Bratislava – Slovensko od 1. února zpřísnilo zákon proti pravicovým extremistům. Pokuta až 14 tisíc korun nebo dokonce až pětileté vězení bude nově hrozit za propagaci nacismu, tedy třeba tomu, kdo veřejně hajluje nebo kreslí hákové kříže. Deník Sme nicméně upozornil na to, že na základě zákonné úpravy budou policisté napříště rozlišovat, s jakým úmyslem pachatel svůj čin uskutečnil; za propagaci extremistických názorů tak může pachatelům hrozit jen pokuta nebo napomenutí.
Slovenská policie posoudí, jak moc trestat hajlování
„Pokud zdvižené pravici přisoudí policisté úmysl propagovat hnutí, které násilím potlačuje práva jiných, může jít osoba do vězení na jeden až pět let. Pokud se rozhodnou, že osoba nehajlovala s tím úmyslem, bude postačovat pokuta do 500 eur (téměř 13 800 korun), případně napomenutí,“ uvedl list Sme.
Už v současnosti mohou slovenské soudy potrestat pachatele za zmiňované projevy extremismu jen v případě, že mu prokážou úmysl podporovat hnutí, jež se zaměřují na potlačování základních práv a svobod. Podle policie od února bude možné právě díky novele přestupkového zákona naopak pokutovat i takové extremistické činy, na které se trestní zákon a hrozba vězení nevztahují. „Z pohledu veřejného zájmu na potlačování projevů extremismu je důležité, aby ani tato protiprávní jednání nebyla tolerována,“ uvedl policejní mluvčí Michal Slivka.
2 minuty
Slovensko zpřísnilo zákon proti pravicovým extremistům
Například v roce 2009 prokuratura zastavila trestní stíhaní vůdce slovenských extremistů a nynějšího předsedy Banskobystrického kraje Mariana Kotleby, který na setkání u příležitosti 70. výročí založení válečné Slovenské republiky zakřičel pozdrav tehdejšího autoritářského státu „Na stráž!“. Prokuratura své rozhodnutí odůvodnila tím, že Kotlebovi nelze prokázat, že chtěl úmyslně projevovat sympatie k extremismu. Od února by mu za to patrně hrozila pokuta.
Právnička Jana Rojčeková listu řekla, že posuzování jednotlivých případů bude záviset na kriminalistech. „Pokud nedokážou úmysl nebo ho nebudou chtít dokázat, člověk záznam do trestního registru nedostane. Může hrozit, že se i trestné činy budou posuzovat jako přestupky,“ dodala.
Dalším cílem změny je ale naopak snaha vyhnout se příliš přísným postihům při činech, které nejsou tak závažné. Jako příklad uvádí Sme kauzu patnáctiletého studenta, který ve třídě na tabuli nakreslil hákový kříž jako protest proti spolužákům. Bude mít záznam v rejstříku, nově by mu ale hrozila maximálně pokuta.
Hajlující extremisté
Ukáže praxe, říká spoluautor zákonů
Spoluautor nových zákonů Peter Sepéši z Generální prokuratury přiznává, že policisté si mohou zákony vysvětlovat různě, nicméně se neobává, že by pro nová pravidla extremisté častěji vyvázli s lehčími tresty. Aplikace nových pravidel se podle něj postupně sjednotí. Věří, že pomůže praxe, rozhodnutí soudů o opravných prostředcích či dozor prokuratury, která může policisty metodicky usměrňovat. „U přestupků je možné i soudní přezkoumání rozhodnutí,“ dodává prokurátor s tím, že žádné rozhodnutí policisty nebude neopravitelné.
Loni slovenská policie evidovala 78 trestných činů pravicových radikálů, v roce 2013 jich bylo 104 a rok předtím 143. Nejčastěji šlo o případy nošení kontroverzních odznaků a nášivek nebo o vytetované extremistické symboly. Počet trestných činů extremistů tedy statisticky klesá a policisté jsou při jejich potírání úspěšnější. Podle expertů na extremismus ale policejní tabulky zdaleka neobsahují všechny případy.
Nitra ukázala, že policie často projevy extremismu přehlíží
Organizace hájící lidská práva poukazují také na to, že policisté projevy extremismu často přehlížejí, jak ukázal například poslední případ opakovaných útoků neonacistů na studentský bar Mariatchi v Nitře. Policie se k zadržení několika rváčů odhodlala až poté, co se do případu vložila média a portál Sme zveřejnil video z jedné říjnové bitky. Kameny do oken a rány pěstí tady přitom padaly dlouhé měsíce. Policie tvrdí, že vše důkladně vyšetřovala, návštěvníci baru si ale myslí, že muži zákona řádění extremistů přehlíželi, protože mezi nimi mají kamarády. Jeden z útočníků je podle nich navíc profesionální hasič. Policie obvinila z výtržnictví a ublížení na zdraví sedm útočníků, případ podle ní ale nevykazuje znaky extremismu.
Majitel baru Radovan Richtárik tvrdí, že neonacisté ho považují za nepřítele, neboť se zapojil do iniciativy Lidé proti rasismu. Podle Richtárika pocházejí výtržníci z nedalekého podniku Walhala, který je oficiálně soukromým karetním klubem. Richtárik chodí o berlích a ještě měsíc se bez nich neobejde: Těžkou zlomeninu má od silvestrovského útoku radikálů.