Snowden kritizuje špehování i v Rusku, Moskva mu přesto povolila pobyt na další roky

Ruské úřady prodloužily Edwardu Snowdenovi povolení k pobytu. Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb tak může zůstat v Rusku dalších několik let. Snowden se tam ukrývá před americkou justicí, která ho chce stíhat za vynesení utajovaných informací. Barack Obama jej odmítl omilostnit a ani s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu nemůže čekat zářné zítřky – Trumpem vybraný šéf CIA pro něj žádá trest smrti.

Podle Snowdenova právníka dostal jeho klient povolení zůstat v zemi do roku 2020 s tím, že nejsou zákonné překážky, které by bránily tomu, aby získal ruské občanství.

Bývalý konzultant americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a bývalý zaměstnanec CIA Snowden zveřejnil v roce 2013 množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové.

Zveřejnění tajných informací poškodilo pověst USA v zahraničí a vedlo k přehodnocení aktivit NSA, které Obamova administrativa osekala pravomoci včetně hromadného sběru dat o telefonní komunikaci.

To umožňoval zákon známý pod názvem Patriot Act, jenž byl jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001. NSA už dříve slíbila skartovat záznamy o telefonátech milionů lidí, což podle odborníků může zpomalit potenciální akce proti teroristickým hrozbám. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Americká federální prokuratura obvinila Snowdena mimo jiné ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydala na něj mezinárodní zatykač. Američanovi hrozí ve vlasti 30 let vězení.

Uprchl proto do Ruska, kde dostal v srpnu 2013 roční azyl, který byl od té doby několikrát prodloužen. Ani v Rusku ale Snowden nemlčí – kritizoval třeba balík protiteroristických zákonů, jenž mimo jiné zavádí povinné uchovávání obsahu hovorů a SMS po dobu půl roku.

„Masový dohled nefunguje. Tento návrh zákona vezme peníze a svobodu všem Rusům, aniž zlepší bezpečnost. Neměl by být podepsán,“ napsal Američan koncem loňského června na Twitteru.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezinárodní organizace bojující za lidská práva, včetně Amnesty International či Human Rights Watch, loni v září spustily kampaň, která měla přimět končícího amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Snowdena omilostnil.

Šéf Bílého domu už zmírnil trest bývalé analytičce vojenské zpravodajské služby Chelsea Manningové, která byla pro změnu odsouzena na 35 let za vyzrazení utajovaných amerických dokumentů serveru WikiLeaks. Snowden na Twitteru Manningové vzkázal, že za pět měsíců bude volná. „Díky za vše, co jsi udělala pro svět, Chelsea,“ napsal.

Žádná milost nebude, vzkázal Obamův mluvčí

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest ale zdůraznil, že mezi případem Snowdena a Manningové je rozdíl. Manningová je podle něj „někdo, koho soudila vojenská justice, kdo byl shledán vinným a kdo uznal, že neměl pravdu“.

Naproti tomu Snowden prchl na území nepřítele, který se nedávno snažil oslabit americkou demokracii, podotkl Earnest. Snowdenovy činy jsou podle něj také „mnohem vážnější a mnohem nebezpečnější“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Návrat domů? Za Trumpa to nevypadá

Nový prezident Donald Trump z řad republikánů zjevně nebude chtít se Snowdenem jednat. Za šéfa tajných služeb si vybral Dana Coatse, jemuž se nelíbí, že byly zastaveny sledovací programy. Podle něj šlo o legální, ústavní záležitost. 

„Zájem naší vlády je zcela jasný – udělat vše pro to, abychom nikdy nedovolili útok na naši vlast, která by stála životy nevinné lidi,“ konstatoval Coats s tím, že by v uchovávání dat i telefonátech milionů Američanů pokračoval.

Trumpův kandidát na ředitele CIA Mike Pompeo pak žádá pro Snowdena nejvyšší trest. „Měl by být přivezen z Ruska a měl by proběhnout řádný proces, přičemž myslím, že správným výsledkem by bylo, aby dostal trest smrti za to, že uvrhl v nebezpečí mé i vaše přátele, když ukradl informace, které pak předal cizím mocnostem,“ prohlásil Pompeo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
01:14Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je podle agentury ANSA 24 Italů, podle AFP 11 Francouzů a podle agentury Anadolu 20 Turků.
08:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii firmy Lukoil u ruského města Perm

Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle něj si však nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci dalších osmi vesnic v Libanonu

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.
před 2 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 3 hhodinami

Ropné znečištění z ruské Usť-Lugy se vyplavilo na estonské pláže

Znečištění topným olejem nalezené na severním pobřeží Estonska pochází z ruské Usť-Lugy, kde Ukrajina minulý měsíc zaútočila na zařízení na zpracování ropy, uvedl estonský úřad pro životní prostředí.
před 3 hhodinami

Izrael nevyloží loď s obilím, které podle Ukrajiny Rusko ukradlo na jejím území

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...