Ramalláh - Palestinská hnutí Fatah a Hamas pohřbila vzájemné sedmileté rozpory a společně podpořila vznik vlády národní jednoty. Smír mezi frakcemi, jež ovládají pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, představuje výrazný průlom v palestinské politice; vládní přísaha potom přichází symbolicky v den padesátého výročí vzniku Organizace pro osvobození Palestiny. Izraelská bezpečnostní rada v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem se už jednohlasně usnesla na tom, že bude novou vládu bojkotovat.
Izraelci už vyloučili možnost, že by s vládou vedli mírové rozhovory. Bezpečnostní rada prý navíc udělila premiérovi oprávnění uvalit na Palestinu dodatečné sankce. Izrael se údajně chce rovněž pokusit zabránit Hamasu v účasti ve volbách. Ty by se měly konat nejpozději do půl roku.
Palestinská vláda je podle Izraelců nyní přímo zodpovědná za jakoukoli akci ohrožující bezpečnost židovského státu, která vzejde z palestinských území, včetně pásma Gazy ovládaného právě Hamasem. Podle Netanjahua spojením s Hamasem řekl Abbás „ano teroru a ne mírovým rozhovorům“. Izraelský premiér již včera apeloval na mezinárodní společenství, aby novou palestinskou vládu neuznávalo.
Dvě hlavní síly palestinské politiky, radikální a nábožensky orientovaný Hamas a umírněný a sekulární Fatah, se rozešly v roce 2006. Otevřený boj mezi oběma stranami začal o rok později, kdy se Hamas násilím zmocnil pásma Gazy a členy Fatahu přinutil odejít do druhé palestinské enklávy – na Západní břeh Jordánu. Palestinská samospráva tak byla de facto zdvojena.
Obě strany se s přispěním zahraničních prostředníků několikrát snažily o usmíření, ale bez výsledku. Naposledy v roce 2012 podepsaly dohody v Káhiře a v Dauhá - nikdy je ale neplnily. Dnes vytvořená vláda, ve které má své zástupce jak Fatah, tak Hamas, proto představuje výrazný posun na palestinské politické scéně. To ostatně prohlásil i šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, podle nějž vytvoření vlády národní jednoty znamená „ukončení sporů“ mezi Palestinci. „Černá kapitola naší historie bude navždy uzavřena a nikdy se již nevrátí,“ uvedl. Podobně na vytvoření kabinetu reagoval i Hamas. „Rozpory jsou za námi,“ uvedl mluvčí hnutí Samí abú Zuhrí.
Spory o diplomacii a ministra vězňů se podařilo zažehnat
Obě strany vyjednávaly o složení kabinetu až do posledních minut před slavnostní přísahou. Hamas totiž nesouhlasil s tím, že Abbás vyloučil z vlády post ministra pro záležitosti vězňů, který má na starosti palestinské vězně v izraelských věznicích. Podle představitelů Hamasu se spor podařilo vyřešit údajně tím, že agenda bude spadat do pravomocí premiéra - tím se stal Ramí Hamdalláh, který bude rovněž zastávat funkci ministra vnitra.
Nová vláda se skládá z technokratů a má se řídit pragmatickým politickým programem. Bude prý rovněž dodržovat závazky předchozích palestinských samospráv. V kabinetu zasedá pět ministrů z Gazy (tři z nich se přísahy v Ramalláhu ale nemohli zúčastnit, protože je Izrael na Západní břeh odmítl vpustit). Velké dohady panovaly ohledně ministra zahraničí Rijáda Málikího, který dosud vedl diplomacii kabinetu na Západním břehu Jordánu. Hamas ho totiž odmítal. Nakonec si ale svou funkci udržel i v novém kabinetu.
Vláda jako narozeninový dárek OOP?
Vznik vlády národního porozumění přichází symbolicky v den padesátých narozenin ORGANIZACE PRO OSVOBOZENÍ PALESTINY (OOP). Tu na jeruzalémském kongresu založila 2. června 1964 Liga arabských států. OOP původně stavěla na panarabské vizi, že má být historické území Palestiny součástí jediného arabského superstátu, a svůj postoj přehodnotila až po šestidenní válce mezi Izraelem a zeměmi Blízkého východu, která skončila drtivým vítězstvím židovského státu.
Od toho okamžiku začala OOP akcentovat palestinské právo na sebeurčení a ke zviditelnění jí přispěl i charismatický lídr Jásir Arafat, jenž organizaci předsedal od konce 60. let do roku 2004. „Šlo o její velký úspěch, protože myšlenku na sebeurčení postupně přijal arabský svět, západní i východní Evropa, poté i Spojené státy a nakonec i Izrael,“ uvádí bezpečnostní analytička Irena Kalhousová. „Její velký neúspěch je taktika, kterou pro dosažení cíle zvolili - byla velmi násilná a Palestinci zavedli teroristické metody, jako byly útoky proti civilním letadlům.“
OOP se dodnes pokládá za jedinou legitimní reprezentaci palestinského lidu; pro svůj nacionální profil ovšem odmítá, aby byli jejími členy nábožensky založená hnutí. Pod OOP tak sice patří sekulární Fatah, ale nikoli Hamas (ten je odnoží egyptského Muslimského bratrstva). Podle Kalhousové navíc po vzniku palestinské samosprávy dochází k dichotomii v palestinském vedení. „Samospráva je určujícím orgánem, který rozhoduje o dění na Západním břehu a částečně v Gaze, ale je stále nejsilnější organizací – a dochází zde k pnutí.“
