Praha - Lednová obloha nabídne v úterý částečné zatmění Slunce. Začne na západě České republiky už krátce před rozedněním. Obyvatelé obcí ležících na východ od Prahy mohou úkaz sledovat hned od začátku po rozednění kolem osmé hodiny ranní. Měsíc začne podle astronomů překrývat sluneční kotouč v 8:05 středoevropského času. Vrchol zatmění, kdy bude Měsíc zakrývat 79 procent slunečního disku, nastane v 9:25 SEČ. Nejlepší podmínky pro pozorování budou zřejmě na jižní Moravě. Podle meteorologů by tam mohlo být skoro jasno. Dobrou viditelnost umožní počasí pravděpodobně také na Vysočině a na Šumavě.
Slunce zítra za ranních mlh „vykouzlí na obloze úsměv“
Ze střední Evropy by mělo být zatmění možné sledovat téměř v celé jeho délce. Úkaz skončí na většině území střední Evropy mezi 10:30 a 11:00 SEČ. Výhled na úkaz bude do určité míry kazit střední a vysoká oblačnost, která by však neměla pokrývat souvisle celou oblohu.
Pozorování mohou zčásti znepříjemnit ranní mlhy. V případě jejich výskytu doporučují meteorologové vyjet do vyšších poloh nad jejich horní hranici, odkud půjde zatmění pozorovat nerušeně. Předpověď na úterý slibuje oblačné až polojasné počasí. Na západě a severozápadě bude místy, jinde ojediněle, zataženo nízkou oblačností. Vyskytnout se mohou i mrznoucí mlhy, ojediněle slabé sněžení.
2 minuty
Reportáž Ivana Lukáše
Pohotovost hlásí hvězdárny po celé republice
Nejlépe a s nejjistějším výsledkem lze nebeskou stínohru sledovat z hvězdáren, které k tomu mají potřebné technické vybavení. V podkrkonošské Úpici spojili pozorování zatmění a meteorického roje Kvadrantidy, který vrcholí ve druhé polovině noci ze 3. na 4. ledna. Observatoř Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově na Benešovsku připravuje zdarma pozorování pro školy. Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně se spojila s rozhlednou, na obě místa bude platit společná vstupenka. Brněnská hvězdárna připravuje spolu s městským muzeem pozorování úkazu z jihozápadního bastionu hradu Špilberk. Informuje o tom astronomický server Astro.cz.
Zatmění Slunce, které nastává v okamžiku, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí v jedné přímce s oběma tělesy, bude viditelné na severu Afriky, v Evropě a nakonec v západní a střední Asii. Protože plný stín Měsíce Zemi tentokrát mine, bude zatmění pouze částečné. Maximální velikosti 86 procent slunečního průměru dosáhne zatmění ve Švédsku na pobřeží Botnického zálivu.
Zatmění fascinuje odedávna
Nejstarší zprávy o zatmění Slunce pocházejí z Egypta, starověké Asýrie a Číny, kde považovali zatmění za předzvěst nepříznivých událostí. V roce 2137 př. n. l. se prý dva císařští hvězdáři opili a zanedbali své povinnosti, mezi které patřilo střílení šípů a bubnování proti obludě požírající Slunce. Ačkoliv Slunce zatmění přečkalo bez pohromy, oba provinilci byli na císařův rozkaz popraveni.
Věrohodné informace o zatměních pozorovaných v Číně pocházejí až z kroniky známé jako Letopisy jara a podzimu. Dochovaly se na kamenných tabulkách a byly přepsány mudrcem Konfuciem. Obsahují data o 36 zatměních, k nimž došlo od 8. do 5. století před naším letopočtem.
Při pozorování nechráněným zrakem by mohl sluneční svit poškodit sítnici. Oči bude proto nutné chránit například svářečským filtrem, několika vrstvami osvíceného a vyvolaného černobílého negativního filmu, popřípadě speciální pokovenou folií. Zakoupit je také možné speciální brýle. Za nevhodné považují astronomové sklo začazené plamenem svíčky, negativní barevný film či fotografický filtr. Při použití dalekohledu je nezbytné použít speciální filtr.
Spatřit úplné zatmění Slunce v tomtéž místě je možné v průměru jednou za 360 let. Praha má však na úplná zatmění smůlu. Za poslední tisíciletí došlo pouze ke třem v letech 878, 1415 a 1706. Příští nastane 7. října 2135. Další částečné zatmění bude možné z Česka pozorovat 20. března 2015.
Žena pozoruje zatmění slunce