Washington - Americká sonda Voyager 1 se 33 let po startu ze Země blíží k okraji sluneční soustavy. Definitivně ji opustí za zhruba čtyři roky. Ještě nikdy nedoputoval objekt vytvořený člověkem tak daleko. Sonda Voyager 1 odstartovala před více než 33 lety, 5. září 1977, a od té doby zdolala 17,4 miliardy kilometrů. Nachází se v oblasti, kde výrazně polevil proud částic ze slunečního větru. To podle expertů ukazuje, že sonda brzy sluneční soustavu zcela opustí a vydá se do mezihvězdného prostoru.
Zlom nastal v červnu, kdy rychlost slunečního větru klesla zhruba na úroveň rychlosti letu sondy. V současnosti Voyager 1 zkoumá takzvaný heliosheath, jakousi „slupku“ naší sluneční soustavy. Je to oblast, kde sluneční vítr reaguje s okolním mezihvězdným plynem. Až sonda překročí okraj sluneční soustavy, heliopauzu, kde končí vliv slunečního proudění, bude schopna poprvé měřit charakteristické rysy mezihvězdného prostoru neovlivněného slunečním větrem a slunečním magnetismem.
Sonda se však k okraji solárního systému teprve blíží. Definitivně jej opustí zhruba za čtyři roky, vysvětlili vědci na setkání Americké geofyzikální unie v San Franciscu.
Sonda Voyager 1 na své pouti proletěla v roce 1979 kolem planety Jupiter a o rok později i kolem Saturnu. Pořídila také první podrobné fotografie jejich měsíců. Voyager 1 a sesterská sonda Voyager 2 vyfotografovaly všechny vnější planety našeho slunečního systému. Sonda Voyager 2 byla vyslána do vesmíru 20. srpna 1977 opačným směrem než Voyager 1. První sonda se pohybuje rychlostí zhruba 61 200 metrů za sekundu, rychlost Voyageru 2 je zhruba 56 300 metrů za sekundu. Voyager 2 tak má oproti svému dvojčeti několikaleté „zpoždění“.
