Španělský soud začal rozplétat zkázu tankeru Prestige

La Coruña – Přesně 10 let po havárii tankeru Prestige u španělských břehů začal ve španělské La Coruni proces s těmi, kdo nesou odpovědnost za tuto největší ekologickou katastrofu ve španělské historii. Do moře tehdy vyteklo 64 tisíc tun těžkého topného oleje, škody na životním prostředí a ztráty pro ekonomiku činí 4,4 miliardy eur (112 miliard korun). Hlavní obžalovaný kapitán tankeru dnes na úvod procesu ale jakoukoliv vinu odmítl. Proces za účasti 27 prokurátorů a 70 advokátů potrvá nejméně sedm měsíců, vyslechnuto bude 140 svědků včetně bývalých členů vlády a stovka expertů. Soudní spis má 250 tisíc stran.

Obžalobě čelí řecký kapitán tankeru Apostolos Manguras, první důstojník lodi Filipínec Ireneo Maloto (místo jeho pobytu je neznámé), strojník Nikolaos Argyropuros a tehdejší generální ředitel španělského obchodního námořnictva José Luis López-Sors, který řídil odtažení tankeru s unikajícím olejem dále na moře. Mangurasovi a Argyropurosovi hrozí 12 let vězení, Lópezovi-Sorsovi pět. Hlavní obžalovaný Manguras dnes jakoukoli vinu na katastrofě odmítl, neboť prý nebyl podrobně informován o špatném stavu plavidla. Zdůraznil, že technických prohlídek tankeru se neúčastnil.

Apostolos Manguras, kapitán tankeru Prestige
Zdroj: ISIFA/EPA/Cabalar

Sedmasedmdesátiletý kapitán Manguras, jemuž hrozí až 12 let vězení, je obžalován kromě odpovědnosti za škody i ze ztěžování záchranných prací; na tankeru zůstal ještě dva dny po vyslání nouzového signálu. Strávil téměř tři měsíce ve vazbě, propuštěn byl na kauci tři miliony eur. Je viněn ze zodpovědnosti za špatný stav 26 let starého tankeru s jednoduchým trupem. Takové tankery jsou dnes v EU od určitého stáří již zakázány. Prestige plul pod bahamskou vlajkou, patřil liberijské firmě Mare Shipping a provozovali jej řečtí rejdaři Universe Maritime.

Co se tehdy vlastně stalo?

Tanker Prestige směřoval z lotyšské Rigy přes Gibraltar do Singapuru a vezl 77 tisíc tun těžkého topného oleje. Odpoledne 13. listopadu 2002 v bouři explodovaly dva tanky, z nichž začal náklad unikat. Kapitán vyslal asi 50 km od Finisterre nouzový signál; španělské, a poté francouzské a portugalské úřady ale z obav před znečištěním odmítly tanker ve svých přístavech přijmout.

Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Álvarez nařídil, aby bylo plavidlo odtaženo co nejdále na moře. Tanker během šesti dnů putoval nejprve na sever a pak zpět na jih (přes 400 km). Devatenáctého listopadu se asi 250 km od španělského pobřeží rozlomil na dvě části a za čtyři hodiny se potopil do hloubky 3 800 m, kde leží dosud.

Prvních 20 tisíc tun vyteklo do moře už 13. a 14. listopadu, do potopení plavidla z něj vyteklo dalších asi 19 tisíc tun a při rozlomení tankeru dalších 12 tisíc tun. Poté více než dva měsíce vytékalo do moře denně asi 125 tun nákladu, než se podařilo otvory ve vraku utěsnit. Celkem vyteklo do moře 64 tisíc tun těžkého topného oleje. Odčerpání zbývajících 13 600 tun začalo o dva roky později v červnu a trvalo přes čtyři měsíce. Operace v takové hloubce (3,5 km) byla svého druhu první na světě. Zbytek oleje, který už nešlo odčerpat, byl poté likvidován speciálními bakteriemi.

Největší ekologická katastrofa v dějinách Španělska

Ropná skvrna znečistila asi 2 600 km španělského a portugalského pobřeží, v lednu zasáhla též jih Francie. Postižena byla flóra a fauna tamního pobřeží, včetně oblastí národního parku v Galicii, znečištěny byly turistické pláže (například všechny pláže v Baskicku) a citelné ztráty zaznamenal rybářský průmysl. V důsledku ropné skvrny zemřelo několik desítek tisíc ptáků.

Zasažené pobřeží následně čistily tisíce dobrovolníků a po roce měla Galicie dokonce ještě více pláží s modrými vlajkami (označení EU pro nejkvalitnější pláže) než před havárií. Spousta dobrovolníků se pak v následujících letech potýkala se zdravotními problémy, většinou šlo o plicní a kardiovaskulární choroby.

Po havárii tankeru se snesla vlna kritiky na španělskou vládu za pozdní reakci. Tehdejší španělský premiér José María Aznar navštívil postiženou oblast až po měsíci od havárie a navíc delegoval problém na svého vicepremiéra a dnešního premiéra Manuela Rajoye. I on zpočátku katastrofu bagatelizoval a ještě 23. listopadu mluvil jen o malých lokálních skvrnách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 22 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 26 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 28 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...