosáhnout dnes, nebo zda nebudou nutná další jednání. Nevíme, zda rozhovory (v Moskvě) budou krátké nebo dlouhé, ani zda to bude poslední jednání. Můžeme jen udělat vše, co je v našich silách, abychom konflikt vyřešili a hlavně abychom zastavili krveprolití,“ zdůraznila Merkelová.
K moskevským rozhovorům se dnes v Paříži vyslovil i Hollande. Do Moskvy prý odjíždí proto, aby dosáhl „globální dohody o zastavení násilí na Ukrajině“. Klid zbraní je podle něj jen prvním krokem. „Po několikahodinovém jednání v Kyjevě teď skutečně jde o dosažení dohody,“ uvedl prezident s odkazem na čtvrteční pětihodinové konzultace s Merkelovou a ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem v ukrajinské metropoli. „Každý ví, že prvním krokem je příměří, ale to není vše. Musíme dosáhnout všeobecné dohody,“ zdůraznil.
Rasmussen: Putin by mohl provést hybridní útok v Pobaltí
Podle bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena by mohl ruský prezident Putin provést hybridní útok na některý z pobaltských států, aby otestoval, jestli se Severoatlantická aliance zmobilizuje. „Je vysoce pravděpodobné, že bude intervenovat v Pobaltí, aby vyzkoušel článek 5 Severoatlantické aliance,“ řekl Daily Telegraphu s poukazem na zakládající smlouvu NATO. Její pátý článek zakotvuje kolektivní bezpečnost. Vyplývá z něj, že ozbrojený útok byť na jediného člena aliance bude považován za útok na všechny členské státy a bude mít za následek koordinovanou akci, včetně možného použití ozbrojené síly.
Putin má podle Rasmussena nebezpečné ambice, které sahají za Ukrajinu, a chce vyzkoušet rozhodnost Západu: „Putin ví, že překročí-li tuto červenou čáru a zaútočí na člena NATO, bude poražen. To si řekněme zcela jasně,“ konstatoval Rasmussen. Zároveň ale upozornil, že ruský prezident je „specialista na hybridní válku“.
Panují obavy, že Kreml vyvolá v Estonsku nebo v Lotyšsku, kde žijí silné ruské menšiny, konflikt podobný východní Ukrajině. Se skrytou vojenskou intervencí pomocí vojáků a zbraní bez označení. To může podle Rasmussena svádět slabší členy Aliance k bagatelizování konfliktu, ať už kvůli ochraně obchodních vztahů s Ruskem, nebo kvůli prokremelským sympatiím, jak je tomu u Maďarska nebo Řecka.
