Slovinsko oficiálně požádalo Evropskou unii o policejní posily, které by zemi pomohly regulovat příchod migrantů z Chorvatska. Země zažívá největší nápor od pátku, kdy Maďarsko uzavřelo hranice s Chorvatskem. Policejní posily Slovinsku nabídly Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Německo a Itálie. Za posledních 24 hodin přišlo do země přes deset tisíc uprchlíků.
„Slovinsko požádalo ostatní členské státy EU o policejní jednotky,“ oznámila slovinská ministryně vnitra Vesna Györkösová Žnidarová. Lublaň příslušný požadavek učinila ve středu.
Evropská komise nabízí zemi také finanční a technickou pomoc. „Evropská komise je připravena, pokud Slovinsko požádá o nouzové financování. Stojíme v těchto obtížných chvílích za Slovinskem, Slovinsko není samo,“ prohlásil eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos po jednání s Žnidarovou. Ta řekla, že uprchlíci zemi stojí každý den 770 tisíc eur (přes 20 milionů korun).
Slovinsko, které je na rozdíl od sousedního unijního člena Chorvatska i součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, se snaží podle azylových pravidel EU všechny běžence při vstupu registrovat.
O mezinárodní pomoc se rozhodlo požádat i Chorvatsko - vláda potřebuje hlavně přikrývky, zimní stany, postele a obytné buňky. Od poloviny září do země vstoupilo 217 tisíc uprchlíků.
Ve středu ráno slovinský parlament schválil zákon, který umožňuje při ostraze hranic nasadit armádu. Země se také chystá povolat vysloužilé policisty, aby svým současným kolegům pomohli.
Situace je napjatá i na srbsko-chorvatské hranici. Podle zpravodaje ČT Lukáše Mathého se přes ni chce dostat zhruba 1500 běženců, místy vypukly potyčky. „Systém má být takový, že chorvatská pohraniční stráž pustí každou hodinu padesát lidí. Když se dav pohne, lidé se začnou tlačit a začne křik a potyčky. Policie a dobrovolníci se je snaží uklidnit,“ uvedl Mathé. Ve středu část migrantů kordon prorazila a obešla polem.
Lídři států ležících na balkánské trase se setkají v neděli v Bruselu
Šéf Evropské komise Jean Claude-Juncker pozval na neděli do Bruselu lídry zemí ležících na takzvané balkánské uprchlické trase. Podle Junckera je zapotřebí „mnohem větší spolupráce, další konzultace a okamžité operace“, aby se Evropa dokázala vypořádat s nouzovým stavem.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci dorazilo do Evropy letos už 650 tisíc běženců. Uprchlíci pocházející většinou ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu cestují z Turecka na člunech na řecké ostrovy, odkud se dostávají do pevninského Řecka a následně přes Makedonii do Srbska, Chorvatska, Slovinska či Maďarska. Většinou chtějí pokračovat do Rakouska a do Německa.
