Černobylská katastrofa se stala naší největší zkouškou mezi druhou světovou válkou a válkou, kterou rozpoutala proti Ukrajině Moskva. Na pietním setkání to řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko. Šéf Kremlu Vladimir Putin ocenil odvahu a obětavost sovětských záchranářů při likvidaci exploze v černobylské jaderné elektrárně. Na oběti vzpomínali lidé po celé Ukrajině, ale i v Moskvě nebo Minsku.
Přesný počet obětí černobylské havárie nelze určit. Počet mrtvých a těch, kdo se v důsledku katastrofy stali invalidy, ale dosahuje stovek tisíc, upozornil ukrajinský prezident. Do desetikilometrové zóny kolem zničeného reaktoru se lidé nikdy nevrátí, prohlásil Porošenko.
Ukrajina se „dnes ani zítra“ nemůže zříci jaderné energie, aniž by ztratila energetickou nezávislost, zdůraznil prezident. Poukázal na to, že „v jaderné energetice musejí být klíčovou prioritou tvrdá a účinná bezpečnostní opatření“.
Černobyl se podle ukrajinského prezidenta stal „v určité míře katalyzátorem“ rozpadu Sovětského svazu. „Způsobil objevení na Ukrajině opozičních protiimperialistických hnutí a směřování naší země k nezávislosti,“ uvedl dále.
Porošenko také pří příležitosti 30. výročí od černobylské katastrofy jménem celého ukrajinského národa poděkoval mezinárodním organizacím a finanční institucím i státům, které Ukrajinu podporují, včetně Spojených států amerických.
Ukrajinský prezident při příležitosti výročí této katastrofy také podepsal dekret o vytvoření „radiační a ekologické“ rezervace v části třicetikilometrové ochranné zóny kolem černobylské jaderné elektrárny. Biosférická rezervace o rozloze 227 tisíc hektarů se stane jednou z největších v zemi. Území rezervace bude rozděleno na několik zón podle stupně zamoření. Samotný areál jaderné elektrárny ale součástí rezervace nebude.
Putin: Následky Černobylu by byly horší, nebýt obětavosti sovětských záchranářů
Podle ruského prezidenta byl Černobyl „strašlivou katastrofou“ a lekcí celému lidstvu, jejíž následky dodnes těžce dopadají na stav životního prostředí i na zdraví lidí. Rozsah katastrofy se podařilo omezit jen díky „sebeobětování lidí, kteří plnili svou občanskou povinnost“, uvedl šéf Kremlu v poselství k 30. výročí katastrofy.
„Rozsah tragédie mohl být nepoměrně větší, nebýt bezpříkladné statečnosti a obětavosti hasičů, vojáků a zdravotníků, kteří čestně splnili svou profesionální a občanskou povinnost. Mnozí z nich obětovali vlastní životy pro záchranu ostatních,“ napsal prezident v prohlášení.
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka si ale tehdy záchranáři nebyli vědomi možných rizik. „Jak se ukazovalo už krátce po té nehodě, tedy v květnu 1986, bylo zcela evidentní, že mnozí z nich vůbec netušili, do čeho jdou,“ řekl Dvořák ve Studiu ČT24.
Odstraňování následků nehody ale po 30 letech nese podle něj pouze Ukrajina. „Dnes už je to tak, že Kremlu se tato věc víceméně moc netýká, takže to může jenom takhle z povzdálí glosovat. Ta hlavní tíha likvidace příčin nehody padá na Ukrajinu, která to samozřejmě provádí za pomoci Evropské unie,“ dodal komentátor ČRo Plus.
Smutné výročí si připomněli Ukrajinci i Bělorusové
Třicet let od havárie si připomínali lidé po celé Ukrajině. Přímo v zóně katastrofy se vzpomínkové akce soustředily do města Slavutyč, kam se přestěhovala větší část obyvatel ze zamořeného města černobylských energetiků Pripjati.
Mše za oběti havárie se zúčastnili i její přímí účastníci. „Tato tragédie nás bude provázet až do konce života. Nedokážu na to zapomenout. Nikdo, kdo u toho byl, na to nedokáže zapomenout. A já byl přímo u toho – 26. dubna,“ konstatoval přeživší inženýr.
V Kyjevě a dalších ukrajinských městech se od pondělí konají bohoslužby. Lidé kladou svíčky a květiny k památníkům černobylských obětí.
Pieta se konala také v Moskvě a dalších ruských městech a smutné výročí si připomněli i v Bělorusku. V místních pravoslavných chrámech se konaly mše za oběti neštěstí. Jižní a jihovýchodní část Běloruska byla výrazně zasažena radioaktivitou z elektrárny zničené výbuchem a v postižených oblastech dosud žije 12 procent populace. Do těchto míst zamířil v úterý prezident Alexandr Lukašenko.
Hlavní vzpomínková akce se konala v minském chrámu Matky Boží, který byl vybudován v roce 1998 k uctění památky černobylských obětí. Po celé zemi se scházeli účastníci likvidace následků katastrofy i rodiny pozůstalých. Podle dobových dokumentů se do odstraňování následků exploze zapojilo na 11 tisíc běloruských vojáků a policistů.
Opoziční akce v režii Alexijevičové
Do pietních akcí se zapojila i běloruská opozice, jejíž stoupenci se sešli v parku v centru Minsku, aby podle místních médií „připomněli režimu problémy jaderné energetiky, ekologie a kvality života Bělorusů“. Záštitu nad opozičními akcemi převzala laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová – autorka knihy Modlitba za Černobyl.
- Nehoda z 26. dubna 1986 se řadí mezi nejhorší katastrofy v historii jaderné energetiky – spolu s havárií japonské elektrárny Fukušima I z roku 2011 patří k jediným haváriím sedmého stupně, což je nejvyšší stupeň jaderné události.
- K nehodě došlo jednu hodinu a 23 minut po půlnoci. Havárii předcházel experiment – pracovníci elektrárny ověřovali, zda je elektrický generátor po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 vteřin napájet čerpadla havarijního chlazení.
- Vlivem nedodržení bezpečnostních podmínek, nedostatečného proškolení operátorů a špatné konstrukce reaktoru došlo ve čtvrtém reaktoru k explozi nahromaděné páry, která vyústila v požár a uvolnění radioaktivního spadu. Následky si bezprostředně po výbuchu vyžádaly přinejmenším 30 obětí – pracovníků elektrárny a hasičů, kteří následkům podlehli během několika dnů – přes 140 zraněných a více než 100 tisíc evakuovaných osob.
- Studie OSN také odhadly, že na následky vlivu radiace může v příštích dvaceti letech od katastrofy zemřít až 4000 osob. Katastrofa měla dopad i na zdravotní stav lidí v postižených oblastech – zvýšil se například výskyt rakoviny štítné žlázy, což zapříčinil radioaktivní jód přijímaný z kontaminovaného mléka.
