Madrid – Zákonodárci dolní komory španělského parlamentu jednoznačně přikývli abdikaci krále Juana Carlose. Ruku pro ni zvedlo 299 zákonodárců, pouze 19 jich pak královu abdikaci odmítlo a 23 se zdrželo hlasování. Rozhodnutí sněmovny musí ještě posvětit Senát. Princ Felipe by měl na španělský trůn usednout příští čtvrtek.
Aby mohl panovník sesednout z trůnu, musí to odsouhlasit legislativci zvláštním zákonem, protože španělský právní systém pravidla pro abdikaci a nástupnictví přesně neupravuje. Hlasování v téže věci čeká Senát v úterý 17. června. O dva dny později by měl šestačtyřicetiletý Felipe nastoupit na uvolněný trůn.
Několik španělských poslanců při schvalování zákona vystoupilo s protestem, během hlasování drželi nápisy volající po referendu o budoucnosti monarchie. Šestasedmdesátiletý Juan Carlos oznámil svou abdikaci 2. června. Svého času patřil k nejoblíbenějším monarchům světa, jeho popularitou ale v posledních letech otřáslo množství skandálů – mezi nimi aféra kolem dcery Cristiny a jejího manžela Iňakiho Urdangarína obviněného ze zpronevěry či panovníkův nákladný výlet do Afriky v době ekonomické krize.
Felipe se nechá korunovat v uniformě
Korunovační akt se uskuteční v parlamentu před zákonodárci obou komor a představiteli dalších státních institucí, kde nastupující královský pár Felipeho a jeho ženu Letizii přivítá premiér Mariano Rajoy. Král poté složí slavnostní slib a bude přísahat s rukou na španělské ústavě. Jako symboly královské moci bude mít korunu a žezlo, na rozdíl od svého otce Juana Carlose I. však nikoli kříž, což je podle expertů velký posun monarchie směrem k respektu k pluralitě vyznání. „Skutečnost, že mezi symboly královské moci nebude kříž, má velký význam… Král je vládcem všech Španělů, nikoli jen katolíků,“ řekl internetovému deníku terra.es odborník na královský protokol Carlos Fuente. Na rozdíl od uvedení Juana Carlose na trůn nebude Felipeho korunovaci doprovázet ani následná mše.
Diskuse vzbudil záměr korunního prince, že na ceremonii přijde oblečen v uniformě a nikoli v civilu. Kritizovali jej například baskičtí nacionalisté zastoupení ve španělském parlamentu. Podle jejich šéfa Aitora Estebana evokuje dávnou minulost konce režimu generála Franca v 70. letech, kdy na trůn nastoupil právě Felipeho otec, ale nyní „jsme v jiné době“. Nacionalisté z Baskicka i Katalánska se přes svůj odpor ke španělské monarchii korunovace zúčastnit chtějí.
Úsporný charakter, který hodlá s ohledem na doznívající hospodářskou krizi královský palác ceremoniálu vtisknout, vyvolává naopak ve Španělsku pozitivní reakce. Po samotném aktu přísahy nový královský pár vyrazí na oslavnou cestu ulicemi španělské metropole a poté zamíří do královského paláce. Tam se uskuteční recepce, na niž nebyli pozváni žádní představitelé zahraničních zemí ani královských rodin.
Náklady na průběh celého korunovačního dne podle odhadů nepřesáhnou 100 000 eur (okolo 2,7 milionu korun).
